Záhadné podzemní město pod pyramidami v Gíze?

Civilizační fórum 88

Miroslav Bárta, 31. března 2025

Záhadné podzemní město pod pyramidami v Gíze?

Je pravda, že egyptská archeologie přichází prakticky neustále s novými a novými objevy, které většinou rozšiřují, ale někdy i zásadně posouvají poznání této nejstarší komplexní civilizace v dějinách světa. Starověký Egypt byl unikátní v mnoha směrech, mimo jiné i pro schopnost tehdejších stavitelů realizovat projekty jako například pyramidy. Ta největší patřící panovníkovi Chufuovi, druhému vládci slavné 4. dynastie, stojí v Gíze. A právě Gíza, kde se nalézají tři pyramidové komplexy panovníků 4. dynastie, přitahuje zdaleka největší pozornost vědců, ale i davy dalších rádoby expertů…

Pište na autori@datarun.cz

Italský objev „podzemního města“

Před několika málo týdny ohlásili Ital Corrado Malanga z university v Pise, Filippo Biondi ze skotské university v Strathclyde a egyptolog Armando Mei objev dechberoucích struktur pod druhou největší z gízských pyramid patřící panovníkovi Rachefovi. Ta je jen mírně menší než pyramida jeho otce, Chufua.

Tito vědci zveřejnili na tiskové konferenci v březnu 2025 podrobnosti o svém údajném objevu pod Rachefovou pyramidou v Gíze. Na základě kombinace geofyzikálních metod, konkrétně využití radarových vln a přístroje s názvem SAR – soft aperture radar – a následné interpretace naměřených dat umělou inteligencí měli objevit rozsáhlé podzemní struktury v hloubce několika set metrů. Navíc, aby toho nebylo málo, přišli s konkrétním datováním těchto struktur. Jejich vznik kladou do doby před 38 000 lety…

Co přesně tedy objevili? Na úrovni základny pyramidy se podle jejich měření nachází pět masivních vertikálních struktur s několika prostorami nad sebou, které jsou zakončeny sedlovými střechami. Vše má být přirozeně postaveno z velkých vápencových bloků. Nedosti na tom. V geologickém podloží, které na pyramidovém plateau v Gíze tvoří mořský sediment – numulitický vápenec, pak začíná osm válcovitých šachet s vnějšími točitými schodišti, sestupujících do hloubky přes šest set metrů.

Tyto šachty ústí do dvou velkých komor. Obě mají podobné rozměry, jejich základna má být dlouhá padesát až sto metrů a výška dosahovat ař dvaceti metrů. Tyto komory jsou součástí podzemního spletitého systému chodeb, který se táhne pod všemi třemi gízskými pyramidami. Podle autorů by mohlo jít o bájné síně, kde byly uchovávány papyrové svitky s posvátným věděním starých Egypťanů. Jen dodám, chudáci Egypťani, kteří by se podle autorů museli za svitky poznání honit nahoru a dolů.

Chafreova (Chefrenova) pyramida

Co tedy reálně o Rachefově pyramidě víme? Představuje druhou největší pyramidu v Gíze. Rachef ((zvaný též Chefren nebo Chafre) vládl necelých třicet let v průběhu 26. století př. Kr. Rachefova pyramida byla postavena v době, kdy byla 4. dynastie na vrcholu. Po smrti Chufua (Cheopse), jehož Velká pyramida představuje vůbec největší pyramidu postavenou v egyptských dějinách (půdorys o straně 230 m, výška 146,5 m) nastoupil na trůn jeho syn Radžedef, jehož pyramidový komplex stojí několik kilometrů severně, v Abú Raváši. Po jeho krátké vládě trvající zhrunba deset let usedá na trůn další Chufuův syn, Rachef. Ten si svou pyramidu staví jihozápadně od pyramidy svého otce.

Rachefova pyramida má základnu o straně 215,25 metru – pyramidy byly totiž stavěny až na jednu výjimku na čtvercovém půdorysu. Její původní výška činila 143,5 metru. Celkový objem tohoto jehlanu činil zhruba 2,2 milionu krychlových metrů materiálu (Chufuova pyramida měla objem téměř 2,6 milionu krychlových metrů). Tato stavba byla umístěna na vápencovém podloží o deset metrů vyšším, než je základna Chufuovy pyramidy, a tím vzniká optický dojem, že je vyšší.

