Tajemství Velké pyramidy v Gíze

Civilizační fórum 40

Miroslav Bárta, 5. dubna 2024

Tajemství Velké pyramidy v Gíze

První pyramidy na světě začaly být stavěny v průběhu 26. století před Kristem, a pokud víme, ty nejstarší vznikly v Egyptě. Tvar pyramidy, byť jen přibližný, charakterizuje i řadu dalších, byť pozdějších civilizací – čínskou, napatskou a merojskou (v Súdánu) či některé mezoamerické a jihoamerické (aztéckou, mayskou, zapotéckou, inckou). Ne vždy však tvar pyramidy sloužil jako hrobka – někdy byly na jejich vrcholech ve tvaru platformy budovány svatyně či paláce dobových elit. Dodnes však jsou tyto stavby spojeny s řadou nezodpovězených otázek.

Pište na autori@datarun.cz

Vzhledem k především internetovým debatám, a to zejména v poslední době, o pyramidách v Egyptě obecně a tzv. Velké pyramidě v Gíze zvlášť, bych chtěl v dnešním Civilizačním fóru trochu detailněji psát právě o Cheopsově (Chufuově) pyramidě. Tato pyramida je bezkonkurenčně největší, kterou egyptští architekti kdy postavili a která sloužila jako hrobka faraona Cheopse. Ten vládl jako druhý panovník 4. dynastie Staré říše (27. stol. př. Kr.). Její stavba netrvala ani tři desetiletí a dnes se řadí mezi klasických sedm divů světa. Když se o této pyramidě dnes hovoří, často se zapomíná, že nejde jen o ni samotnou, i když sama o sobě představuje úctyhodnou masu kamene. Celý Cheopsův komplex totiž zahrnoval kromě pyramidy i údolní chrám, kterým se do komplexu vstupovalo z údolí a který byl položen o několik desítek metrů níže a několik stovek metrů východně od pyramidy; dále vzestupnou cestu, která vedla z údolního chrámu k pyramidě, a zádušní chrám, který stál na východním úpatí pyramidy a v němž probíhal posmrtný kult panovníka.

Pyramida jako stavba

Velká pyramida má, ostatně jako každá staroegyptská pyramida, čtvercový půdorys a původně dosahovala výšky 146,6 metru a měla tvar jehlanu. Dnes je vysoká necelých 140 m, protože jí chybí poslední vrstvy a pyramidion – malý jehlan usazený na vrcholu stavby a pravděpodobně pokrytý tenkou fólií ze zlata nebo elektra. Ty vzaly v průběhu věků přirozeně za své, stejně jako většina obložení pyramidy použitého na stavbu středověké Káhiry. Přesto všechno však byla tato pyramida skoro čtyři tisíce let nejvyšší stavbou světa. I proto nás možná tak fascinuje dodnes.

Základna Velké pyramidy měří 230,6 metrů, což při úhlu stoupání stěn pyramidy 51 stupňů a 52 minut dává objem zhruba 2,6 milionu metrů krychlových. To ale zahrnuje i původní skálu zabudovanou do těla pyramidy. Pokud byste získali povolení k výstupu na pyramidu, což je dnes skoro nemožné, budete stoupat od jihozápadního rohu. Během výstupu zjistíte, že směrem k vrcholu se výška jednotlivých vrstev bloků snižuje až dokonce na necelý metr. Nicméně z plošiny na vrcholku pyramidy se vám nabídne nepopsatelný pohled na nilské údolí, celé pohřebiště v Gíze, pyramidové komplexy dalších dvou panovníků pohřbených v Gíze – Chefréna (Rachefa) a Mykerina (Menkaurea). Směrem na jih jsou vidět pyramidová pole v Zawíjit el-Arjánu, Abúsíru (kde pracuje česká expedice), Sakkáře a Dahšúru. Směrem na sever je možné vidět pyramidu v Abu Ghurábu.

