Slovák dokáže rozbít i železnou kouli

Slovák dokáže rozbít
i železnou kouli

Bratislava, 25. prosince 2023

Vánoce jsou zejména na Slovensku nejdůležitějším svátkem, kdy politika a životně důležité problémy jdou stranou. Jde hlavně o rodiny, tradice, dětské dojetí, symbolickou zbožnost (praktikující věřící říkají, že do kostelů přicházejí "ročáci"). Vánoce jsou o úniku z reality a o čase, kdy si všichni dopřávají jídlo a pití, co hrdlo ráčí. Sledují se pohádky v televizi a všude je klid. Zdálo by se, že v tomto čase nebude z hlediska společensko-politického dění o čem mluvit... Ale slovenští politici nikdy nezklamou, posuďte sami.

Pište na

autori@datarun.cz

Jak rozbít železnou kouli

Obstrukce jsou legitimní a svolávání protestů také. Ale to by Slováci nesměli mít Matoviče. Když Igor zjistil, že ho na tribunách nikdo ze slušné opozice nechce, obvinil své o kolegy z parlamentu, že chtějí přes Vánoce odjet na drahé zahraniční dovolené a protesty na náměstích jsou jenom zástěrka. Odhalil, že údajně mají s koalicí tichou dohodu o "vánočním příměří". Igor však pozvedl prapor skutečného boje a vyzval všechny "na barikády", tedy do parlamentních lavic, kde chtěl zabránit přijetí rozpočtu na rok 2024 s "bohulibým" cílem nedovolit zrušení Úřadu speciálního prokuratury. Jeho plánem bylo obstruovat 142 dní v kuse, to znamená i mezi Vánoci a Silvestrem. Tím by „vybojoval“ čas, během kterého bude moci Speciální prokuratura stíhat "mafii" (myslí tím politiky Smeru, Hlasu a SNS). Návod k tomu byl jednoduchý - přečtení pozměňovacích návrhů k rozpočtu. Při jejich předkládání není na jejich přečtení stanoven žádný časový limit a navíc při projednávání rozpočtu existuje klauzule, že pokud je rozprava ukončena, je předkladatel povinen přečíst všechny obdržené pozměňovací návrhy. A ďábel se skrývá v neexistujícím časovém limitu. Igor a jeho adjutant Ľubomír Galko vzali návrh státního rozpočtu, změnili v něm pořadí některých bodů nebo přidali další bod, případně přidali 10 eur například k částce v kapitole obrana a stovky pozměňovacích návrhů byly na světe. A během nočního zasedání začalo předkládání pozměňováků. Rekordmanem byl poslanec Grendel, který svůj četl 7 hodin. Igorův plán byl, že to udělá všech 71 opozičních poslanců.

Tímto krokem dramaticky změnil dříve kultivovanou opoziční obstrukci, která byla vcelku věcná a relevantní. Koalice to respektovala a dala slib, že rozpravu neukončí. V nové situaci však koalice pochopila, že jí nezbývá nic jiného než si přijetí rozpočtu vynutit „na hulváta“, silou. Robert Fico vystoupil s dramatickou tiskovou konferencí, na které prohlásil, že pokud rozpočet nebude přijat, lidé nedostanou pomoc s cenami energií, ani pomoc s hypotékami a v rozpočtovém provizoriu se jistě rozpoutá armagedon. Byla to pravda jen zčásti, ale hospodařit s 1/12 loňského rozpočtu by byl probém. Fico, i když je premiérem a nejmocnějším mužem ve státě, s tím nemohl nic dělat. Proto se do věci vložil Pelle(grini) a rázně dal odhlasovat ukončení rozpravy, aniž by ovšem nesmyslné pozměňovací návrhy předkladatel četl. Při hlasování o rozpočtu opozice opustila sál a bylo slyšet, jak jí „padají kameny ze srdce“. Formálně protestovali, že se obrátí na Ústavní soud a že je pošlapávaná demokracie.

Slovensko má rozpočet a má i inspirativní novinku pro budoucí obstrukce. Velmi rychle skončila éra tzv. nové kultury v parlamentu a vrátily se metody prosazování zákonů "bagrem" jako za Matoviče. Opět se potvrdilo pravidlo, že je snazší bořit než tvořit, že zvyk je železná košile a že nejtěžší je zbavit se zlozvyků. Na Slovensku se velice rychle vyhrotil politický konflikt, který bude živnou půdou pro další Igorovy inovace.

Česká spojka opět v akci

V lednu jistě nastane horká fáze prezidentské kampaně, i když to tak momentálně nevypadá. Tradicí se stává praxe z parlamentních voleb, kdy se zvou stratégové z České republiky. Vypadá to, že celý bývalý marketingový tým Andreje Babiše nastoupil do "bojové" rotace ve slovenském předvolebním boji. Po Marku Hančovi a Marku Prchalovi se nyní do prezidentského volebního týmu Petera Pellegriniho zapojil i Petr Topinka. Zdá se, že nebere v úvahu deziluzi, kterou zažili Prchal s Hančem.

