Jak se dělá...

ÚSTR, tj. Ústav pro studium totalitních režimů, vznikl v roce 2007 s cílem zkoumat dvě totalitní období v našich moderních dějinách, tj. léta likvidace prvorepublikového Československa a Protektorátu Čechy a Morava (1938-1945) a léta komunistické diktatury (1948-1989). Docent Ladislav Kudrna, který začíná jako ředitel ÚSTR třetí rok, vysvětluje potíže, jež musí v čele exponovaného pracoviště řešit, jak složité bylo získat po mnoha letech pro tuto instituci znovu “střechu nad hlavou”, jak čelit pokusům o relativizaci zločinného komunistického režimu, jaké publikace pod hlavičkou ÚSTR vycházejí a jaké konference ÚSTR pořádá. Řeč byla i o našem složitém vyrovnávání se s totalitní minulostí, o spolupráci ÚSTR se zahraničními partnery i o jeho osobních vědeckých plánech. Bylo to mimořádně otevřené zajímavé povídání, tak si nás pusťte, přátelé!

Ondřej Krutílek patří ke skutečným insiderům evropské politiky u nás. Jako asistent pracuje v Bruselu a ve Štrasburku od roku 2004, v posledních pěti letech jako šéf kanceláře a šéf poradců europoslance Alexandra “Saši” Vondry. Povídali jsme si o jeho náhledu na projekt evropské integrace, na jeho přednosti i problémy, na to, kde “evropský motor” “drhne”, o strategii kandidátky SPOLU do EP i o tom, v jaké “formě” je současná ODS. Tak si nás pusťte, přátelé, bylo to živé, neformální a otevřené, věřím, ze Vás to bude bavit, a to tím spíš, že volby do EP jsou tady tak říkajíc “co by dup”!

Hostem dalšího dílu pořadu Jak se dělá… je tenisový trenér Martin Štěpánek, který před lety vedl Tomáše Berdycha a v současné době koučuje česko-americkou naději Sebastiana Kordu. Povídali jsme si o jeho svěřencích, o trendech současného tenisu, o rozdílech mezi mužským a ženským okruhem, o křehké psychice hráčů a hráček, o budoucnosti světového tenisu a také o tom, proč máme tento sport tak strašně rádi. Bylo to, alespoň podle mě, naprosto senzační povídání, tak si nás, přátelé, pusťte a užijte si hezké Velikonoce.

Dnes jsme si povídali s předním českým porodníkem profesorem Antonínem Pařízkem z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze o Mezinárodním rozvojovém projektu České rozvojové agentury, který realizuje Nadační fond Vita et Futura s názvem České perinatologické ruce letí do Kambodže. Jeho cílem je pomoci této rozvíjející se zemi se snížením úmrtí těhotných a rodících žen a úmrtí dětí při porodu a po porodu a obecně se zdokonalením vědomostí kambodžských lékařů, porodních asistentek a dalšího zdravotnického personálu v oblasti porodnictví. Fascinující vyprávění o vzdálené zemi s pohnutou, relativně nedávnou historií i současností. Tak si nás pusťte, přátelé, bude Vás to bavit.

Téma, které zajímá, stejně jako zdravotnictví, úplně každého z nás. Školství. O tom, jakým problémům české školství čelí, s čím vším se musí potýkat, zda stále platí věta někdejšího ministra Petra Piťha, že “český kantor není mrtvý mýtus”, zda je ve školství dostatek peněz, i o tom, jak se dělá dobrá škola, a o mnoha dalších tématech jsem si povídal s ředitelem prestižního soukromého gymnázia Duhovka, poslancem, emeritním ministrem, krajským radním, starostou a hlavně kantorem, školským insiderem a dlouholetým kamarádem Petrem Gazdíkem. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Hostem nejnovějšího dílu pořadu Jak se dělá fotografie je Martin Frouz, jeden nejlepších českých fotografů současnosti. Martin fotil mnoho let pro české egyptology, například na nalezištích v Ábúsíru či v legendární Jeskyni plavců, bez nadsázky geniálně nafotil kostel Nejsvětějšího Srdce Páně slovinského architekta Jožeho Plečnika na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, pražský Orloj, české korunovační klenoty atd. Kromě těchto projektů jsme spolu probírali rovněž počátky fotografování proměny fotografické techniky a možný vývoj fotografie, respektive fotografování v budoucnu. Bylo to nejen mimořádně zajímavé, ale i velmi osobní a vtipné, Martin je zkrátka veliká persona a neobyčejně inspirativní člověk. Pusťte si nás, bude vás to bavit!

