9 let natvrdo

9 let natvrdo

Jak mají vypadat školy v Česku ve 21. století? Chce to revoluci, nebo drobné úpravy? Jaká práva mají žáci, jaká rodiče a zbyla nějaká i na učitele? Názorový střet pedagoga a experta na vzdělávání Michala Kaderky s odborníky, učiteli, politiky, reformátory, tradicionalisty, ale i dětmi a rodiči moderovaný Vladimírem Piskáčkem v autentické roli rodiče dvou dětí. V novém podcastu 9 let natvrdo.

Poslouchejte na podcastových platformách

  • Preview of Kdy začínají moderní dějiny? A proč nám nejde o nich učit?
    Ve veřejném prostoru se dnes hodně mluví o tom, že děti neznají moderní dějiny. Důsledkem je oslabená společnost, v níž slaví úspěch dezinformátoři různého ražení. Jak důležité je znát vlastní minulost, včetně té nejčerstvější? Kdy vlastně moderní dějiny začínají? A to nejdůležitější – proč se nám o nich nedaří učit? Hosty Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo byli vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora Dana Pražáková a držitel ocenění Global Teacher Prize ČR, učitel dějepisu a občanské výchovy Roman Göttlicher. Celé epizody podcastu 9 let natvrdo najdeš i na YouTube kanále Datarun, nebo podcastových platformách!
  • Preview of Matematika jen pro chytré děti? Nebo se dá s dobrým učitelem naučit?
    Je matematika jen pro chytré a nadané děti? Dá se naučit vlastní pílí i u dětí, které tzv. „na matiku nejsou“? Kdy se láme obyčejné počtářství a přichází vyšší „písmenková“ matematika? Jak je to s často diskutovanou Hejného metodou v českých školách? A jak souvisí matematika s tvorbou zákonů? Hosty Michala Kaderky byli dlouholetá učitelka matematiky a spoluautorka Předmatematiky pro učitele mateřských škol Petra Prokopová Machalová z ČŠI ČR a učitel matematiky a vítěz ocenění Global Teacher Prize Czech Republic 2019 Tomáš Chrobák.
  • Slyšeli jsme to v různých podobách snad všichni: To dítě je závislák. Jak je to skutečně se závislostmi českých dětí na sociálních sítích, na hraní her, nebo dokonce na pornografii? Existují tvrdá čísla, která by obecnou hypotézu podpořila? „Když se dospívajících dětí ptám, kdo už někdy slyšel, že je závislý, vždycky se přihlásí naprostá většina třídy,“ glosuje psycholožka Michala Šimáčková z organizace Replug.me, která byla spolu s Michaelou Slussareff z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK hostkou Michala Kaderky. Jak na tom české děti skutečně jsou a jak poznat hranici, kdy už nastupuje skutečná závislost? V dnešní epizodě podcastu 9 let natvrdo.
  • Preview of Když se řekne absolvent. Nedostatkové zboží, které si firmy musejí dopilovat
    Čerství absolventi škol jsou na trhu práce žádaným zbožím. Je jich nedostatek a firmy si je předcházejí. Zároveň ale vědí, že s nimi musejí ještě pracovat. Dovzdělat je, připravit na praxi, dodat jim chybějící „měkké“ dovednosti – absolventi často nemají zažité cizí jazyky, obtížně pracují ve skupinách a týmech, neumějí prezentovat výsledky své práce. Tato situace ale již trvá delší dobu a firmy na trhu jsou na to připravené, shodli se v podcastu 9 let natvrdo viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career.
  • Preview of Kdo učí nejmenší děti? Mužů je na prvním stupni stále málo, chybějí vzory
    Kdo se chce stát v Česku učitelem? Vedoucí katedry preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK říká, že podle esejů, které studenti píší, jsou to buď mladí lidé z učitelského prostředí nebo ti, koho inspiroval dobrý učitel. „Nebo to naopak chtějí dělat úplně jinak, protože mají nějakou strašnou zkušenost,“ dodává. Mužů-učitelů pro 1. stupeň je nadále nedostatek a není to dobře, chybějí vzory. Jak důležité jsou u učitelů třeba požadavky na hudební nebo sportovní dovednosti? A jak se liší dnešní šestileté děti od těch o generaci starších? Jana Stará byla hostkou Michala Kaderky v dnešní epizodě podcastu 9 let natvrdo.
