Česko hledá elektrárnu

Jestli tu uhlíkovou neutralitu někdo dá, bude to Island. Ale příroda si o tom myslí svoje. Věděli jste, že Island má „na hlavu“ suverénně nejvyšší spotřebu elektřiny na světě? A napadá vás, čím by to tak mohlo být? Když se zeptáte samotných Islanďanů, spekulují o vytápění, elektrických autech či dokonce těžbě bitcoinů. Jen málokdo tuší, že 80 % spotřeby na ostrově připadá výrobu hliníku – ano, toho hliníku, který může hrát poměrně zásadní roli v dekarbonizaci (ostatně už český génius Jára Cimrman před více než sto lety prorokoval, že budoucnost patří aluminiu). Tvůrce seriálu Česko hledá elektrárnu zaujala návštěva Islandu natolik, že z ní vznikly dvě strhující reportáže. Zatímco ta první se věnovala převážně proslulým geotermálním elektrárnám, ta druhá vypráví o vodní energetice a také o překvapivě komplikované cestě Islandu k uhlíkové neutralitě. Jak dlouho to trvalo, než Islanďané dosáhli téměř stoprocentního podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě energie? Proč si jeden z nejzelenějších národů na světě zvolil jako cíl pro dosažení uhlíkové neutrality až rok 2040? Jak dopadl náš moderátor Karel, když vylezl na probuzenou sopku Fagradalsfjall? Kolik emisí vylétlo z vulkánu při nedávných erupcích? A co si to vůbec ta příroda dovoluje, když máme tak precizně připravené plány, jak snížit emise skleníkových plynů? Jak to aktuálně vypadá v evakuovaném Grindavíku a hlavně pod ním, to se z reportáže pochopitelně nedozvíte, protože jsme natáčeli už na konci června. Pokud stejně jako my sledujete se zaťatými palci boj Islanďanů se stoupající podzemní řekou magmatu, doporučujeme navštívit twitterový účet geologa Petra Brože.