Vere Gordon Childe a studium civilizace

Civilizační fórum 62

Miroslav Bárta, 6. září 2024

Vere Gordon Childe a studium civilizace

Poměrně často dostávám dotaz, co je civilizace, kdy vznikla naše civilizace nebo co je tzv. západní civilizace. Myslím, že správných odpovědí je celá řada a dnes v této souvislosti chci napsat o člověku, který studiu této problematiky zasvětil celý život. Slavný australský archeolog Vere Gordon Childe (1892–1957) byl zakladatelem moderní archeologie, který oboru dominoval v první polovině 20. století a jeho práce jsou připomínány dodnes.

Pište na autori@datarun.cz

Vere Gordon Childe: Revolucionář archeologie

Vere Gordon Childe (1892-1957) byl, jak již bylo řečeno, australský archeolog s neutuchající zvídavostí a inovativním duchem, který v oblasti archeologie zanechal nesmazatelnou stopu. Jeho práce, teorie a přístupy k interpretaci archeologických poznatků představují významný milník v historii tohoto oboru a dodnes inspirují archeology po celém světě.

Childe se narodil v Sydney v Austrálii ve středostavovské rodině a svá studia započal na sydneyské univerzitě. Jeho akademická cesta pokračovala studiem klasické filologie na prestižní Oxfordské univerzitě. Avšak po hrůzných zkušenostech z první světové války se jeho zájem přesunul k archeologii, oboru, který mu umožnil zkoumat hluboké kořeny lidské civilizace. Na tomto místě ale budiž také řečeno, že již v této době byl Childe znám svým socialistickým myšlením a podporou myšlenky marxismu. Po válce se vrátil do Austrálie, ale pro jeho obdiv k marxismu a protiimperialistické postoje se mu nepodařilo uplatnit v oboru.

Místo toho pracoval pro Labouristickou stranu jako osobní tajemník politika Johna Storeyho. Nakonec však začal být k labouristům kritický, napsal analýzu jejich politiky a připojil se k radikální dělnické organizaci Industrial Workers of the World. V roce 1921 emigroval do Londýna, stal se knihovníkem Královského antropologického institutu a cestoval po Evropě, kde se věnoval výzkumu prehistorie kontinentu a své poznatky publikoval v několika vědeckých pracích a knihách. Tím zavedl do britské archeologické komunity koncept archeologické kultury - myšlenku, že opakující se soubor artefaktů definuje tzv. archeologickou kulturu vymezenou v čase i prostoru. Již tehdy Childe proslul svými syntetickými schopnostmi.

V letech 1927-1946 působil jako Abercrombyho profesor archeologie na Edinburské univerzitě a poté v letech 1947-1957 jako ředitel Archeologického ústavu v Londýně. V tomto období vedl vykopávky archeologických nalezišť ve Skotsku a Severním Irsku, přičemž se zaměřil na společnost neolitických Orknejí vykopávkami unikátní a dodnes existující osady Skara Brae nebo monumenálních komorových hrobek pravěkých elit v Maeshowe a Quoyness.

V těchto desetiletích hojně publikoval, a společně s dalšími archeology nastupující generace, Stuartem Piggottem a Grahamem Clarkem, založil v roce 1934 Prehistorickou společnost a stal se jejím prvním prezidentem. Zůstal přesvědčeným socialistou, přijal marxismus a hojně používal marxistické myšlenky, jako je například historický materialismus, jako interpretační rámec pro archeologická data. Sympatizoval se Sovětským svazem a několikrát tuto zemi navštívil, ačkoli po maďarské revoluci v roce 1956 se stal skeptickým vůči sovětské zahraniční politice. Jeho levicové smýšlení vedlo k tomu, že mu byl legálně zakázán vstup do Spojených států, přestože opakovaně dostával pozvání, aby tam přednášel. Doba tehdy nebyla jednoduchá a studená válka a špiónománie běžela na plné obrátky.

Po odchodu do důchodu se Childe vrátil do Austrálie. Dlouhé měsíce cestoval po zemi a navštěvoval své příbuzné. Nakonec v Blue Mountains spáchal dlouho připravovanou sebevraždu, jak vysvětlil v dopise, který po sobě zanechal. Někdy se uvažuje o tom, že příčinou mohla být zvrácená ideologie Sovětského svazu. Skutečností však je, že Childe opakovaně hovořil o tom, že nechce být starý a nemohoucí a na obtíž. To se mu nakonec povedlo – zabil se skokem do sto metrů hluboké propasti.

Childe a jeho dílo

Childe byl jedním z nejznámějších a nejcitovanějších archeologů dvacátého století, proslul jako „velký syntetik“ díky své práci, v níž integroval jednotlivé archeologické výzkumy do širšího obrazu blízkovýchodní a evropské prehistorie. Známý byl také svým důrazem na přelomovou roli technologického a ekonomického vývoje v lidské společnosti. V tom se odrážel vliv jeho marxistického myšlení. Přestože mnohé jeho interpretace byly od té doby vyvráceny, zůstává mezi archeology široce respektován.