  • Preview of Škola, základ praxe. Jak se učí učitelé?
    Jaká je v Česku úroveň přípravy budoucích učitelů? Mají hodně, nebo málo praxe a jak je pro ně přínosná? Jak se kontroluje a jak jsme na tom s jejím objemem ve srovnání s jinými zeměmi? A jsou pedagogické fakulty lídrem ve vzdělávání budoucích pedagogů? Hosty Michala Kaderky byli ředitel odboru řízení regionálního školství MŠMT Jan Mušuta a proděkan pro vědu a výzkum PedF UK v Praze Antonín Jančařík.
  • Preview of Škola z pohledu zřizovatele. Jak se řídí 16 škol najednou
    Radim Ivan je místostarostou na radnici ostravského obvodu Jih a zároveň radním pro školství, tělovýchovu a prevenci kriminality. Do podcastu 9 let natvrdo přinesl proti možná centralistickému pohledu pražskému pohled z regionů. Jak jako zástupce zřizovatele řídí 16 škol najednou, jaký je jeho názor na financování chátrajících budov a co by vytkl ministrovi školství? Radim Ivan byl hostem Michala Kaderky.
  • Preview of Kde technologie pomáhají, a kde naopak rozdělují a škodí?
    Technologie ve školách. Otázka, která umí být tak palčivá, jak velký je generační gap mezi studenty a učiteli. Co vlastně umějí děti? Co umějí učitelé a jaký je dnes minimální standard, co by měli umět ve školství všichni? Jak se dohodnout na základních věcech, jako je třeba užívání mobilních telefonů o přestávkách nebo na chodbách škol? Hosty Michala Kaderky byli vedoucí samostatného oddělení Digitalizace ve vzdělávání Národního pedagogického institutu Ondřej Neumajer a jeho kolega z NPI a zároveň učitel informatiky na ZŠ ve Stehelčevsi Petr Naske.
  • Preview of Bezpečnostní rámy vs. péče o duševní zdraví. Jak ochránit české školy?
    Dnešní téma není přímo o vzdělávání, i když s ním souvisí. Obzvlášť po prosincovém útoku na studenty pražské Filozofické fakulty, ale i dalších podobných událostech ve světě. Je představa, že je studenty a učitele možné ochránit pomocí různých zabezpečovacích zařízení, rámů a podobně, realistická? Zaznívají i hlasy, že přednost má dostat péče o duševní zdraví a pohodu studentů jako takových. O bezpečnosti ve školách s Michalem Kaderkou diskutovali manažer v oblasti krizového řízení z Univerzity Karlovy Otomar Sláma a bezpečnostní experti - psychoterapeut Zdeněk Kalvach a generální ředitel ICTS Czech Erik Just, kteří měli na starosti ochranu židovských objektů včetně škol.
  • Preview of Proč potřebujeme soukromé školy? A proč jich máme málo?
    V Česku se v soukromých školách vzdělávají stále jen jednotky procent dětí. Proč to tak stále je a jak jejich postavení zlepšit, o tom přišli do podcastu 9 let natvrdo diskutovat poslankyně a členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková a ředitel česko-anglické montessori základní školy Duhovka Jindřich Kitzberger. Řeč byla třeba i o tom, proč se v Česku nestaví dostatečné kapacity nových škol, jak souvisí kvalita vzdělávání s finančními prostředky, které školy dostávají, nebo zda jsou pojmy podnikání a zisk ve školství „sprostým slovem“.
  • Preview of Čeští učitelé. Chudé nevěsty a ženichové na sňatkovém trhu.
    Jak v Česku platíme učitele? Hodně? Málo? Jak číst nominální hodnoty, hrubé, průměrné a mediánové mzdy? A kdy se situace zlepší? Hosty Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo byli učitelka Petra Mazancová, která působí na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích, a statistik Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • Preview of Hejty na učitele jako národní sport. Kdo má patent na výchovu?
