Deset milionů korun pro Michelina bez ideologického balastu

MP & VP

Praha 11. července 2023

Je tady prázdninový newsletter. V médiích se téhle době říká okurka, v newsletterech ovšem nic takového neexistuje. Psali jste si hodně o to, abychom se alespoň zběžně skrz data podívali na průvodce Michelin a deset milionů, které chce po státu. Je zjevné, že to je jasný případ. Díky, že nám píšete a pište dál na michal.pur@datarun.cz a vladimir.piskacek@datarun.cz.

Michelin – data místo spekulací

Debatou na sociálních sítích cloumá dění kolem gastronomického průvodce Michelin. Restauratéři chtějí, aby vláda zaplatila deset milionů korun vydavateli, který tím podmiňuje, že Česko v průvodci zůstane. Část veřejnosti argumentuje, že jde o dotaci a stát by nic takového platit neměl. Proč o dotaci nejde a má smysl tyto peníze zaplatit se vám pokusíme vysvětlit v několika neideologických bodech.

1) Nikdo jiný platit nemůže, protože Michelin je v podstatě jediný globální průvodce, který si zakládá na profesionalitě svých inspektorů, které nepojí žádné vztahy s restauratéry. Aby to tak zůstalo, nesmí jej financovat nikdo z restauratérů anebo někdo na restaurace napojený.

2) Za účast v průvodci se platí ve světě běžně, od Koreji po Austrálii. Často jde o hodně velké peníze, mnohem větší než deset milionů pro Česko. Podobnou částku platí Korea, Thajsko a podobně. Austrálie a další země platí samozřejmě mnohem víc. Přečíst si o tom můžete třeba tady. Peníze jdou většinou skrze státní agentury na podporu turismu, stejně jako v Česku.

3) Podporovat turistiku, která je s průvodcem nepochybně spojena, je pro Česko extrémně důležité. Není to v rámci ekonomiky žádná popelka. Před covidem se cestovní ruch podílel na HDP téměř z osmi procent. V roce 2020 se začátkem covidu se tato hodnota propadla na zhruba 1,5 procenta. Mimochodem — výroba aut se na HDP Česka podílí zhruba 9 procenty. Zajímavě o turistice a její důležitosti mluví Miroslav Singer tady.

4) Země, které jsou na turistice závislé, mezi sebou soutěží o pozornost turistů. Proto si objednávají reklamy na CNN a podobně. Hledají bohatého turistu. Michelin je v podstatě to stejné. Pokud tam budou Poláci, Maďaři a třeba Slováci, je to pro nás regulérní průšvih. Udělali jsme zkrátka méně než oni.

To ostatně děláme už teď. Stačí si pustit třeba poslední speciál show Amazonu The Grand Tour, kde se Jeremy Clarkson a spol. sice prohání v českých autech, ale prohání se na Slovensku! A za tuhle show se platí, a to velmi krvavě. Když si otevřete poslední cestovní speciál prestižního magazínu Monocle, najdete tam osm stránek o Bratislavě, píše se tam hodně i o Slovensku, Česko ani Praha tam ale vůbec nejsou.

Opět se za podobnou reklamu platí. Když zkrátka nebudeme za marketing nic platit, nic také nezískáme. S hezkým panoramatem Hradčan si fakt nevystačíme. A to Michelin nabízí, že za oněch deset milionů vyrazí hodnotit restaurace nejen v Praze, ale i v jiných. Možná máte svoji firmu, tak si odpovězte na otázku, zda platíte za marketing… Tohle je stejná situace.

5) Existuje několik studií, které hodnotí přínos michelinských hvězd pro ekonomiku restaurací i regionů. Jedna udělená hvězda zvedne ekonomický výkon restaurace v průměru o 20 procent, dvě hvězdy o 40 procent a tři hvězdy o 100 procent (Shin, 2018). Dramatický dopad má i případ, kdy je hvězda odebrána. Stalo se to i Gordonovi Ramseymu v jedné z jeho restaurací a zisk z tohoto zařízení se propadl o 76 procent (Oliver, 2020). I tady vidíte, jak velkou má hodnocení hodnotu.

