Trus, který změnil svět

Civilizační fórum 77

Miroslav Bárta, 6. ledna 2025

Trus, který změnil svět

Na přelomu minulého a letošního roku jsme cestovali po Namibii a Jihoafrické republice. A jeden z nejsilnějších zážitků jsme zažili v oblastech Erongo a Brandberg, rozsáhlých pohořích uprostřed Namibie. Nachází se zde unikátní skalní pravěké umění (na prvním místě tzv. Bílá paní). Zároveň zde žije velice chudá populace prodávající různé druhy kamenů z pohoří za pár korun. Vyhublé, ale stále usměvavé děti nechtějí peníze, ale prosí o jídlo a o vodu… Ta bída byla absolutní a vánoční čas nijak nepomohl.

Pište na autori@datarun.cz

Guáno

Toto setkání s dětmi na mě tak zapůsobilo, že jsem se rozhodl upustit od mudrování na téma, co přinese tento rok, a namísto toho se věnovat trusu, konkrétně guánu. Jde o nahromaděný trus mořských ptáků obsahující vysoký podíl dusíku, fosforu a draslíku. Ty jsou základními prvky pro růst rostlin a ještě ne tak dávno představovalo guáno strategickou surovinu pro zásadní navýšování produkce polí mocností, které byly schopny dostat těžbu guána pod kontrolu. Guáno navíc vzniká z trusu pouze mořských ptáků, a proto je tak unikátní. Ti se totiž, jak známo, živí mořskými rybami. Trus těchto ptáků se dlouhá desetiletí a staletí koncentroval na ostrovech a v pobřežních oblastech zejména Jižní Ameriky a Afriky. Tyto vrstvy dosahovaly až desítek metrů. Přesto trvalo poměrně dlouho, než člověk přišel na to, jak významné guáno může být…

Je doloženo, že guáno těžili a využívali v zemědělství pro zvýšení úrody již jihoameričtí Inkové. Každé takové ložisko bylo kontrolováno a využíváno tak, aby nedošlo k jeho zániku například rušením ptačích kolonií nebo přetěžováním. Zřejmě díky Inkům se s blahodárnými účinky guána seznámila i Evropa. Znalost jeho využívání zprostředkovali španělští dobyvatelé incké říše. K reálnému využívání guána v Evropě však došlo až v průběhu 19. století, kdy začala v Evropě výrazně růst populace a docházelo i k intenzivnějšímu využívání polí. Kdo používal guáno jako přirozený zplsob hnojení, dosahoval významně vyšších výnosů. Vznikla guánová horečka a guánové ostrovy se staly skutečnými hot spoty.

Kam kráčíš, Ameriko? A co na to Evropa?

22. 1. 2025 od 19 hod, Divadlo Hybernia

Guánové ostrovy

Když už je řeč o guánových ostrovech: Hlavní podmínka byla a je, aby se nacházely v suchých oblastech, aby nedocházelo k rozkladu guána. Guánové ostrovy jsou ale ceněné nejen pro svou komoditu, ale představují i důležité ekologické systémy, kde sídlí a rozmnožují se desítky druhů mořských ptáků. Hlavní ostrovy tohoto typu se nacházejí, jak již bylo řečeno, v oblasti Jižní Ameriky, u pobřeží Peru a Chile, v Africe u pobřeží Namibie - Ichaboe, v Oceánii - Nauru a Banaba a konečně v Karibiku – Navassa a Sombrero.

V současné době, zejména díky rozšířenosti umělých hnojiv, je těžba guána na ústupu, státy se ji snaží kontrolovat a většina oblastí přírodního výskytu guána je dnes přírodními rezervacemi. Nicméně kdysi to bylo právě guáno, které přispělo k významně vyšší zemědělské produkci, a tím pádem obživě mnohem více lidí než za „ne-guánových“ podmínek.

Guánová horečka

Guánová horečka propukla na začátku 19. století zejména v Peru a Chile, kde se nacházela nejbohatší naleziště. Začalo jít o vyhledávanou obchodní komoditu, na čemž se podílely tisíce dělníků. Dříve prakticky netknuté ekosystémy jihomarických ostrovů byly poměrně rychle drancovány a ničeny. Guánu se začalo říkat "bílé zlato". Úplný počátek této posedlosti začal na peruánských ostrovech Chincha. Tyto ostrovy byly záhy “vytěženy” a pozornost se zaměřila na ostrov u pobřeží Namibie. Šlo o ostrov Ichaboe a odhaduje se, že během několika let se zde vytěžilo na 700 – 800 000 tun guána, jehož největším odběratelem byla Velká Británie.

Na ostrově Ichaboe byla během těžby objevena i rakev s nápisem obsahující tělo zesnulého holandského námořníka. Ten zde byl pohřben kolem roku 1689 během plavby, kterou mu nebylo souzeno dokončit. Na základě tohoto nálezu se odhaduje, že během sto padesáti let vrstva guána narostla o 3,5 metru.

Guáno sehrálo důležitou roli i v mezinárodních vztazích. Jeho tehdejší strategický význam měl za důsledek konflikty hned mezi několika mocnostmi a hrál významnou roli i ve španělsko-jihoamerické válce v roce 1864. Spojené státy v roce 1856 dokonce schválily tzv. Guano Islands Act, zákon umožňující americkým občanům obsazovat neobydlené ostrovy s nalezišti guána. Tak důležité bylo guáno pro americké zemědělství…

Guáno a Namibie

Od okamžiku, kdy jsme se začali setkávat s místními obyvateli namibijských pohoří, nešlo nemyslet na tu příšernou chudobu a zároveň na to, jak tato země přišla tak rychle o tak významné přírodní hnojivo. Ostrov Ichaboe, ležící asi 1,5 km od pobřeží Namibie a asi 50 km od proslulého městečka Lüderitz, původně totiž obsahoval na celé ploše ostrova o rozloze 6,5 ha vrstvu guána mocnou 20 m. Těžba zanechala ostrov obnažený až na skalnaté podloží… Dnes je ostrov chráněnou rezervací, kde hnízdí na 50 000 ptáků nejméně osmi druhů, a ostrov se tak pomalu vrací ke svému původnímu stavu. Což je skvělá zpráva. Kéž by takových zpráv bylo v letošním roce co nejvíc. Začali jsme ale snad dobře.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.