    Kdo je pánem nad tím, jakého vzdělání a jakou formou se dětem ve škole dostává? Rodiče? Učitelé? Nebo snad dokonce stát? Jak řešit třecí plochy, kdy se rodiče s učitelem neshodnou? Jaké jsou extrémní zážitky například se situacemi, kdy někteří rodiče nesouhlasí s pohledem školy třeba na dění na Ukrajině? Hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo byli učitelé Magdalena Málková a Daniel Pražák, oba ocenění jako inspirativní učitelé Global Teacher Prize.
  • Preview of Co o dětech říkají známky, které nosí ze školy? A co vypovídají o škole?
    Jak vážně mají brát rodiče známky, které nosí jejich děti ze školy? Jak dobře děti chápou, že se učí pro sebe a svou budoucnost, nikoli proto, aby doma nedostaly vynadáno? Nebo aby se jen trefily do očekávání svých učitelů… A jak si to všechno povídá se známkami, případně slovním hodnocením? Hostkami Michala Kaderky byly učitelka prvního stupně z brněnské ZŠ Labyrinth Pavlína Loňková a Eva Matějková, která vyučuje matematiku na ZŠ Trnka v Dobříši.
  • Před týdnem byl zveřejněn pravidelný audit vzdělávacího systému informačního centra EDUin. Co se minulý rok ve vzdělávání povedlo, co naopak ne? Kde přešlapujeme a řešení se zatím nepodařilo najít? Na tyto otázky Michalu Kaderkovi odpovídali spoluzakladatelka a analytička EDUinu Lucie Slejšková a jeho programový ředitel Miroslav Hřebecký. Jako jeden z hlavních problémů toho, proč se dobře vymyšlené věci nedaří naplnit, oba shodně uvádějí nedostatek peněz. „Takže pokud si hrajeme strategické hrátky na nějakém plánu někde na ministerstvu, tak se to podobá spíše deskové hře, kterou když dohrajeme, shrábneme figurky do krabice, krabici strčíme do šuplíku a máme vystaráno,“ říká Miroslav Hřebecký v nové epizodě podcastu 9 let natvrdo.
  • Mnoho rodičů zná ten pocit bezmoci, když výtvarně nebo hudebně ne úplně nadané dítě přinese ze školy trojku za výkres nebo pěvecký výkon. O samotných dětech nemluvě. Obecnější debata se vede o tom, jak nejen tyto „výchovy“ ve školách učit, jak je známkovat, jaké má být postavení těchto předmětů vedle těch řekněme exaktnějších. Do podcastu 9 let natvrdo o tom s Michalem Kaderkou přišli diskutovat ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Katarína Kalivodová, učitelka uměleckých předmětů Romana Bartůňková a učitel ZUŠ v Sušici Jan Pelech.
  • Ministerstvo školství před několika dny oznámilo, že do regionálního školství pošle o 800 milionů korun méně. Neřešitelná situace, glosuje to ředitel SPgŠ a SOŠ služeb v Mladé Boleslavi Štefan Klíma. Dodává, že se za dorovnání peněz nezbývá než modlit. Pro ilustraci uvádí, že od státu škola dostává na vybavení jednoho učně 19 korun ročně. Nikoli denně nebo měsíčně, přičemž letos to bude ještě méně. Školství bude podle něho muset přehodnotit některé věci, které si vysnilo. Třeba inkluzi, „dobře myšlenou věc se špatným provedením“. „Tak, jak se provozuje v tuhle chvíli, je tak drahá, že na to stát nemá,“ říká Klíma, který byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo.
  • Přísný, ale spravedlivý učitel. Mýtus, nebo realita? Jak lidi za katedrou a dění ve třídách zobrazují české filmy a seriály, ty starší i ty nové? Hostem Michala Kaderky byl Tomáš Feřtek, jeden ze scénáristů seriálu ČT Ochránce o školním ombudsmanovi. Proč má Tomáš Feřtek dojem, že slavná postava Igora Hnízda je karikaturou učitele? Jak se podle něho podařil starý dobrý seriál My všichni školou povinní? A řeší zpravodajství skutečné problémy školství, nebo spíš školskou politiku? V dnešním díle podcastu 9 let natvrdo.