6) Dopad na lokální ekonomiky je také neoddiskutovatelný. Dobrým příkladem budiž Thajsko, které průvodci skrze státní agenturu platí 880.000 dolarů ročně. Tato investice má přinést zvýšení útrat za jídlo o 10 procent v průměru u jednoho turisty. V Česku utratí turista průměru 1700 korun, přičemž loni jich přijelo téměř 20 milionů. Ve výše zmiňovaném Thajsku je to zhruba dvakrát tolik. Nemusíte být dobrý počtář, aby vám bylo jasné, že peníze pro Michelin jsou sakra dobrá investice.

Energetická koncepce v úzkých

Jak někteří z vás nejspíš vědí, v současnosti vzniká nová státní energetická koncepce. Jedním z podkladů je i model Centra socio-ekonomického výzkumu dopadu enviromentálních politik (SEEPIA) Univerzity Karlovy, který máme v Datarunu samozřejmě k dispozici.

Dostalo se nám do ruky stanovisko Svazu průmyslu a je vidět, že tamní experti měli co dělat, aby text napsali slušně. Materiál se jmenuje „Připomínky Svazu průmyslu a dopravy České republiky k prvním výsledkům modelování SEEPIA pro aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce“. Jakkoliv to vypadá nepříliš lákavě, je to velmi zajímavé čtení.

Připomínek, které ukazují, že realita se ve studii rozhodně neodráží, je tolik, že jsme celý text poněkud roztáhli a doplnili o drobný komentář. Pojďme na to.

1. „Z výstupů není zřejmé, jaká je instalovaná kapacita výroby a spotřeby a jakým způsobem lze přenést letní výrobu energie do zimní spotřeby.“

Tohle je klasika. Svaz průmyslu upozorňuje na jednoduchou věc, kterou je chybějící akumulace. Nelze počítat jen výrobu z obnovitelných zdrojů, protože ta čísla neodráží realitu v zimě. Technologie na akumulaci přijdou, ale zatím je nemáme v masivním meřítku. Ne všichni s tím zjevně počítají.

2. „V současnosti je FLH větru lehce přes 2000h (předpokládáme, že je na velmi dobrých místech), v modelu je cca 3000h – čím je významně vyšší využití způsobeno?“

Univerzita Karlova nadsadila čísla výroby elektřiny z větru, přičemž počítá s vyšším potenciálem, než který ukazují studie. Pohybujeme se ovšem v zemi, kde je povolení stavby, byť jedné větrné elektrárny, téměř nemožné. Legislativní překážky rovněž nejsou zohledněny.

3. „Využití ropy a ropných produktů je stále vysoké. Pokud se jedná o mobilitu, jak si vysvětlit podíl ropy ještě v roce 2050, pokud bude po roce 2035 prodej nových osobních aut se spalovacími motory zakázán? Doporučujeme rozšířit informace o segmentech využití ropných produktů.“

SEEPIA zjevně modeluje poměrně vysoké využití ropy a ropných produktů i po roce 2050. To lze označit za realistické, ale na jedné straně těžko můžeme mluvit o bezuhlíkové ekonomice po roce 2050 a na straně druhé tohle úplně neladí se zákazem výroby spalovacích motorů po roce 2035. Někdo tady zjevně nemluví pravdu.

4. „Oblast vodíku – předpokládáme, že bude celá remodelována, dle dosavadních diskusí – aby bylo možné zohlednit vývoj infrastruktury již v 30. letech, cíle OZE, modelovat bez vazby na výrobu v reálném čase atd. Současné modelování nebere v potaz ani nastavené EU cíle. Je zapotřebí zdůvodnit, proč se ve scénářích vodík využívá přednostně v dopravě a až následně v průmyslu. Uplatnění vodíku má být výsledkem optimalizace, ne předpokladem, pokud není regulatorně dáno (což je jenom v některých oblastech – právě doprava a průmysl, ale ne ve všech).“

Tady máte černé na bílém, že i průmyslníci počítají s tím, že současné úvahy o vodíkové ekonomice budou notně pozměněny. „Experti“ Univerzity Karlovy s tím nicméně úplně nepočítají.