Collateral damage

Jsou součástí každé války, i když si to nikdo nepřeje. Ve slovenské válce mezi koalicí a opozicí může být kolaterální škodou možnost, že Pelle v prezidentských volbách těsně nevyhraje. Opozice celkem logicky vyhodnotila, že současné protesty na náměstích a mediální tlak s Ficem nepohnou. Pelle se jeví jako ideální cíl, na kterého soustřeďují všechny útoky. Skandují, že je "Ficovým podržtaškou", což je jen parafráze jeho vlastního výroku. Opakují také větu, že současná koalice nemůže zastávat všechny nejvyšší ústavní funkce. Ivan Korčok se téměř automaticky stal kandidátem celé slušné opozice (PS, SaS a KDH). Pelleho však nejvíce znepokojuje hrozba Matoviče a jeho plán nechutných útoků na Pelleho údajnou sexuální orientaci. Aby to však nebylo tak jednoduché, v posledním průzkumu agentury Ipsos získal Pelle 49 %, což mu dává šanci vyhrát již v prvním kole.

Je možné vyhrát v prvním kole?

Pelle by mohl být prvním prezidentským kandidátem, který má šanci vyhrát v prvním kole prezidentských voleb. Nebylo by to však Slovensko, kdyby v tom nebyl skrytý ďábel. V ústavě je formulace, že vítězem se stává kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu hlasů oprávněných voličů. A tu je problém ve výkladu pojmu "oprávněný volič". Na Slovensku jsou více než 4 miliony oprávněných voličů. Nadpoloviční většina se prezidentských voleb zúčastnila pouze v roce 1999 při první volbě a samozřejmě nedali hlas pouze vítězi. Takže vítězství v prvním kole je možné jenom teoreticky Některé právní kapacity však prosazují výklad, že jde o zúčastněné voliče, protože tak je to ve druhém kole. Takže v tom zatím nemá nikdo jasno. Pro Pelleho a všechny zúčastněné by bylo lepší, kdyby se druhé kolo konalo. Pak by nebyl problém s legitimitou vítěze. Z toho všeho vplývá zadáni pro Pelleho volební tým - můžeme vyhrát v prvním kole, ale nesmíme získat víc než 50 %.

Kandidáti se zvažujou

To je další slovenské specifikum. Tři měsíce před volbami není jasné, kolik kandidátů vlastně bude kandidovat. Před 5 lety jich bylo 13. Nyní jsou potvrzeni Korčok, Harabin, Kubiš, Drgonec, Jánočková a Kuťka (oznámili kandidaturu a sbírají podpisy). Pellegrini, Danko, Mistrík zvažují, Miriam Lexman a Štefan Hamran (exprezident policie) ukončili zvažování a nebudou kandidovat. Všechny průzkumy jsou tedy k ničemu, protože není jasné, kdo se zúčastní. Zdá se, že funkce prezidenta je pro Slovensko téměř bezvýznamná… Ale to je skutečně jenom zdání.

Andrej tvrdí muziku

Bez Andreje to fakt nejde… Andrej Danko brutálně vystupňoval tlak na Pelleho, aby řekl, zda bude kandidovat na prezidenta a zda stojí o podporu SNS. Vyšlo však najevo, že za tím není Andrejův upřímný zájem, aby občané měli jasno, zda favorit kandidovat bude, nebo ne. Andrej chtěl hlavně zobchodovat podporu SNS a řekl si o post předsedy parlamentu a ministerstvo hospodářství. Když to řekl, celá debata skončila a Pelle s úsměvem oznámil, že bude dál zvažovat. Potom dodal, že SNS v druhém kole nezbude nic jiného, než podpořit koaličního kandidáta - tedy Pelleho. A samozřejmě "zadarmo".

Výhra pro exkomunisty

Ústavní soud překvapil svým verdiktem, že snížení důchodů bývalým funkcionářům KSČ a KSS bylo protiústavní. A tak se protikomunistický boj musí odehrávat na jiné platformě. Všechny snížené důchody budou samozřejmě dorovnány.

Zapomenuté protesty?

Vánoční období milosrdně překrylo étos protivládních protestů na náměstích slovenských měst. Opozice se sice dočkala pochvaly ze strany médií, mohla otloukat koalici o hlavu, že "lid je v ulicích", ale vše je zapomenuto. Už třetí agentura změřila preference a stále vede Smer a preference se od voleb nehnuly, dokonce mírně stouply. Vypadá to tak, že "pánové se v parlamentu baví" a občanům-voličům je to úplně jedno.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.