  • Když se kolem roku 2016 rozpoutala kampaň proti inkluzi na českých školách, sehrála v tom neblahou roli i média. I ta ale jen odrážela negativní nastavení ve společnosti a svou roli hrály i obavy z učitelského prostředí. V podcastu 9 let natvrdo věnovaném právě tématu inkluze se tentokrát s Michalem Kaderkou sešly výzkumnice Pedagogické fakulty UK Jana Straková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a ředitelka pražské ZŠ Solidarita Karin Marques. Jak jsme na tom s přijetím inkluzivního vzdělávání po osmi letech? A daří se z českého školství vymýtit segregační praxi, která dětem ze znevýhodněného prostředí bere šanci uplatnit jejich talent? Poslechněte si celou epizodu, v níž dojde i na odkaz éry prezidenta Zemana.
  • Pražské Gymnázium Na Zatlance patří k nejoceňovanějším a nejzajímavějším českým středním školám. Jedno z jeho ocenění bylo podloženo výrokem poroty, že tamní vzdělávací program ALT „realizuje sen o smysluplném veřejném středoškolském vzdělávání“. Co to znamená v praxi? Jak se staví a funguje vzdělávací program, v němž jsou jednotlivé předměty spojeny do větších celků a studenti se místo biflování národního obrození učí v širších souvislostech společenských oborů nebo třeba přírodních věd? Hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky byli ředitelka školy Jitka Kmentová a její zástupce pro alternativní programy Lukáš Šlehofer.
  • Školství jako vývozní artikl? To je možné jenom … ve Finsku. V posledních dvaceti letech školský systém severské země vystřelil jako hvězda mezi celosvětové vzdělávací mocnosti a přes lehký pokles v posledním roce si stále drží vysokou kvalitu. Proč se vlastně o Finsku v této souvislosti mluví? Co přesně znamená mít tak kvalitní školství, že můžete uvažovat o zpoplatnění návštěv? A vydrží vysoko nastavená laťka společenské změny, které vedly k výměně vládní garnitury za konzervativně-nacionalistickou koalici? S Michalem Kaderkou přišli diskutovat Kateřina Konrádová z Učitele naživo a učitel s finskou zkušeností Michal Pitín.
  • Irena Smetáčková je psycholožka a docentka na Pedagogické fakultě UK v Praze. A mimo jiné je i autorkou příruček o citlivých otázkách genderu v českých školách. V podcastu 9 let natvrdo byla řeč přirozeně i o tom, jaká je ve školství atmosféra, co se týče přijímání genderové identity dětí a studentů. Na prvním místě je podle psycholožky vždy respekt. „Medvědí službu samozřejmě děláme, když budeme prožitky mladých lidí devalvovat, shazovat, něco sis vymyslela, to je jenom móda,“ říká. Jak se k LGBT+ mladým lidem ve škole chovat? Jak mají reagovat rodiče, když se jim dítě svěří se svou queer orientací? Irena Smetáčková byla hostem Michala Kaderky.
  • V čem by se podle ekonoma a poradce premiéra Daniela Münicha mělo české školství změnit a kde ho nejvíc tlačí bota? Prý by to nebyla jen jedna reforma: Dostatek kvalitních mateřských škol pro všechny, kdo o ně stojí, problém s odklady nástupu na základní školu, které se stávají jakýmsi bojem o věkovou konkurenční výhodu, nedostatek učitelů pro první stupeň a mohl by prý pokračovat. V podcastu Devět let natvrdo rozvinul i svůj návrh na neomezený počet přihlášek na střední školy s tím, že by se jednotná zkouška konala ještě před jejich podáním. Mohlo by to fungovat? Daniel Münich byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky.
  • Patří politika do školy? Zákon výslovně říká, že na školní půdu nepatří politická agitace. Jak je to ale s výchovou k občanství, jak tenká ta hranice je a jak ji nepřekročit? Mají a mohou učitelé žákům říkat, koho volí? Stačí, když budou děti vědět, že „komunismus byl svinstvo“, nebo by měly i vědět, proč? V dalším díle podcastu Devět let natvrdo byli hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky předsedkyně Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd Tereza Vodičková a ředitel Centra pro demokratické učení Tomáš Hazlbauer.
