Vysoké napětí

Vysoké napětí

Energetika začala naplno promlouvat do našeho života. Elektřina zdražuje, plány na odchod od uhlíku mění celou společnost a vytrhávají jí ze zaběhnutých šablon. Podcast Vysoké napětí se chce stát průvodcem tímto unikátním obdobím. Každý týden budou odborníci, podnikatelé i inovátoři přidávat data k tomu, co nás čeká. Každý ze svého pohledu, každý zasvědceně. Cílem je mít dostatek podkladů na to, abychom se mohli rozhodovat v kontextu.

Poslouchejte na podcastových platformách

Odebírejte novinky

  • Otevřít newsletter
    Výbuch emocí a protestů způsobilo oznámení ERÚ o zvýšení regulované části cen elektřiny o víc než 70 procent. Přechod na zelenou elektřinu není virtuální realita a co se týče cen, je to teprve začátek. Navíc, částka, kterou budeme platit, je jen částí problému. Tou menší. Pro kontext jsme do prvního dílu Vysokého napětí pozvali Michala Šnobra. A hlavní téma? Green deal od základů změní naši společnost. Jsme na to připraveni. A co to pro nás vlastně znamená?
  • Otevřít newsletter
    Většina Čechů, konkrétně 85 %, si myslí, že by stát měl investovat do výstavby nových elektráren, aby zůstal energeticky soběstačnou zemí. Podobně 86 % obyvatel odmítá, aby se země stala jakkoli závislou na dovozu elektřiny. V podcastu Vysoké napětí se specialistou pro finanční trh agentury IPSOS Michalem Strakou zazněla i další čísla z rozsáhlého průzkumu pro Datarun: Skoro tři čtvrtiny lidí mají za to, že by ČR měla investovat do stavby obnovitelných zdrojů energie. Tato vůle ale dostává trhlinu, když jde o to, kdo by měl takové náklady platit. Vyšší ceny energií kvůli podpoře obnovitelných zdrojů je ochotno platit jen 17 % Čechů.
  • Otevřít newsletter
    Hostem nového dílu Vysokého napětí je Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu. Plyn zažil v posledních letech pozoruhodný posun. Nejprve na něj do velké míry sázel celý Green Deal, po ruské agresi na Ukrajině ale Evropa začala hledat alternativní zdroje. Po změně unijní taxonomie se chvíli sázelo na vodík, nyní se ale zdá, že nakonec znovu skončíme u plynu. Podle Kotrby se v Evropě již nikdy nebude tolerovat taková míra závislosti na jediném zdroji energie, jako se to stalo v případě ruského plynu. Němci podle něj byli v otázce Nord Streamu naivní. Česko loňskou rizikovou zimu, kdy se přítok levného plynu do země zastavil, zvládlo. Jak ale zvládne budoucnost?
  • Otevřít newsletter
    Ve společnosti ČEZ řídil legendární zahraniční expanzi, do které firma coby miláček soukromých investorů dala v první dekádě 21. století přes tři miliardy eur a rozkročila se od Německa přes střední Evropu až po Balkán. Proč to nakonec nevyšlo? Dávalo by politicky smysl, aby ČEZ v současné době vlastnil energetiky v okolních zemích? Má naopak v současné situaci stát spíš ČEZ znárodnit? A hlavně – kam míří česká energetika? Nejen na tyto otázky odpovídá v podcastu Vysoké napětí by Datarun investor a expert na energetiku Vladimír Schmalz.
  • Otevřít newsletter
    Česko zatím vyrobí víc elektřiny, než kolik spotřebuje. Doba, kdy se to otočí, se ale s dekarbonizací rychle blíží. Podle průzkumu, který jsme u čtenářů, posluchačů a diváků Datarunu udělali, výrazná většina lidí chce, abychom byli soběstační i v budoucnu. Energetický expert a místopředseda ČEPS Svatopluk Vnouček však tvrdí, že to není potřeba. Z jeho pohledu by závislost Česka na dovozu elektřiny nemusela být až tak velký problém. „Na propojeném trhu soběstačnost není klíčová otázka. Já bych si vůbec cíl soběstačnosti nekladl. Důležité je mít pokrytá rizika provozu soustavy. Může být efektivní dovážet v okamžicích, kdy cena v zahraničí je nízká. Klást si cíl být soběstační ve výrobě nemusí být ekonomicky správné,” tvrdí Vnouček.