Tohle všechno jsou vady obecné. Neméně pozoruhodné jsou vady, které jsou více do hloubky. Pár jsme jich vybrali, protože je s podivem, že vůbec projdou nějakým expertním řízením.

Hlavní vadou je, že v celé studii nejsou vůbec zohledněny náklady na vybudování infrastruktury. Autoři v modelu de facto vychází ze situace, že energetická, teplárenská a plynová infrastruktura roste z vody a nikdo jí nemusí platit. Svaz průmyslu upozorňuje, že jsou zahrnuty pouze náklady na vybudování přenosových sítí, a to úplně nepostačuje. Stejně tak model nijak nezohledňuje legislativní překážky, které brání výstavbě nových zdrojů a podobně.

Univerzita počítá ve všech scénářích s koncem hnědého uhlí do roku 2033, přesto jej v grafech a datech uvádí i po roce 2035. Nezohledňuje ani sezónnost pro dovoz a vývoz elektřiny, která prostě existuje. Nezohledňuje rovněž rentabilitu výroby. Univerzita píše o výrobě 1,7 TWh z uhlí, ale svaz upozorňuje, že taková výroba není rentabilní a taková spotřeba znemožňuje další těžbu, protože se stane naprosto neekonomickou. Skutečnou třešničkou je, že ceny elektřiny pro dekarbonizační scénář modeluje na úrovni 300 až 500 eur za MWh. Kde pro to existují data, to je skutečně záhadou.

Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho, ale je poněkud nepochopitelné, že kriticky důležitý dokument státu se mimo jiné opírá o model, který nesplňuje alespoň základní parametry. Je navíc s podivem, že je výtvorem univerzity, která by měla být centrem české excelence.

Ilegalizace místo legalizace

Do vlády zítra jde zákaz kratomu a HHC, což je jen jiná forma THC. Zatímco některé země vidí v legalizaci měkkých drog i možnost jak vylepšit příjmy státních rozpočtů a získat alespoň určitou kontrolu, u nás jdeme opačným směrem.

Do vlády návrh na zákaz předkládá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, ale nechceme ho úplně označit za zpátečníka. Údajně i on doufá, že návrh neprojde a zastaví jej ODS. Je jisté, že KDU-ČSL se bude zákaz líbit, pokud by se na jejich stranu postavili i občanští demokraté, byl by to konec úvah o jakékoliv legalizaci.

Pokud dumáte nad tím, kdo vlastně o zákaz kratomu či HHC stojí, není to raketová věda. V zákulisí zaznívá, že návrh „tlačí“ Česká lékařská komora, tudíž farmaceutická lobby nebude daleko.

Křetínského „nenormální“ rozhovor

Hlavně v Praze zarezonoval rozhovor s Danielem Křetínským v magazínu Forbes. Běžte si ho koupit, stojí to za to. My jsme samozřejmě trochu „biased“, ale možná vám přijde zajímavé, co si myslíme.

První, co nás napadlo je, že „DK“ rozhovory českým médiím téměř nedává. Naposledy udělal výjimku pro E15, pokud se nepleteme. Na konci vysvětluje, proč to udělal a je to jedna z nejzajímavějších částí.

Každopádně je zjevné, že přijde ještě rozhovor v mezinárodním vydání Forbesu, na nějž se těšíme hodně, protože k zahraničním médiím je „DK“ dlouhodobě otevřenější. Má to svoji logiku vzhledem k tomu, že v Česku nic zásadního v podstatě nevlastní.

Druhým zajímavým momentem jsou jeho slova o restrukturalizaci francouzského Casina, což je skutečně velká síť francouzských obchodů a supermarketů. Restrukturalizovat takového obra ve Francii není vůbec jednoduché a bude to nepochybně velké představení. Casino nicméně balancuje na hraně bankrotu a Křetínský prokázal, že do byznysu, který zdánlivě nikdo nechce, investovat umí. Bude to nepochybně velké představení.

Toto je váš nový textový blok a v něm první odstavec.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.

MP & VP

Newsletter

Odebírejte naše další newslettery