V téže době na Slovensku: „Najlepšia zábava graduje, graduje…“

Bratislava, 28. srpna 2023

Refrén z písně, již zpívá rapper Mec Vrabec,

vystihuje současnou situaci na Slovensku vskutku skvěle.

Politici jsou v permanentní pohotovosti, nervozita stoupá, politické debaty se přiostřují, padají silná slova a politická zábava graduje. Zatím však jen v úzkém segmentu zúčastněných elit. Občané prožívají poslední dny prázdnin a léta. Na Slovensku je zvláštním zvykem, že dva státní svátky – 29. srpna, kdy se slaví Slovenské národní povstání, a 01. září, což je Den Ústavy Slovenské republiky, na konci léta lidé využívají k poslednímu letnímu odpočinku, cestování a jiným volnočasovým aktivitám.

Trochu to připomíná známé Carpe diem. Politici se mohou doslova přetrhnout, voliče ale začne kampaň zajímat nejdříve v polovině září.

Pište na

autori@datarun.cz

Hlasisté mají potíže

Nejsilnějšími politickými hráči nejsou politické strany a jejich lídři, ale policie a volební agentury. Policie chrlí jedno spektakulární zatčení za druhým, stejně jako agentury pro výzkum veřejného mínění, které zaplavují média dalšími a dalšími výsledky preferencí či volebních modelů. Zatím je „obětí“ průzkumů hlavně strana Hlas, jejíž preference se pohybují mezi 10 a 16 %. Hlas má sice na svých mítincích plná náměstí, jeho zástupci se účastní politických debat a Peter Pellegrini má na Facebooku 316 tisíc příznivců, jeho preference ale neustále klesají. Momentálně jsou na třetím místě za Progresivním Slovenskem a prvním Smerom. Hlasisté vedou kampaň přesně podle pravidel, ale preference tomu, bohužel, neodpovídají.

Paradoxem je, že většina respondentů v několika průzkumech chce za nového premiéra Petera Pellegriniho. Nervozita, jaká je patrná ve straně Hlas, je pochopitelná a obvykle vede k chybám. Jednou z chyb je útok strany na agentury pro průzkumy veřejného mínění, že manipulují s výsledky, a na média, že preferují Progresivní Slovensko. Nakonec to skončilo hádkami uvnitř strany. Zejména okresní činovníci požadují, aby na předvolebních billboardech byl nejen lídr Peter Pellegrini, ale i místní funkcionáři (lídři). Ti jsou na to již mnoho let zvyklí a nyní pociťují jako osobní urážku, že tomu tak není ani v místě jejich působení. Taková je prostě slovenská politická realita: když příbuzní a známí nevidí místního politika na velkoplošném plakátu, jako by přestal existovat.

Mimořádná schůze parlamentu,

která se nekonala

Na začátku týdne byla svolána mimořádná schůze parlamentu, na které chtěla opozice (což je v současné době Smer, Hlas, Sme rodina) odvolat policejního prezidenta Štefana Hamrana. Jen pro osvěžení paměti, jednací sál je v rekonstrukci, schůze se konala s přenosným hlasovacím zařízením v improvizovaných prostorách Bratislavského hradu. Přestože byl v sále přítomen dostatečný počet poslanců, nemohla být schůze ani po čtyřech pokusech zahájena, protože se neprezentoval dostatečný počet poslanců. Výsledkem byla smršť tiskových konferencí, kde se strany střídaly jako postavy na orloji. Radost z toho měla jen zpravodajská televize TA3. Technici z parlamentu s nadávkami sbalili své vybavení a začali se připravovat na další mimořádnou schůzi, kterou chce svolat úřednická vláda. Kromě toho se připravuje mimořádná schůze na 01. září 2023. Hamran byl také spokojený, protože zatím zůstal ve funkci. Smutný byl naopak šéf rozvědky Michal Aláč, protože byl obviněn, prezidentka jej postavila mimo službu a potom na návrh vlády odvolala. V čele služby tak stojí jeho náměstek Tomáš Rulíšek, který do služby nastoupil již za Ladislava Pittnera v roce 2003.

