Pád ministra Šimka, české „spojky“ ve volební kampani a „hra o Zemana“…

Bratislava, 24. července 2023

Vyhrocení konfliktu mezi slovenským ministrem vnitra Ivanem Šimkem a policejním prezidentem přerostlo v dramatický konflikt a zrušení pověření pro Ivana Šimka. Facebookové statusy přestaly být problémem, i když byly důkladně mediálně rozmazávány. I na slovenské poměry by bylo neúnosné odvolat ministra z funkce kvůli jednomu statusu, který Šimko neobratně označil za „literární“ úvahu. Vedení policie vytáhlo „těžké zbraně“ a začalo tvrdit, že ministr chtěl zasahovat do živých kauz, na což nemá právo, a proto pohrozilo svým odchodem; nakonec to bylo téměř celé vedení policie a policejní inspekce, tedy asi dvacet policejních důstojníků. Následovala řada jednání ministra s předsedou vlády, prezidentkou republiky a později i s policejními funkcionáři. Skončilo to odvoláním Ivana Šimka.

Za náměty a postřehy k textu budeme rádi,

a proto pište na adresy vladimir.piskacek@datarun.cz,
anebo michal.pur@datarun.cz.

Pád ministra vnitra Ivana Šimka

Současně s pádem ministra Šimka proběhla řada tiskových konferencí, na kterých unisono zaznělo, že podlehnutí nátlaku a vydírání vytváří nezdravý precedens, že prezidentka na svou funkci nestačí a že se úřednická vláda začíná podobat té předchozí – Hegerově, v níž se pověření odebírala „jako na běžícím pásu“. Korunu všemu nasadil Igor Matovič, když požadoval, aby prezidentka odebrala pověření i ministru zemědělství Jozefu Bírešovi, kvůli němuž se celá kauza vyhrotila. Ministr Bíreš se totiž po masivním a spektakulárním zásahu proti PPA (Zemědělské platební agentuře), kdy bylo zadrženo téměř celé vedení agentury, informoval u Šimka, o co jde. Ten se obrátil na policejního prezidenta, jenž mu ale odmítl podat jakékoli vysvětlení a k zásahu do vyšetřování fakticky nedošlo. Na Slovensku nicméně stačí už i takovýto „pokus“ na kolosální skandál. Podle Matoviče byl Bíreš vlastně strůjcem celé kauzy. Pointa je, že po jednom dni na policejní stanici byli všichni zadržení z agentury propuštěni, aniž by byli obviněni. Zajímavým momentem bylo, že Ivana Šimka se zastával i Mikuláš Dzurinda, ačkoli se v minulosti rozešli ve zlém. Jeden z komentátorů upozornil také na možný ústavní problém, neboť ministr byl již jednou odvolán, když úřednická vláda nezískala důvěru a prezidentka ji pověřila vedením země do jmenování nové vlády. Ústavní problém spočívá v tom, zda lze jednou odvolaného ministra znovu odvolat. Jen pro kontext: Ivan Šimko byl v devadesátých letech považován za špičkového odborníka a intelektuála z KDH. Zatímco tehdy byl úspěšným ministrem vnitra a obrany, dnes vypadá jako karikatura sebe sama a slaboch. Taková je krutost politiky na Slovensku.

Policejní pohled na věc

Policie se zadostiučiněním udělala velkou tiskovou konferenci, kde její vedení v bílých košilích prezentovalo svůj pohled na konflikt s ministrem vnitra. Zajímavé je, že nikdo z nich neměl na sobě policejní uniformu, což ostře kritizovali téměř všichni politici. Pointou tiskové konference byl spektakulární důkaz o rozvázaných rukou policie. Jednalo se o informaci, že policie vznesla obvinění proti jednomu ze současných poslanců. Jméno policisté cudně neuvedli. Za několik hodin však bylo jasné, že obvinili opět poslance ze Sme rodina Martina Borguľu. Boris Kollár v tom samozřejmě vidí přímý útok na svou osobu a snahu ovlivnit volby. Borguľa byl obviněn ze stejného trestného činu, pro který byl již jednou generálním prokurátorem zproštěn obžaloby. Jednalo se o údajné uplácení, které Borguľa vysvětluje předchozím údajným vydíráním. Obava, že se policie na Slovensku vymyká kontrole, je zřejmě oprávněná.

Problémy obcí a mimořádná ne/zasedání parlamentu

Slovenští politici se v předvolební kampani pokusili svolat dvě mimořádná zasedání parlamentu – jedno s návrhem na přijetí usnesení o odvolání policejního prezidenta a druhé s návrhem na přijetí usnesení o uvolnění 108 milionů eur (přibližně 216 milionů českých korun) pro potřeby místní samosprávy. Soupeřící strany jsou momentálně v klinči a nic si nedarují, a proto se ani jednu schůzi nepodařilo zahájit. Nešlo přitom o obsah schůzí, ale pouze o to, že si soupeřící politické strany nechtěly vzájemně poskytnout prostor pro předvolební agitaci a mediální pozornost.