Childeovy práce představují zásadní posun od tradičního přístupu k archeologii, který se soustředil především na popis a klasifikaci artefaktů. Childe zdůrazňoval, že archeologická data mohou být využita k rekonstrukci sociálních, ekonomických a politických systémů minulých společností, a tím přispět k hlubšímu pochopení lidských dějin. Jeho díla, jako například "Man Makes Himself" (1936) a "What Happened in History" (1942), představují průkopnický přístup k interpretaci archeologických nálezů v širším kontextu lidského vývoje. Tyto dvě knížky byly čteny a interpretovány ještě v době mých studií na Univerzitě Karlově v 90. letech minulého století. A vlastně neznám archeologa, který by je neznal…

Childe přišel s konceptem revolucí, která utvářely lidské dějiny. První revolucí byla tzv. neolitická revoluce. Childe ji definoval jako přechod od kočovného způsobu života lovců a sběračů k usedlému zemědělství. Jak víme, tato tato transformace měla zásadní dopad na lidskou společnost, vedla k nárůstu populace, vzniku trvalých sídel, rozvoji řemesel, vzniku soukromého vlastnictví a vzniku komplexnějších sociálních struktur.

Druhou revolucí byla tzv. městká revoluce. Childeův koncept městské revoluce popisuje vznik prvních měst a států a byl spojený s rozvojem specializace výroby a řemesel, sociální stratifikace a centralizované politické moci. Tato revoluce měla zásadní dopad na organizaci lidské společnosti a vedla k vzniku komplexních civilizací s rozvinutou kulturou, uměním a písemnictvím.

Childe byl ovlivněn marxistickou teorií, což se projevilo v jeho důrazu na materiální podmínky a ekonomické faktory jako hnací síly historického vývoje. Jeho práce se zaměřovaly na roli technologických inovací, sociálních konfliktů a ekonomických změn při formování lidských dějin. Tento přístup mu umožnil nahlédnout na minulost z nové perspektivy a odhalit hluboké souvislosti mezi ekonomikou, společností a kulturou.

Childe a civilizace

Childe, jako velký syntetik, se jako jeden z prvních archeologů pokusil vyřešit otázku, co je vlastně civilizace. Přistoupil k ní díky svým širokým znalostem o archeologii a historii několika světadílů podstatně komplexněji, než bylo v jeho době zvykem. Definoval celou množinu charakteristik, která by měla charakterizovat civilizaci. Došel tak k výčtu deseti bodů: velká městská centra; vznik specializovaných oborů - řemeslníků, obchodníků, úředníků a kněží žijících z podpory zemědělců; primární výrobci odvádějící svou nadprodukci chrámům nebo vládci; vznik monumentální architektury a umění; vládnoucí vrstva vyňatá z povinnosti manuálně pracovat; existující systém pro zaznamenávání a uchovávání zprvu čistě ekonomických informací – tedy rozvoj písma; rozvoj exaktních věd pro praktické účely; pravidelný import surovin a luxusního zboží a konečně rozmach specializovaných řemesel pod politickou i ekonomickou kontrolou sekulárních nebo náboženských hodnostářů.

K této definici se často odkazuje dodnes, i když jak si ukážeme v jednom z dalších textů, je z pohledu dnešního poznání – pochopitelně – značně neúplná. I po více než osmdesáti letech, které uběhly od vydání Childova článku o tom, co vlastně civilizace je (vyšel v britské Town Planning Review v roce 1936) se totiž zdá, že směr jeho uvažování byl v podstatě správný. Je jen přirozené, že definiční obor charakteristik, co vlastně civilizace je, se principiálně rozrostl a odpovídá mnohem hlubšímu poznání minulosti člověka.

Childe ignoroval – celkem pochopitelně – úlohu války a armády, nezabýval se významem instituce krále při formování civilizace, rolí rodiny a rodinných vazeb nebo úlohou práva jako jednoho z dalších základních nástrojů organizace společnosti společně s ideologií a rolí elit v čele s panovníkem.

Childe byl rovněž zastáncem teorie přirozeného či nenásilného vzniku státu. Ten v principu předpokládal, že se vznikem zemědělství a usedlých komunit docházelo ke vzniku nadprodukce a akumulace zdrojů. Ta umožnila vznik specializovaných činností – řemesel, takže určité skupiny obyvatelstva se již nemusely věnovat zemědělství. Záhy také vznikla obecná potřeba spojování těchto komunit, která vyplývala z nutnosti nárůstu komplexity a potřeby zajistit bezpečnost společnosti, která hromadila zdroje i bohatství. Na Předním Východě k tomuto procesu postupně docházelo již v průběhu 4. tis. př. Kr. v podobě vznikajících městských států, které byly skutečnými centry vědění i řemesel a sídly tehdejších elit.

Childeův odkaz

Childeovy teorie a přístupy zůstávají i dnes vlivné a inspirují archeology po celém světě. Jeho dílo položilo základy pro moderní archeologii jakožto společenskovědní disciplínu, která se snaží porozumět minulosti prostřednictvím studia hmotných pramenů. Childeův důraz na sociální a ekonomické aspekty minulých společností a jeho snaha o interpretaci archeologických dat v širším kontextu lidských dějin z něj činí jednoho z nejvýznamnějších archeologů 20. století.

Vere Gordon Childe byl vizionář, jehož práce přinesla revoluci v archeologickém myšlení jeho doby a přispěla k hlubšímu pochopení lidské minulosti. Jeho odkaz přetrvává dodnes a Childeovo jméno zůstane navždy spojeno s rozvojem moderní archeologie jakožto disciplíny, která se snaží odhalit nejen to, co se stalo, ale také proč a jak se to stalo.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.