Ne tak úplně nový začátek. Donald Trump vs. Kamala Harrisová, šance jsou otevřené

Amerika ve varu 57

Ne tak úplně nový začátek

Donald Trump versus Kamala Harrisová, šance jsou otevřené

Martin Kovář

To, o čem v newsletteru „Amerika ve varu“ píšu už více než rok jako o reálné možnosti, se konečně naplnilo. Soupeřem republikána Donalda Trumpa v listopadových volbách nebude úřadující prezident Joe Biden, kterého se demokraté brutálně zbavili ve vnitrostranickém převratu (není důvod, proč volit jiná slova, když to přesně takhle bylo), nýbrž, pravděpodobně, Bidenova viceprezidentka Kamala Harrisová, na jejíž stranu se postavila většina předních členů strany. Být Harrisovou, poněkud by mě zneklidňovalo už jen ne-vyjádření jednoho z nejvlivnějších členů strany, exprezidenta Baracka Obamy, který se zatím vyslovil pro „otevřenou soutěž“, ze které by měl vzejít „ten nejlepší kandidát / ta nejlepší kandidátka“. O tom ale až později.

Pište na makovar@atlas.cz

Martin Kovář, 25. července 2024

Bidenův potupný, nikoli státnický konec

Jak přesně poslední dny a hodiny Joea Bidena coby stranického kandidáta na prezidenta USA ve volbách v roce 2024 vypadaly, nikdo z nás neví. Nepochybně se to ale dozvíme, je to jen otázkou času, a pak to bude pro mnohé z těch, kteří jej velebili za státnický odchod, velmi hořké. Jedno je jisté už teď: S „dobrovolným“ odstoupením z boje to s vysokou pravděpodobností mělo společného jen málo, i když si to řada českých politiků (nebo alespoň správců jejich účtů, kteří to píšou na X), stejně jako mnozí čeští novináři myslí. Ondřej Houska ve svém textu pro HN hezky připomněl slova někdejšího šéfa kanceláře prezidenta George Bushe mladšího Andrewa Carda, který řekl: „Kdokoli tvrdí, že chce Bílý dům opustit, lže…“ To je nepochybně pravda a o přímých aktérech „boje o trůn“ to platí dvojnásob.

V této souvislosti je třeba připomenout, že Joe Biden nedal s jedinou výjimkou těsně před onemocněním covidem (kdy se vyjádřil, že pokud by u něj lékaři shledali vážný zdravotní problém, odstoupil by) najevo, že by chtěl z boje s Trumpem utéct. Naopak. Vše nasvědčuje tomu, že byl plný odhodlání v kampani pokračovat a probíral to se svými nejbližšími spolupracovníky. Jeho rezignace podle všeho překvapila i je. Bidenova rezignace byla navíc poměrně nestandardní, prezident totiž se svým rozhodnutím neseznámil veřejnost přímo, ale až po několika dnech, zjevně po pečlivé přípravě; rezignace samotná zjevně hodně spěchala.

Kamala Harrisová, kandidátka z nouze…

Kamala Harrisová je pro demokraty kandidátkou z nouze. Její nominace ale byla pro demokraty ze všech nejsnazší. Je úřadující viceprezidentkou, tři a půl roku byla Bidenovi po boku, demokraté ji snadno mohou identifikovat s jeho vládou a zároveň, udělají-li to šikovně, ji mohou distancovat od některých Bidenových nepopulárních kroků. Navíc na ni lze snadněji než na kohokoli jiného „převést“ „Bidenovy peníze“ (já vím, že nejsou přímo „jeho“) atd. Vtipná je jedna věc: Demokraté včetně Harrisové sice vědí, že „Donald Trump zničí demokracii“, oni sami ale vybrali kandidátku, pro kterou v jejich vlastních primárkách nikdo nehlasoval, zatímco muže, jenž získal v primárkách čtrnáct miliónů hlasů, zařízli jako kuře. Podobně legrační jsou ublížené a ukňučené povzdechy republikánů, kritizující výběr kandidátky demokratů: Za prvé jim do toho celkem nic není a za druhé by se měli soustředit na vlastního kandidáta, který bude mít s Harrisovou mnohem více problémů než se starým „ospalým Joem“.

… i kandidátka, která může překvapit a získat Bílý dům

Jakkoli je „kandidátkou z nouze“, kandidátkou, která má spoustu slabin, a jakkoli se většina renomovaných agentur stále vyslovuje ve prospěch vítězství Donalda Trumpa, má Kamala Harrisová také řadu „plus“, které ji mohou, sehraje-li to její tým dobře, klidně přivést do Bílého domu.