Problém obcí je však reálný, od vlády Eduarda Hegera ostatně právě proto dostaly příslib kompenzace zvýšených nákladů na ceny energií. Heger tvrdí, že prostředky jsou připraveny v rozpočtu. Úřednický premiér ale říká, že nedávná nezřízená legislativní smršť zatěžuje rozpočet novými výdaji ve výši 2,5 miliardy eur (asi 60 miliard českých korun, což jsou v přepočtu 2/3 konsolidačního balíčku Fialovy vlády). L᾿udovít Odór také tvrdí, že pokud bude dotace samosprávám vyplácet, nebude na výplatu důchodů, což seniory značně znepokojilo.

České „spojky“ ve slovenské volební kampani

Někteří klíčoví političtí marketéři se z české prezidentské kampaně přesunuli rovnou na Slovensko. Marek Prchal po svém účinkování v prezidentských volbách v týmu Andreje Babiše vede kampaň Sulíkovy SaS; Anna Zemanová z prezidentského volebního týmu Danuše Nerudové pracuje ve volebním štábu Šimečkova Progresivního Slovenska, kde působí i Martin Burger z volebního štábu Petra Pavla; stratég Michal Repa z téhož štábu pracuje ve volebním týmu Hegerových Demokratů a Marek Hanč v týmu Pellegriniho Hlasu.

Progresivní Slovensko na vzestupu

Dalším slovenským příspěvkem do praxe politického marketingu jsou současné vysoké preference Šimečkova Progresivního Slovenska (19,1 %). Podle posledního průzkumu Medianu se blíží preferencím Smeru (20 %), který dlouhodobě vede ve všech průzkumech. Na tom by nebylo nic divného, kdyby aktivita Progresivního Slovenska nebyla zatím méně viditelná a skromná, na rozdíl od masivní aktivity Smeru SSD. Volební tým Petera Pellegriniho, kterému Median naměřil 11,1 %, má hlavu ve smutku. Že výsledky předčasných voleb z konce září budou jedním velkým překvapením, je již jisté.

Slovenská státní média

Na pozadí všech těchto událostí vstoupil v platnost zákon o zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní rozhlas a televizi – rtvs. Možná si vzpomenete na vášnivé debaty o důležitosti zachování poplatků pro zajištění nezávislosti a nestrannosti médií veřejné služby. Na Slovensku, stejně jako v České republice, se poplatky dlouhodobě nezvyšovaly, a dokonce byly velké skupině občanů poplatky odpuštěny. Stát to řešil prostřednictvím Smlouvy se státem, v níž fakticky financoval programovou a často i technickou obnovu rozhlasu a televize. Sledovanost současné rtvs je marginální a dnes už nikoho nezajímá, že od 1. července 2023 jsou státní média na Slovensku opět realitou a že budou placena ze státního rozpočtu ve výši 0,17 % HDP.

A opět medvědi

Do vášnivé debaty o počtech medvědů vtrhla na Slovensko studie Univerzity Karlovy s tím, že medvědů je 1275, což znamená, že nejsou přemnožení. Okamžitě se ozvali politici, například bývalý ministr zemědělství Zsolt Simon požadoval zveřejnit, kolik se za posledních deset let vynaložilo ze státního rozpočtu na studie o medvědech a kdo přesně na tom vydělal. Ozvali se také myslivci, kteří tvrdí, že medvědů je 2 500 až 3 000. Hlavní „medvědobijec“ Boris Kollár je odhodlán letos na podzim vystřílet několik set medvědů. A co na to slovenští medvědi? Nic. Nedávno, 22. července ve 3:14 ráno, se nedaleko autobusového nádraží v centru města Detva procházel medvěd…

Věčný Boris Kollár a „hra o Zemana“ 😊

Hoaxem měsíce byla zpráva, že Boris Kollár kvůli skandálům odstupuje z kandidátky strany Sme rodina. Kollár to rázně popřel a znovu připomněl účelovou kampaň proti své osobě. Z interních zdrojů víme, že se snaží přesvědčit bývalého českého prezidenta Miloše Zemana, aby si s ním zopakoval výlet vrtulníkem na Kráľovu horu; ten na to zatím nijak nereagoval a nejspíš ani nebude. Zemana by nicméně do kampaně rád zapojil i Robert Fico, zatím ale rovněž bez úspěchu…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.