Vnitřní uspořádání chodeb a prostor je oproti Cheopsově pyramidě výrazně jednodušší, I když ani v tomto případě není jasné, jaký byl původní záměr stavitele. Na severní straně pyramidy jsou umístěny dva vstupy: horní tzv. Belzoniho vchod se nachází necelých dvanáct metrů nad základnou pyramidy v její stěně. Odtud vede poměrně malá chodba o světlosti 1x1 metr. Chodba nejprve klesá pod úhlem 25° v délce necelých 40 metrů. Pak se lomí a pokračuje jako vodorovná pasáž dále k jihu a ústí do pohřební komory panovníka, která je orientována východozápadním směrem. Druhý, tzv. dolní vchod, je vyhloubený přímo do vápencového podloží severně od její současné základny. Právě ten je v současné době využíván pro vstup do nitra pyramidy. Tento koridor nejprve klesá, přechází do vodorovné chodby přerušené tzv. sekundární komorou. Jižně od ní pak chodba stoupá a napojuje se na průběh horní chodby. Právě tento vchod umožňuje uvažovat o tom, že stavební plán pyramidy se nejméně jednou měnil.

Pohřební komora se nachází pod úrovní základny pyramidy, a je tedy vytesána přímo ve skále. Tato prostora měří impozantních 14 metrů ve východozápadním směru, 5 metrů v severovýchodním směru a je téměř 7 metrů vysoká. Strop komory, stejně jako její obložení, je z bloků z červené žuly pocházejících z 800 km vzdáleného Asuánu. Podle hustoty žuly lze odhadovat, že každý z devíti stropních vodorovných bloků váží zhruba 40 tun. U západní stěny stojí sarkofágová vana (spodní část sarkofágu) rovněž z červené žuly. Víko se bohužel nedochovalo a mumie a pohřební výbava byly zřejmě zničeny již ve starověku.

Rachefova pyramida, sloužící jako místo pohřbu panovníka, byla součástí celého kultovního komplexu, který sestával na východě z údolního chrámu, na který navazovala vzestupná cesta vedoucí na pouštní plošinu Západní pouště. Zde stál vlastní pyramidový chrám přimykající se k východní stěně pyramidy. V něm probíhal zádušní kult panovníka. Z údolního chrámu pochází slavná sedící socha z dioritu zachycující v životní velikosti panovníka Rachefa s bohem Hórem za hlavou, který drží panovníkovu hlavu v ochranitelském gestu křídly. Nedaleko stojí Velká sfinga, obří socha s tělem lva a lidskou hlavou, která pravděpodobně nese Chafreho rysy. Sfinga, vytesaná z jednoho kusu vápencového podloží, měří 73 metrů na délku a 20 metrů na výšku a je považována za strážce komplexu, ačkoli někteří egyptologové spekulují, že mohla být postavena o něco později než pyramida samotná. V její těsné blízkosti stojí ještě jeden chrám zasvěcený kultu boha Slunce Rea.

Nový objev, nebo podvod?

Geofyzikální metody včetně průzkumu radarem jsou v egyptologii využívané již od 80. let minulého století. Díky geofyzice byl také objeven čtvrtý pyramidový komplex v Abúsíru – nedokončený pyramidový komplex panovníka Raneferefa. Tyto metody byly, jsou a nepochybně budou zásadní pro řadu archeologickýchn projektů, zejména tam, kde nelze na základě povrchových příznaků odvodit, co se pod povrchem terénu a v podzemí skrývá. Metody nazývané GPR nebo SAR jsou založené na měření průchodu elektromagnetických vln a měření jejich odrazivosti od různých materiálů. Kvalita měření pak závisí na nastavené frekvenci antény. Vyšší frekvence (1–2 GHz) poskytuje lepší detail, což je kompenzováno menší dosahovanou hloubkou. Nižší frekvence (100–400 MHz) dosahují větší hloubky za cenu nižšího rozlišení. Za standardních podmínek je radar schopen měřit do hloubky 10 až 20 metrů. Podobné charakteristiky platí také pro SAR (soft aperture radar), metodu použitou italským týmem.

Nicméně… Je daleko mimo možnosti současných technologií získat kvalitní výsledky z několikasetmetrových hloubek. Zde musím také odhlédnout od celkové nesmyslnosti logiky uspořádání a budování podzemních struktur. Na rozdíl od nově objevených prostor v Chufuově pyramidě, které mohu potvrdit i jako člen komise vyhodnocující práci egyptsko-japonsko-francouzského týmu, který svůj projekt založil na měření rychlosti průchodu částic mionů materiály různé hustoty, se tedy převratný objev zatím nekoná. Lze předpokládat, že stejně rychle, jak tato zpráva obletěla svět, tak rychle i odezní.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.