Kollárův boj za "práva dětí" graduje

Bratislava 26. června 2023

V současné době slovenskou politickou scénou i médii hýbe kauza předsedy parlamentu a multitatínka Borise Kollára. Několik politiků Kollára vyzvalo, aby odstoupil z funkce předsedy parlamentu, jiní tvrdí, že je na něm, jak situaci posoudí. Za tímto alibismem se neskrývá nic víc než kalkul, že by se jim v povolební situaci poslanci strany Sme rodina mohli hodit do koalice. Zásadové jsou především menší strany balancující na hraně volitelnosti. Obecně platí, že je sice nepřijatelné, aby druhý nejvyšší ústavní činitel legitimizoval bití žen, skutečnost je ale taková, že i kdyby byla svolána mimořádná schůze, většina pro odvolání předsedy parlamentu se stejně nenajde. Za náměty a postřehy k textu budeme rádi, a proto pište na adresy vladimir.piskacek@datarun.cz,
anebo michal.pur@datarun.cz.

Kollár a Krajniak "bojují" za práva dětí

Kollárovi výzva k odstoupení dodala odvahu k tvrdému protiútoku. Sám neodstoupí, za facky matce jednoho ze svých dětí se neomluví a podá na ni naopak trestní oznámení, vždyť šlo o život a zdraví dítěte... “To batole (slovensky lezúň) letělo přes celý obývák", křičel rozrušený Boris na tiskovce. A právě tento "let batolete" se stal hlavní osou jeho ofenzivy. Kollár se snaží přesměrovat skandál od fyzického napadení matky dítěte k "ochraně života a zdraví batolete (lezúňa)". Přidal se k němu i jeho exministr Milan Krajniak (jenž napsal blog s názvem "Posledním křižák", v němž sám sebe nazval rytířem), který důrazně potvrzoval, že hlavní prioritou pro něj jako otce je život a zdraví dětí. Vzhledem k tomu, že se jedná o tradiční názor, zakořeněný ve slovenské společnosti, může Boris Kollár tuto kauzu přežít. Rozhodnutí bude záležet hlavně na volebním jádru strany Sme rodina, jež tvoří převážně ženy.

Financování politických stran

Další vděčné téma je financování politických kampaní; při odpovědích na otázky s ním spojené se zpravidla zapotí i ti nejzkušenější političtí harcovníci. Média se tradičně zaměřují na strany, u nichž mají podezření na možnou účast oligarchů v zákulisí, a proto čelí nepříjemným otázkám hlavně Robert Fico, Peter Pellegrini a Boris Kollár.

Politici z pravicového a progresivně-liberálního křídla bývají "grilováni" mírněji. Nedávno byl na pořadu dne úvěr 2,8 milionu eur (cca 67 milionu CZK) pro stranu Hlas SD od české Fio banky. Médiím se nezdá, že banka nepožadovala záruky v podobě stranického majetku nebo majetku lídra strany a stačily jí pouze současné preference strany (17 %) a příslib budoucího státního příspěvku. Ten strana obdrží, pokud ve volbách získá alespoň 3 % platných hlasů, což strana Hlas SD na 99,99 % dostane.

Mezitím Igor Matovič na pozadí kauzy předsedy parlamentu vymyslel ďábelský plán, jak obejít limit 3 milionů eur (cca 75 milionů Kč) na volby. Hnutí OĽANO má za výsledky posledních voleb na účtech asi 13 milionů eur a Igor Matovič překvapivě plánuje kandidovat jako lídr volební koalice tří stran OĽANO-KSU-Za ľudí. Dosud se přitom volebním koalicím vyhýbal jako čert kříži, protože nechtěl riskovat případný neúspěch.

Koalice dvou a tří stran má hranici pro vstup do parlamentu zvýšenou na 7 %. V minulých volbách se takto do parlamentu nedostala koalice Progresívne Slovensko – Spolu (6,96 %, k úspěchu chybělo necelých tisíc hlasů), což dodnes traumatizuje stranu PS. Matovič však chce legálně získat 9 milionů eur (3 miliony pro každou stranu) a nově se nebude bránit ani trojkoalici. I takto mohou vypadat rovné a "rovnější" podmínky v politické soutěži na Slovensku. Je to zároveň další důkaz neuvěřitelné kreativity Igora Matoviče v oblasti politického boje.

