Tiskové zprávy

Výzkum agentury STEM/MARK potvrzuje jednu z největších překážek ve výstavbě v Česku – fenomén NIMBY. Češi sice chtějí rychleji stavět byty, školy, nemocnice, obchodní centra i průmyslové haly, ale ne v blízkosti svých domovů, tam si ji nepřejí vůbec. „Tento mindset však bohužel vede k tomu, že se u nás nepostaví téměř nic nebo se výstavba nepřiměřeně prodlouží,“ varuje Adriana Krnáčová, vedoucí projektu DeNIMBYzace Česka na platformě Datarun.

Mediální platforma Datarun představuje projekt DeNIMBYzace Česka. Jeho cílem je odhalit nejvýznamnější problémy, které brzdí výstavbu v České republice, a navrhnout způsoby, jak je zmírnit či eliminovat. Projekt povede bývalá primátorka Prahy Adriana Krnáčová.

Historický význam Trumpova rozhodnutí: 10% zvýšení cel na Čínu jsou z pohledu hospodářských dějin USA poznámkou pod čarou. 25% cla na Mexiko znamenají výrazně zvednuté obočí. Ale 25% cla na Kanadu jsou z pohledu celoplanetární ekonomické role USA největší zprávou za posledních 54 let, od roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil mezinárodní směnitelnost dolaru za zlato, a započal tím období volných směnných kurzů, které trvá dodnes. Z pohledu vnitřního fungování americké ekonomiky jsou pak tato cla na Kanadu (a v nich hlavně 10% zdanění ropy a plynu) největší zprávou od 80. let, kdy Reagan dereguloval síťová odvětví

Přijetí eura jistě v některých ohledech může zlepšit situaci některých účastníků české ekonomiky. Zrovna s přibližováním se německému životnímu standardu podle dat nepomáhá. V Itálii adopce eura před čtvrtstoletím zastavila růst reálných příjmů, a ty od té doby dokonce mírně klesly. Slovensko – české ekonomice nejpodobnější ekonomika – se po přijetí eura českým platům přibližovat nezačalo. Naopak, dnes za námi zaostávají ještě více než před přijetím evropské měny. A ani nová možnost vyplácet české mzdy v euru nemá, jak zvýšit naši budoucí prosperitu.

Typické silvestrovské zboží a služby od loňska zdražily o 3,8 %. Služby zdražily více, spousta potravin naopak zlevnila.

Příprava bramborového salátu je letos o 4 % dražší než loni, ale vzhledem k příjmům je o 3 % levnější. Nejnákladnější ingrediencí byly loni i letos nakládané okurky. Letos jsou druhou nejnákladnější položkou vejce a třetí je majonéza. Brambory jsou letos až čtvrtou nejnákladnější položkou salátu. Kdo do salátu okurky nepřidává, má jej letos o 2 % reálně levnější i v případě, že se mu od loňska nezvýšily příjmy. A usmažený kapr také zlevnil pro všechny.

I při nejoptimističtějším srovnání s německými mzdami, tedy podle čistých mezd po zdanění v paritě kupní síly, nám dnes na německé mzdy chybí zhruba 9 tisíc eur (ročně). Na začátku století nám do německých mezd přitom chybělo „jen“ 7 tisíc eur. Trend je jasný (a v době covidu ještě posílil): Německé mzdy se od nás vzdalují. Více než 9 tisíc eur nás od německých mezd bude podle všeho dělit i za 10 let. Za 20 asi ještě více. Jen tím, jak Němci i Češi bohatnou, tento rostoucí rozdíl činí postupně nižší a nižší násobek. Ale stejných mezd jako takových podle dlouhodobých trendů nedosáhneme nikdy.

Je před námi druhá adventní neděle. Těm, kdo ještě nezačali péci o té první, jak velí některé lidové obyčeje, a začnou až nyní, přinášíme aktualizovaný přehled, které cukroví při pečení od loňska podražilo. Zde neuvedené cukroví si pak může pekoucí čtenářstvo samo porovnat dle přiloženého cenového srovnání základních surovin s loňskem.

Když dnes Ministerstvo dopravy tvrdí, že za celou dobu současné vlády státní výdaje na dopravní infrastrukturu rostou, jsou vyšší než za předchozí vlády a příští rok budou rekordní, zapomíná při tom na inflaci. Ekonomové takto výdaje na cokoli nepočítají. Ve skutečnosti výdaje na dopravní infrastrukturu během vládnutí současné vlády klesaly, včetně prvního roku vládnutí. Teprve na příští rok 2025 mohou výdaje reálně vzrůst, pokud inflace zůstane nízká, ale i tak budou nižší než v posledních dvou letech předchozí vlády.

71 korun za máslo není zvláštností 17. listopadu 2024. Po většinu 21. století jsme za máslo reálně platili kolem 70 korun. Dokonce 17. listopadu 1989 bylo máslo tak drahé, jako by dnes stálo 154 koruny. Tato tisková zpráva poskytne unikátní pohled na hospodářské dějiny České republiky od Sametu do dneška očima ekonomie másla.

Česko dává z nestátních (soukromých) peněz na péči o zdraví jen 1,3 % HDP. Méně dávají jen v Chorvatsku, a i to jen v posledních 3 letech. Dlouhodobě dává Česko nejméně. I to vede k tomu, že péče o zdraví je v Česku financována z 85,3 % ze zdrojů, o kterých se nerozhodují přímo lidé, ale jsou odkázáni na volební a politické tahanice politiků, kdo kolik na zdravotnictví přispěje. V tak citlivé oblasti jako zdraví je to veliké riziko, být odkázáni 4. nejvyšší měrou v EU na výsledek politického boje. Více (dobrovolných) peněz by znamenalo bezpečnější systém, který by nijak nezhoršil stávající péči pro ty, kteří dobrovolně přispívat nechtějí.