9 let natvrdo

9 let natvrdo

Jak mají vypadat školy v Česku ve 21. století? Chce to revoluci, nebo drobné úpravy? Jaká práva mají žáci, jaká rodiče a zbyla nějaká i na učitele? Názorový střet pedagoga a experta na vzdělávání Michala Kaderky s odborníky, učiteli, politiky, reformátory, tradicionalisty, ale i dětmi a rodiči moderovaný Vladimírem Piskáčkem v autentické roli rodiče dvou dětí. V novém podcastu 9 let natvrdo.

Poslouchejte na podcastových platformách

  • Ministerstvo školství před několika dny oznámilo, že do regionálního školství pošle o 800 milionů korun méně. Neřešitelná situace, glosuje to ředitel SPgŠ a SOŠ služeb v Mladé Boleslavi Štefan Klíma. Dodává, že se za dorovnání peněz nezbývá než modlit. Pro ilustraci uvádí, že od státu škola dostává na vybavení jednoho učně 19 korun ročně. Nikoli denně nebo měsíčně, přičemž letos to bude ještě méně. Školství bude podle něho muset přehodnotit některé věci, které si vysnilo. Třeba inkluzi, „dobře myšlenou věc se špatným provedením“. „Tak, jak se provozuje v tuhle chvíli, je tak drahá, že na to stát nemá,“ říká Klíma, který byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo.
  • Přísný, ale spravedlivý učitel. Mýtus, nebo realita? Jak lidi za katedrou a dění ve třídách zobrazují české filmy a seriály, ty starší i ty nové? Hostem Michala Kaderky byl Tomáš Feřtek, jeden ze scénáristů seriálu ČT Ochránce o školním ombudsmanovi. Proč má Tomáš Feřtek dojem, že slavná postava Igora Hnízda je karikaturou učitele? Jak se podle něho podařil starý dobrý seriál My všichni školou povinní? A řeší zpravodajství skutečné problémy školství, nebo spíš školskou politiku? V dnešním díle podcastu 9 let natvrdo.
  • Když se kolem roku 2016 rozpoutala kampaň proti inkluzi na českých školách, sehrála v tom neblahou roli i média. I ta ale jen odrážela negativní nastavení ve společnosti a svou roli hrály i obavy z učitelského prostředí. V podcastu 9 let natvrdo věnovaném právě tématu inkluze se tentokrát s Michalem Kaderkou sešly výzkumnice Pedagogické fakulty UK Jana Straková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a ředitelka pražské ZŠ Solidarita Karin Marques. Jak jsme na tom s přijetím inkluzivního vzdělávání po osmi letech? A daří se z českého školství vymýtit segregační praxi, která dětem ze znevýhodněného prostředí bere šanci uplatnit jejich talent? Poslechněte si celou epizodu, v níž dojde i na odkaz éry prezidenta Zemana.
  • Pražské Gymnázium Na Zatlance patří k nejoceňovanějším a nejzajímavějším českým středním školám. Jedno z jeho ocenění bylo podloženo výrokem poroty, že tamní vzdělávací program ALT „realizuje sen o smysluplném veřejném středoškolském vzdělávání“. Co to znamená v praxi? Jak se staví a funguje vzdělávací program, v němž jsou jednotlivé předměty spojeny do větších celků a studenti se místo biflování národního obrození učí v širších souvislostech společenských oborů nebo třeba přírodních věd? Hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky byli ředitelka školy Jitka Kmentová a její zástupce pro alternativní programy Lukáš Šlehofer.
  • Školství jako vývozní artikl? To je možné jenom … ve Finsku. V posledních dvaceti letech školský systém severské země vystřelil jako hvězda mezi celosvětové vzdělávací mocnosti a přes lehký pokles v posledním roce si stále drží vysokou kvalitu. Proč se vlastně o Finsku v této souvislosti mluví? Co přesně znamená mít tak kvalitní školství, že můžete uvažovat o zpoplatnění návštěv? A vydrží vysoko nastavená laťka společenské změny, které vedly k výměně vládní garnitury za konzervativně-nacionalistickou koalici? S Michalem Kaderkou přišli diskutovat Kateřina Konrádová z Učitele naživo a učitel s finskou zkušeností Michal Pitín.
  • Irena Smetáčková je psycholožka a docentka na Pedagogické fakultě UK v Praze. A mimo jiné je i autorkou příruček o citlivých otázkách genderu v českých školách. V podcastu 9 let natvrdo byla řeč přirozeně i o tom, jaká je ve školství atmosféra, co se týče přijímání genderové identity dětí a studentů. Na prvním místě je podle psycholožky vždy respekt. „Medvědí službu samozřejmě děláme, když budeme prožitky mladých lidí devalvovat, shazovat, něco sis vymyslela, to je jenom móda,“ říká. Jak se k LGBT+ mladým lidem ve škole chovat? Jak mají reagovat rodiče, když se jim dítě svěří se svou queer orientací? Irena Smetáčková byla hostem Michala Kaderky.
  • V čem by se podle ekonoma a poradce premiéra Daniela Münicha mělo české školství změnit a kde ho nejvíc tlačí bota? Prý by to nebyla jen jedna reforma: Dostatek kvalitních mateřských škol pro všechny, kdo o ně stojí, problém s odklady nástupu na základní školu, které se stávají jakýmsi bojem o věkovou konkurenční výhodu, nedostatek učitelů pro první stupeň a mohl by prý pokračovat. V podcastu Devět let natvrdo rozvinul i svůj návrh na neomezený počet přihlášek na střední školy s tím, že by se jednotná zkouška konala ještě před jejich podáním. Mohlo by to fungovat? Daniel Münich byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky.