Poslanci z hnutí Republika…

O politickou zábavu se postarali politici z hnutí Republika, kteří přišli s nápadem uspořádat po volbách referendum o vystoupení Slovenska z NATO. Na to okamžitě zareagovala strana Hlas s tím, že se tím definitivně uzavřela možnost jakékoli spolupráce s touto stranou po volbách. Zároveň média zjistila, že předseda Republiky a současný europoslanec Milan Uhrík byl dva roky členem mládežnické organizace Dzurindovy SDKÚ, jež byla jasně pro evropská a pro atlantická. Uhrík to vysvětloval mladickou nerozvážností a omylem. Jeho místopředseda a rovněž výrazná tvář Miroslav Suja kandidoval pro změnu za Zelené a Most-Híd. Na tom by možná nebylo nic zvláštního, kdyby tyto strany neprosazovaly také agendu LGBTQIA+, proti které nyní Suja odhodlaně bojuje.

Třicet dní do voleb

Přibližně třicet dní před volbami se politické strany a lídři začali takticky rozhodovat, s kým půjdou či nepůjdou do předvolebních soubojů. Faktem je, že na poslední měsíc je naplánováno mnoho diskusních setkání. Lídři se ale soustředí na televizní debaty těsně před volebním moratoriem. Například Robert Fico odmítá jít do diskuse s Michalem Šimečkou, který ho odvážně vyzval na „souboj“. Zároveň bojkotuje debaty na TV Markíza. Andrej Danko odmítá pro změnu chodit do Denníku N, na portál Aktuality a do deníku SME, přičemž odmítá nejen jejich diskuse, ale i odpovídat na jejich otázky. K bojkotu debat na TV Markíza se připojilo i hnutí Republika. Pokud to takhle půjde dál, budou v televizních debatách debatovat jen moderátoři politických debat.

A co na to Trasparency International?

Transparency International zhodnotila transparentnost volebních kampaní. Nejvíce kritérií splnily liberální strany Progresivní Slovensko (95,7 %) a Saska (84,8 %), dále KDH a Za lidi. Jedinou stranou, která neuspěla, je Smer, jehož kampaň je podle TI netransparentní, přestože je financování kampaně této strany plně hrazeno z příspěvku na činnost a na volební výsledky ze státního rozpočtu. Jediným problémem je, že platby probíhají prostřednictvím Agentury Smer, jež kampaň vede. Zvláštní je, že Igor Matovič (protikorupční bojovník číslo 1) je stále v kolonce „kampaň s výhradami“. Nevadí, že nákup Fiatů 500 do nákladů na volby nezahrnul s odůvodněním, že jde o majetek strany, který chce nadále využívat, ale má na tom postavenou celou kontaktní kampaň.

Na závěr několik čísel

Víte, kolik je 30 % z 1 milionu eur? Odpověď se zdá být jasná, ale předsedkyně strany Za lidi a bývalá místopředsedkyně vlády Veronika Remišová to vidí jinak. V předvolebním videu tvrdila, že za Ficovy vlády byly provize z projektů 30 % a více, takže z jednoho milionu šlo 300 milionů a více na úplatky. Opoziční politik Tomáš Taraba na to reagoval slovy, že už chápe, jak Remišová s Matovičem spočítali ty 3 miliardy, které údajně šly na úplatky za vlád Roberta Fica…

Hlasování ze zahraničí poštou se komplikuje. Přibližně 2500 obálek, do kterých je volič povinen vložit hlasovací lístek a poslat ho na Slovensko, nebylo doručeno kvůli problémům s adresou nebo s rušením pošt v České republice…

Při posledních krajských volbách bylo otevřeno 6 010 volebních místností. Přibližně stejný počet bude otevřen i pro parlamentní volby. A přesně stejný počet volebních zápisnic bude paralelně zpracovávat strana Smer v rámci vlastní kontroly výsledků voleb…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.