  • Jak si stojí české školství v mezinárodním srovnání s vyspělými zeměmi? Podle analytika a experta na školství Karla Garguláka nejde ani tak o „ošklivé titulky“, které poslednímu srovnávacímu průzkumu přiřadili novináři, ale o to pochopit, co skutečně „střeva“ průzkumů ukazují. „To potvrzuje neustále zvyšující se rozdíly mezi školami samotnými, které se testování účastní, tak i mezi žáky uvnitř těch samotných škol,“ řekl Gargulák v podcastu Devět let natvrdo. Zazněly i dílčí otázky: Rušit víceletá gymnázia? Jak je to s právem vybrat si školu a tzv. spádovostí? Jde do školství jako celku dostatek peněz a dostává za ně společnost dostatečné výsledky? Karel Gargulák byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky.
  • Jací jsou čeští učitelé? Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala různorodí, říká diplomaticky. V debatě s Vladimírem Piskáčkem a Michalem Kaderkou připouští, že pro výuku na základních školách jsou stále měřítkem přijímací zkoušky na střední školy. Učitel může být inovativní, nakonec je ale jeho úspěch měřen tím, zda děti zvládnou přijímačky. Čas na zrušení jednotných zkoušek nenastal, školy neumějí připravit vlastní tak, aby byly vypovídající. Proč podle Tomáše Zatloukala nepotřebujeme více víceletých gymnázií? A jak podle šéfinspektora vypadá ideální škola? Zvoní v ní po 45 minutách? Známkoval by děti na prvním stupni? V podcastu Devět let natvrdo.
  • Jak učit o sexu generaci, která zkonzumovala tuny pornografie dřív, než měla první pohlavní styk? Téma, které rozpoutalo debatu ještě předtím, než zakladatelka organizace Konsent Johana Nejedlová a ředitel ZŠ prof. Švejcara Ondřej Lněnička vůbec usedli ve studiu. Dřív stačilo vědět, že jen gauneři nepoužívají kondom, dnes na děti i rodiče čekají složitější otázky. Jak dnešní mladá generace vnímá problémy LGBT+, jak je to s (písemným) souhlasem k sexu a závislostí na pornografii? Debata, ke které měli co říct i tradiční moderátoři Vladimír Piskáček a Michal Kaderka.
  • Chodí na gymnázium, které by mohlo být vzorem v tom, jak v Česku učit ve 21. století. Jsou to aktivisté a tuhle výuku při škrtech zkusili uchránit. Zorganizovali stávku studentů, s průvodem přišli před ministerstvo, řekli si o schůzku s ministrem Mikulášem Bekem. A dostali jí. Stejně jako přednášku od ministra. Ale na to nechat se školit od ministra, jsou Kateřina Částková a Alexander Burgermeister docela drsoni. Moderátoři 9 let na tvrdo Vladimír Piskáček a Michal Kaderka potvrzují, že v diskusi, jsou tihle studenti opravdu zdatní. A hlavně, mají argumenty a umí je používat.
  • Vladimír Piskáček a Michal Kaderka si do nového dílu podcastu 9 let natvrdo pozvali sociologa Daniela Prokopa, zakladatele výzkumné organizace PAQ Research. Do pondělní celodenní stávky se zapojilo přes 7000 škol, šlo o největší protestní akci škol za posledních 30 let. Kde hledat příčiny nespokojenosti pedagogických pracovníků? A především – co udělat, aby se české školství ozdravilo? Nejde totiž zdaleka jen o platové podmínky nepedagogických pracovníků. Problémy vzdělávacího systému jsou mnohem hlubší.
  • Proč má na gymnáziu studovat daleko méně dětí, než v současné době, proč by měla být těžší a pouze pro elitní žáky? Jaké jsou hlavní neduhy českého školství? A na jakých základech by měla stát opravdová reforma, která by vzdělávání v Česku posunula dopředu? Názorový střet pedagoga a experta na vzdělávání Michala Kaderky s majitelem nejlepšího gymnázia v Česku Martinem Romanem, moderovaný Vladimírem Piskáčkem v autentické roli rodiče dvou dětí. V novém podcastu 9 let natvrdo. Co bylo důvodem, že stát Romanově PORGu nepovolil nové gymnázium v Brně? A proč je vlastně chtěl stavět, když tvrdí, že dětí na gymnáziích je moc? Mají studenti hodnotit učitele? Jak vlastně zlepšit výuku? A proč se podle Martina Romana mají na školy vrátit osnovy? Nejen o tom je první díl podcastu 9 let natvrdo.