Dalším, už pátým hostem pořadu Martina Kováře Jak se dělá…, konkrétně Jak se dělá Památník Lidice, je jeho ředitel a skvělý historik plk. gšt. v. z. PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D., MBA. Povídali jsme si spolu o Lidicích a o jejich válečném i poválečném osudu, o Reinhardu Heydrichovi, o atentátu na něj, o statečnost i zbabělosti, o české národní povaze… Bylo to místy hodně temné, nesmiřitelné vůči německým vrahům i vůči komunistům, kteří po únoru 1948 zacházeli s Lidicemi a s některými Lidickými tak, jak zacházeli, ale i očistné a optimistické. Lidice žijí. Díky moc, Edo, a Vy si nás poslechněte, přátelé!

Současný ředitel strategické komunikace prvoligového fotbalového týmu SK Slavia Praha, Jakub Splavec je ve svém oboru navzdory relativně mladému věku zkušený matador s deseti lety zkušeností. Začínal v byznysu, poté se věnoval politickému marketingu a dnes se věnuje tomu sportovnímu, s významným společenským přesahem. V našem podcastu byla řeč o krizové komunikaci a o krizovém managementu, o vytváření obrazu klienta ve veřejném prostoru, o budování jeho důvěryhodnosti u veřejnosti, o síle značky a o nutnosti vystoupit mimo “fanouškovskou bublinu”, ale také o historii oboru strategické komunikace a reklamy, o tom, jací jsou v oboru Good Guys and Bad Guys, o tom, od koho se profesně nejvíc naučil, o dnešních trendech v jeho oboru a o knížce, kterou připravuje. Bylo to dynamické, zajímavé i zábavné. Tak si nás pusťte, přátelé. A Tobě velký dík, Jakube!

Hostem dnešního pořadu Jak se dělá… je bývalý generální ředitel ČEZu, prezident Svazu průmyslu a dopravy a vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Řeč je o tom, co je to ČEZ, o jeho fungování, o tom, proč by byla hloupost ho zestátnit, o tom, že mnohem důležitější než zestátnění či nezestátnění ČEZu je vytvoření nové státní energetické koncepce a nového designu energetického trhu, o Francii, o Německu a o budoucnosti jaderné energetiky obecně, o tom, že nelze obelstít fyzikální zákony, o Temelínu a o Dukovanech a o mnoha dalších věcech. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Jestli nějaké téma zajímá úplně každého, pak je to zdravotnictví. Každý z nás je totiž potenciální pacient a k lékaři musíme, s nadsázkou řečeno, dříve či později všichni. V České republice není mnoho lidí, kteří by o zdravotnictví a o všem, co se ho tak či onak týká, věděli do detailu tolik a mohli o něm mluvit tak zasvěceně jako emeritní děkan 1. lékařské fakulty UK a emeritní rektor UK, v současné době přednosta Kliniky lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesor Tomáš Zima. A o čem všem tedy bude řeč? Jednak o úrovni českého zdravotnictví ve srovnání s bližším i vzdáleným zahraničním a o tom, zda u nás máme hodně či málo lékařů, zdravotního personálu a nemocnic, jednak o tom, je to se zdravotními pojišťovnami, s dostupností a cenami léků, se zájmem dnešních mladých lidí o studium medicíny a tak dále. Budete mít zkrátka české zdravotnictví jako na dlani.

Málokdo ví, že Mojmír Hampl chtěl být ekonomem už při nástupu zlínské gymnázium a že jeho dětský pokoj nezdobily na počátku devadesátých let minulého fotografie a plakáty sportovců a hvězd popmusic, jako tomu bylo u jeho vrstevníků, nýbrž předních českých ekonomů (a také politiků). V interview se budeme bavit o tom, co všechno jsou veřejné finance, jak to s nimi vypadá v dnešní České republice, o Národní rozpočtové radě, kterou řídí, a o jejích úkolech, o evropské integraci (nejen té ekonomické) a o Evropské unii, která je „nastavena na dobré časy, ale nikoli na časy mizerné“, o tom, proč není důvod k přijetí eura, o smutku z nastupující de-globalizace a také o víře v Ameriku, v životnost „amerického snu“, a v kapitalismus. Zkrátka Mojmír Hampl, jak ho znáte – absolutně zasvěcený, pro někoho možná provokativní, a navzdory přísné odbornosti a kompetentnosti zábavný.