Vysoké napětí

Vysoké napětí

Energetika začala naplno promlouvat do našeho života. Elektřina zdražuje, plány na odchod od uhlíku mění celou společnost a vytrhávají jí ze zaběhnutých šablon. Podcast Vysoké napětí se chce stát průvodcem tímto unikátním obdobím. Každý týden budou odborníci, podnikatelé i inovátoři přidávat data k tomu, co nás čeká. Každý ze svého pohledu, každý zasvědceně. Cílem je mít dostatek podkladů na to, abychom se mohli rozhodovat v kontextu.

Poslouchejte na podcastových platformách

Odebírejte novinky

  • Preview of Topolánek: Huntington porazil Fukuyamu. Čekají nás sociální tenze a války
    Otevřít newsletter
    Evropa v globálním světě ztrácí, varuje bývalý předseda vlády a ODS Mirek Topolánek. Podle něho ztrácíme schopnost soutěžit inovacích, ve výzkumu, ztrácíme potenciál a tempo. Smělé a ambiciózní plány obsažené v Green Dealu jsou podle něho v kontextu dneška směšné a Česko se v tomto směru chová jako „poturčenec, který je horší Turka“. „Zjednodušeně bych řekl: Huntington porazil Fukuyamu. Ti, co to četli, rozumí,“ říká k nadcházejícímu střetu civilizací, jehož důsledky, jako jsou sociální tenze a války, už vidíme. Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.
  • Preview of Akademik Jiří Plešek: Je naprosto zásadní začít stavět jádro. Investice bude obrovská
    Otevřít newsletter
    Jiří Plešek patří do „vědecké“ a „jaderné“ části našeho seriálu. Působí v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR, zaměřuje se mimo jiné na výpočtovou mechaniku a její aplikace. A právě ony aplikace se týkají výstavby jaderných elektráren, počítal únosnost materiálů pro Temelín, Mochovce nebo Jaslovské Bohunice. Jiří Plešek byl hostem Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí můžete sledovat i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun
  • Preview of Energetika jako hra s čísly: Co se stane, až vypneme většinu uhlí?
    Otevřít newsletter
    Jan Horáček a Václav Sedmidubský jsou vědci. Konkrétně fyzici. Mgr. Jan Horáček, dr. és sc. DSc se věnuje výzkumu termojaderné fúze a Václav Sedmidubský je jeho student z FJFI ČVUT. Společně vytvořili aplikaci, která každému a zdarma umožňuje na základě křivky spotřeby elektřiny a výroby v různých budoucích variantách vidět, co to udělá s českou energetickou soustavou. Dvojice fyziků byla hosty Vladimíra Piskáčka v podcastu Vysoké napětí. Energetický podcast Vysoké napětí sleduj i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun
  • Preview of Václav Bartuška: Asketický úděl je pro většinu Evropanů naprosto nepřijatelný
    Otevřít newsletter
    Riziko fyzického útoku na infrastrukturu ze strany Ruska dneska vnímáme jako největší ohrožení energetické bezpečnosti, říká v podcastu Vysoké napětí zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí Václav Bartuška. Celá myšlenka nahrazení fosilních paliv, hlavně ropy a zemního plynu, podle něho vychází z toho, že Evropa tyto suroviny v podstatě nemá. Zároveň se ale už teď Evropané ptají, zda to, co chceme udělat, pomáhá také někomu u nás v Evropě, a nejenom firmám kdesi mimo ni. „Poměrně úzká skupina lidí, kteří byli možná v něčem docela fanatičtí, si vysnila nějakou představu velmi striktního, velmi asketického údělu, který je pro většinu Evropanů naprosto nepřijatelný,“ říká. Václav Bartuška byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra.
  • Preview of Martin Pacovský: Žádná vláda nedopustí, aby Česko nebylo energeticky soběstačné
    Otevřít newsletter
    Podcast Vysoké napětí je zpět. Datarun maličko upravil jeho koncept. Čekají vás nejzákladnější odpovědi na otázky, které se vznáší nad českou a nejen českou energetikou. V následujících týdnech na ně bude odpovídat 40 expertů a na konci celé série vznikne publikace, které pracovně říkáme „Bílá kniha české energetiky“. Prvním hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra byl Martin Pacovský, investiční manažer skupiny Arete a bývalý šéf Pražské plynárenské. 40 expertů, 10 témat, JEDNO VYSOKÉ NAPĚTÍ. Každý čtvrtek na YouTube kanále Datarun, podcastových platformách, nebo webu Datarun.cz
  • Preview of Michal Šnobr: Jsme na pokraji propasti. V energetice potřebujeme v podstatě totalitní řízení
    Otevřít newsletter