  • Patří politika do školy? Zákon výslovně říká, že na školní půdu nepatří politická agitace. Jak je to ale s výchovou k občanství, jak tenká ta hranice je a jak ji nepřekročit? Mají a mohou učitelé žákům říkat, koho volí? Stačí, když budou děti vědět, že „komunismus byl svinstvo“, nebo by měly i vědět, proč? V dalším díle podcastu Devět let natvrdo byli hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky předsedkyně Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd Tereza Vodičková a ředitel Centra pro demokratické učení Tomáš Hazlbauer.
  • Jak si stojí české školství v mezinárodním srovnání s vyspělými zeměmi? Podle analytika a experta na školství Karla Garguláka nejde ani tak o „ošklivé titulky“, které poslednímu srovnávacímu průzkumu přiřadili novináři, ale o to pochopit, co skutečně „střeva“ průzkumů ukazují. „To potvrzuje neustále zvyšující se rozdíly mezi školami samotnými, které se testování účastní, tak i mezi žáky uvnitř těch samotných škol,“ řekl Gargulák v podcastu Devět let natvrdo. Zazněly i dílčí otázky: Rušit víceletá gymnázia? Jak je to s právem vybrat si školu a tzv. spádovostí? Jde do školství jako celku dostatek peněz a dostává za ně společnost dostatečné výsledky? Karel Gargulák byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky.
  • Jací jsou čeští učitelé? Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala různorodí, říká diplomaticky. V debatě s Vladimírem Piskáčkem a Michalem Kaderkou připouští, že pro výuku na základních školách jsou stále měřítkem přijímací zkoušky na střední školy. Učitel může být inovativní, nakonec je ale jeho úspěch měřen tím, zda děti zvládnou přijímačky. Čas na zrušení jednotných zkoušek nenastal, školy neumějí připravit vlastní tak, aby byly vypovídající. Proč podle Tomáše Zatloukala nepotřebujeme více víceletých gymnázií? A jak podle šéfinspektora vypadá ideální škola? Zvoní v ní po 45 minutách? Známkoval by děti na prvním stupni? V podcastu Devět let natvrdo.
  • Jak učit o sexu generaci, která zkonzumovala tuny pornografie dřív, než měla první pohlavní styk? Téma, které rozpoutalo debatu ještě předtím, než zakladatelka organizace Konsent Johana Nejedlová a ředitel ZŠ prof. Švejcara Ondřej Lněnička vůbec usedli ve studiu. Dřív stačilo vědět, že jen gauneři nepoužívají kondom, dnes na děti i rodiče čekají složitější otázky. Jak dnešní mladá generace vnímá problémy LGBT+, jak je to s (písemným) souhlasem k sexu a závislostí na pornografii? Debata, ke které měli co říct i tradiční moderátoři Vladimír Piskáček a Michal Kaderka.
  • Chodí na gymnázium, které by mohlo být vzorem v tom, jak v Česku učit ve 21. století. Jsou to aktivisté a tuhle výuku při škrtech zkusili uchránit. Zorganizovali stávku studentů, s průvodem přišli před ministerstvo, řekli si o schůzku s ministrem Mikulášem Bekem. A dostali jí. Stejně jako přednášku od ministra. Ale na to nechat se školit od ministra, jsou Kateřina Částková a Alexander Burgermeister docela drsoni. Moderátoři 9 let na tvrdo Vladimír Piskáček a Michal Kaderka potvrzují, že v diskusi, jsou tihle studenti opravdu zdatní. A hlavně, mají argumenty a umí je používat.
  • Vladimír Piskáček a Michal Kaderka si do nového dílu podcastu 9 let natvrdo pozvali sociologa Daniela Prokopa, zakladatele výzkumné organizace PAQ Research. Do pondělní celodenní stávky se zapojilo přes 7000 škol, šlo o největší protestní akci škol za posledních 30 let. Kde hledat příčiny nespokojenosti pedagogických pracovníků? A především – co udělat, aby se české školství ozdravilo? Nejde totiž zdaleka jen o platové podmínky nepedagogických pracovníků. Problémy vzdělávacího systému jsou mnohem hlubší.
  • Proč má na gymnáziu studovat daleko méně dětí, než v současné době, proč by měla být těžší a pouze pro elitní žáky? Jaké jsou hlavní neduhy českého školství? A na jakých základech by měla stát opravdová reforma, která by vzdělávání v Česku posunula dopředu? Názorový střet pedagoga a experta na vzdělávání Michala Kaderky s majitelem nejlepšího gymnázia v Česku Martinem Romanem, moderovaný Vladimírem Piskáčkem v autentické roli rodiče dvou dětí. V novém podcastu 9 let natvrdo. Co bylo důvodem, že stát Romanově PORGu nepovolil nové gymnázium v Brně? A proč je vlastně chtěl stavět, když tvrdí, že dětí na gymnáziích je moc? Mají studenti hodnotit učitele? Jak vlastně zlepšit výuku? A proč se podle Martina Romana mají na školy vrátit osnovy? Nejen o tom je první díl podcastu 9 let natvrdo.