• za prvé, Donaldu Trumpovi vzala jeden z důležitých bodů jeho kampaně, a sice že jeho protivníkem je senilní stařec, neschopný řídit zemi; právě proto ostatně předvolební průzkumy vypadaly tak, jak vypadaly; s tím souvisí i to, že po unaveném Bidenovi vypadá Harrisová mladě a svěže, „stařec“ je najednou Donald Trump, což se v kampani nepochybně projeví;

• za druhé, je to žena, což má zvlášť v boji proti Trumpovi svoji váhu; bývalý prezident by měl upravit svůj slovník, nebude-li chtít vypadat – hlavně pro několik procent nerozhodnutých voličů – jako hrubián, což ovšem, alespoň podle mě, stěží dokáže; a to se mu může vymstít;

• za třetí, se „ženským faktorem“ souvisí i hlavní téma kampaně Harrisové – právo na potrat; nenechte se mýlit, v USA jde o velmi důležité téma, které bude KH jako žena akcentovat důvěryhodněji než Biden, jakkoli se v tomto ohledu angažoval hodně a zcela v souladu s většinou demokratických voličů;

• za čtvrté, Harrisová je person of color (colour), jak se dnes v USA korektně říká; neposmívejme se tomu, prosím, má to svoji logiku, původní colored (coloured) people (barevní lidé) totiž opravdu až příliš odkazovalo ke starým časům, kdy ono slovo mělo hanlivý či diskriminační [pod]tón; barva pleti tak může hrát (nejen) v boji o nebílé voliče velmi důležitou roli;

• za páté, jakkoli to hlavně na českém X často zní, Harrisová sice občas s progresivistickými názory „koketuje“ (na což jsem nejednou upozorňoval), v zásadě ale woke kandidátkou není, opakuji, není; skuteční woke mluví a jednají úplně, ale úplně jinak; v Demokratické straně je kdesi ve středu, sice spíš v levém středu, ale pořád ve středu, což jí umožní manévrovat podle nálad veřejného mínění a podle toho, jak bude třeba kampaň v tu kterou chvíli zacílit;

• za šesté, na rozdíl od Bidena, jemuž donátoři přestávali věřit, nebude mít Harrisová problém se získáním peněz a hollywoodských a dalších celebrit na svoji stranu, což jsou věci, jež nelze, zejména tu první, ani na vteřinu podceňovat.

Jak to dopadne?

Předvídat v tuto chvíli finální výsledek voleb není nic jiného než věštění z pomyslné křišťálové koule. Trump má stále v kampani velmi dobře „našlápnuto“, jeho silnými tématy budou migrace, boji proti socialismu / komunismu, z nichž bude obviňovat svoji soupeřku, o níž bude navíc nepochybně tvrdit, že jen „převlečeným Bidenem“ nebo „Bidenem v sukni“; jeho poradci jej na to ostatně připravovali; domnívat se, že jsou to idioti, kteří nebrali v potaz, že vyčerpaný a vyřízený Biden může „den ze dne“ skončit, může jen pitomec. Změna pro Trumpa ale výhodná není, jakkoli je Harrisová pro demokraty v mnoha ohledech nejen nejlepší možná, ale i nejhorší možná volba (právě s ohledem na své těsné spojení s Bidenem, jakýkoli jiný demokratický kandidát by to měl v tomto ohledu, opakuji, v tomto ohledu snazší).

A ještě jednu věc nevíme. Jak jsem již uvedl, Kamalu Harrisovou zatím nepodpořil Barack Obama, jeden z nejvlivnějších politiků, ne-li vůbec ten nejvlivnější politik Demokratické strany. O tom, proč to udělal, a proč psal o „otevřeném nominačním procesu“ s tím, že jistě dojde k výběru „nejlepšího možného kandidáta“, můžeme jen spekulovat. Jedno je ale jisté: dokud to neudělá a dokud Harrisovou nepotvrdí stranický sjezd, úplně jistou nominaci nemá, i když by jiné jméno bylo velkým překvapením.

Víte ale, jak to v politice chodí. Před necelými čtrnácti dny, poté, co atentátník neúspěšně střílel na Donalda Trumpa, se mnoha komentátorům zdálo, že má bývalý prezident volby v kapse. Jediným, koho atentátník tak říkajíc „odstřelil“, byl ve skutečnosti Joe Biden. Už jen proto bych byl ohledně jakýchkoli prognóz velmi opatrný.

Tak zase za týden, přátelé!

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.