    V energetice jsme došli na okraj propasti a nyní musí být definitivně stanoven jasný řád a rozvrh odchodu uhelných elektráren. V podcastu Vysoké napětí to řekl analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Debata o dostavbě jaderných bloků se týká horizontu možná dvaceti nebo třiceti let, Česko ale v tuto chvíli neví, jak pokryje spotřebu v blízkém období pěti let. V této době je podle něho v energetice třeba direktivních, a v uvozovkách až totalitních rozhodnutí.
  • Preview of Šnobr: Fialovu vládu čeká těžká zkouška. Transformaci energetiky už nejde odložit ani okecat.
    Otevřít newsletter
    Česko není vůbec připravené na odklon od uhelných zdrojů energie. Zoufale chybí plynová infrastruktura, která by v první fázi měla hnědouhelné elektrárny nahradit. Teprve potom přijde na řadu rozšíření jaderných elektráren, jejich dostavba potrvá desítky let, varuje v podcastu Vysoké napětí expert a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr. U přípravy odklonu od uhlí podle něj zaspaly předchozí vlády, ta současná musí přijít s rázným řešením.
  • Otevřít newsletter
    Výbuch emocí a protestů způsobilo oznámení ERÚ o zvýšení regulované části cen elektřiny o víc než 70 procent. Přechod na zelenou elektřinu není virtuální realita a co se týče cen, je to teprve začátek. Navíc, částka, kterou budeme platit, je jen částí problému. Tou menší. Pro kontext jsme do prvního dílu Vysokého napětí pozvali Michala Šnobra. A hlavní téma? Green deal od základů změní naši společnost. Jsme na to připraveni. A co to pro nás vlastně znamená?
  • Otevřít newsletter
    Většina Čechů, konkrétně 85 %, si myslí, že by stát měl investovat do výstavby nových elektráren, aby zůstal energeticky soběstačnou zemí. Podobně 86 % obyvatel odmítá, aby se země stala jakkoli závislou na dovozu elektřiny. V podcastu Vysoké napětí se specialistou pro finanční trh agentury IPSOS Michalem Strakou zazněla i další čísla z rozsáhlého průzkumu pro Datarun: Skoro tři čtvrtiny lidí mají za to, že by ČR měla investovat do stavby obnovitelných zdrojů energie. Tato vůle ale dostává trhlinu, když jde o to, kdo by měl takové náklady platit. Vyšší ceny energií kvůli podpoře obnovitelných zdrojů je ochotno platit jen 17 % Čechů.
  • Otevřít newsletter
    Hostem nového dílu Vysokého napětí je Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu. Plyn zažil v posledních letech pozoruhodný posun. Nejprve na něj do velké míry sázel celý Green Deal, po ruské agresi na Ukrajině ale Evropa začala hledat alternativní zdroje. Po změně unijní taxonomie se chvíli sázelo na vodík, nyní se ale zdá, že nakonec znovu skončíme u plynu. Podle Kotrby se v Evropě již nikdy nebude tolerovat taková míra závislosti na jediném zdroji energie, jako se to stalo v případě ruského plynu. Němci podle něj byli v otázce Nord Streamu naivní. Česko loňskou rizikovou zimu, kdy se přítok levného plynu do země zastavil, zvládlo. Jak ale zvládne budoucnost?
  • Otevřít newsletter
    Ve společnosti ČEZ řídil legendární zahraniční expanzi, do které firma coby miláček soukromých investorů dala v první dekádě 21. století přes tři miliardy eur a rozkročila se od Německa přes střední Evropu až po Balkán. Proč to nakonec nevyšlo? Dávalo by politicky smysl, aby ČEZ v současné době vlastnil energetiky v okolních zemích? Má naopak v současné situaci stát spíš ČEZ znárodnit? A hlavně – kam míří česká energetika? Nejen na tyto otázky odpovídá v podcastu Vysoké napětí by Datarun investor a expert na energetiku Vladimír Schmalz.
  • Otevřít newsletter
    Česko zatím vyrobí víc elektřiny, než kolik spotřebuje. Doba, kdy se to otočí, se ale s dekarbonizací rychle blíží. Podle průzkumu, který jsme u čtenářů, posluchačů a diváků Datarunu udělali, výrazná většina lidí chce, abychom byli soběstační i v budoucnu. Energetický expert a místopředseda ČEPS Svatopluk Vnouček však tvrdí, že to není potřeba. Z jeho pohledu by závislost Česka na dovozu elektřiny nemusela být až tak velký problém. „Na propojeném trhu soběstačnost není klíčová otázka. Já bych si vůbec cíl soběstačnosti nekladl. Důležité je mít pokrytá rizika provozu soustavy. Může být efektivní dovážet v okamžicích, kdy cena v zahraničí je nízká. Klást si cíl být soběstační ve výrobě nemusí být ekonomicky správné,” tvrdí Vnouček.