Předseda strany Demokrati, expremiér Eduard Heger, dokáže zaujmout téměř ve všech situacích. Jako kutil vyhodil při opravě elektřiny ve svém domě hlavní jistič a všechny byty v bloku zůstaly až do příchodu správce, který zasáhl a hlavní jistič opravil, potmě. Nyní "zazářil" i na politické scéně. Slavnostně oznámil, že se zabýval otázkou, jak maximálně přispět k volebnímu úspěchu, a zároveň objevil to, co je možná největším projevem nesobecké politiky – stavět zájmy celku na první místo. Proto se teatrálně vzdal pozice lídra kandidátky a spokojí se s „pouhou“ pozicí dvojky. Když přitom KDH nedávno nabídlo Hegerovi druhé místo na své kandidátce, považoval to za nevhodnou až urážlivou nabídku pro tehdejšího premiéra. Nyní to považuje za akt velkorysosti a nesobectví...

Strategie Michala Repy

Nic se ale neděje, paměť voličů na Slovensku je krátká.

Reálně je za tím strategie Michala Repy (stratég kampaně Zuzany Čaputové a Petra Pavla); cílem výměny lídra je odstínit nepříjemná témata, zejména v předvolebních debatách, po převzetí odpovědnosti za bídné výsledky vlády Eduarda Hegera a chaos ve státě. A víte, jaké bylo dosavadní nepřekročitelné pravidlo Michala Repy? Změnit se dá všechno, jen lídr NE! Na Slovensku je však možné všechno, a i toto pravidlo lze vykládat z vícero uhlů.

Média odpovědná za politiky?

Poslanec Milan Vetrák z OĽANO pro změnu útočí na média prostřednictvím přílepku v zákoně o ochraně spotřebitele. Na média přenáší i odpovědnost za případné nepravdivé výroky politiků. Pokud by novela vstoupila v platnost, média by nesla odpovědnost i za výroky jiných osob. V praxi to znamená, že pokud by například politik v přímém přenosu uvedl nepravdivé informace o svém protivníkovi, bylo za ně odpovědné i médium, které je přineslo. To je děsivé až absurdní. Pokud prezidentka zákon nevetuje, vstoupí v platnost v srpnu. Vetrák se hájí, že nechtěl médiím ublížit, že šlo o nedorozumění, že chtěl pouze přimět média, aby si ověřila informace z více zdrojů a zvýšila ochranu osobnosti. Pro kontext je třeba uvést, že Vetrák vede či vedl několik soudních sporů o ochranu osobnosti a v minulosti chtěl zavést zvláštní odvod pro některá média.

Budoucnost prezidentky Čaputové

Prezidentka Zuzana Čaputová odmítla spekulace o vysoké funkci v NATO. V souvislosti s válkou na Ukrajině si myslí, že by se o tento post neměla ucházet. Zároveň dala najevo, že se profesně profiluje ve zcela jiném oboru, což je realistická odpověď na spekulace, že podruhé nekandiduje kvůli lukrativnímu postu v zahraničí. Nehodlá se angažovat v politice a chce se věnovat právu ve veřejném zájmu. Je to realistický plán a rozhodně vypadá lépe než kandidatura Andreje Kisky na premiéra.

Tím ale spekulace o budoucnosti Čaputové nekončí. Někteří komentátoři jí "otevírají zadní vrátka" s tím, že její rozhodnutí se sice nyní jeví jako platné a neměnné, ale na Slovensku i ve světě se toho může v dalším období ještě hodně udát a změnit, takže nakonec kandidovat bude.
A zde platí, že na každém šprochu, pravdy trochu...

Pod čarou
-------------------------------------------------------------------------------------------------

Na Slovensku je obtížné cokoli naplánovat. Vedení parlamentu to prokázalo tím, že na letní měsíce nachystalo kompletní výměnu hlasovacího a informačního systému. Když plánovali výběrová řízení, logicky si vybrali léto 2023 v době předpokládaných parlamentních prázdnin. Ale člověk míní, že politický život mění. Poslanci pro konání mimořádných schůzí v létě předkládají nové a nové důvody a volební kampaň bude probíhat i v parlamentu, rekonstrukci navzdory. Schůze se budou konat v jízdárně Bratislavského hradu a budou zajištěny přenosným hlasovacími zařízeními. Poslední, slavnostní zasedání parlamentu se bude konat ve staré historické budově, takže poslanci pečlivě a beze zbytku využijí čas a veškeré prostory, které mají k dispozici pro "blaho a službu národu".

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.