Pyramida byla nakonec obložena hladkým bílými vápencovými bloky z lomů v Tuře na východním břehu Nilu. Odhaduje se, že její těleso obsahuje přibližně 2,3 milionu vápencových bloků o celkové hmotnosti 6 milionů tun. Ty byly těženy přímo v Gíze, pouze kvalitní vápenec na obložení stěn pyramidy, chrámů a vzestupné cesty byl dovážen z lomů na východním břehu Nilu v Tuře. Žulové bloky, ze kterých je například pohřební komora panovníka (některé z nich váží odhadem 60-80 tun) pocházejí z Asuánu na jižním konci Egypta a bloky černého bazaltu tvořící dláždění zádušního chrámu pocházejí pro změnu z Fájúmské oázy.

V Gíze se dodnes nacházejí opuštěné lomy, kde byl těžen místní vápenec a našly se zde i nástroje z tehdejší doby - zakalená arsenová měděná dláta, dřevěné palice i kamenné nástroje. Na základě moderních experimentů víme, že pracovní skupina čtyř dělníků byla schopna připravit jeden blok za čtyři dny. Celý proces mohl být zásadně urychlen poléváním bloků vodou. Malá armáda necelých čtyř tisíc dělníků tak mohla denně dodávat na stavbu 250 bloků denně.

Dnes víme, že “otec historie” Hérodotos neměl pravdu, když uváděl, že pyramidu stavělo 100 000 lidí. Není pravda ani to, že tito lidé byli otroci. Šlo o svobodné lidi, kteří byli placeni v naturáliích, zejména chlebem a pivem a látkami. Výzkumy amerického archeologa Marka Lehnera v oblasti jihovýchodně od údolního chrámu panovníka Chefréna postupně odkrývají pozůstatky “města” postaveného za účelem ubytování dělníků i úředníků řídících stavbu pyramidy. Podle nedávných odhadů zde nemohlo najednou žít a pracovat více než deset tisíc mužů.

Pyramida jako hrobka

Dnešní vchod do Velké pyramidy používaný turisty je vlastně zlodějský tunel proražený ve zdivu pyramidy, snad již ve starověku. Původní vstup do Velké pyramidy byl umístěn poměrně vysoko nad základnou pyramidy v její severní stěně. Za vchodem následovala sestupná chodba, ze které bylo možné vstoupit do dalších vnitřních prostor pyramidy. Ty tvoří tři základní části, které jsou navzájem propojené. První z nich, skalní prostora nacházející se hluboko ve skalním masivu, necelých 30 metrů pod základnou pyramidy, zůstala nedokončená a v současné době se má za to, že mohla být spojována s bohem pohřebišť Sokarem. Pravda ale je, že její smysl nám uniká.

Chodba běžící od severního vchodu směrem do nitra pyramidy vede k úzké vzestupné, pro některé návštěvníky zdánlivě nekončíčí chodbě (je dlouhá skoro 40 m), světlost 1 x 1 m, ústící do Velké galerie. Odtud vede vodorovná chodba do tzv. Královniny komory, o jejímž účelu můžeme, vzhledem k tomu, že byla nalezena zcela prázdná a bez nápisů, rovněž pouze spekulovat.

Velká galerie je monumentální stoupající chodba vedoucí k vlastní pohřební komoře krále. Sama o sobě představuje zázrak tehdejší architektury a nepřestává ohromovat ani dnes. Její boční stěny se směrem vzhůru postupně zužují díky přečnělkovému kladení jednotlivých řad bloků. Galerie je téměř 9 m vysoká a 47 m dlouhá. Na jejím horním konci pak začíná krátká chodba vedoucí do vlastní pohřební komory panovníka.

Krátká vodorovná chodba spojující horní konec Velké galerie s královskou pohřební komorou byla původně zahrazena třemi velkými bloky zamezujícími vstupu do pohřební komory - ty byly spuštěné po uložení mumie panovníka do sarkofágu a rozmístění pohřební výbavy.

Královská komora je největší ze tří uvedených komor pyramidy. Je postavená z obrovských žulových bloků a měří v půdoryse 10,5 m ve východozápadním a 5,2 m v severojižnm směru. Má plochý strop začínající ve výšce přibližně 6 m. Ten tvoří devět žulových bloků o celkové hmotnosti asi 400 tun. Nad stropem jsou čtyři odlehčovací komory rozkládající hmotu pyramidy a chránící tak pohřební komoru. Stěny komory jsou vybudovány z velkých bloků žuly, z nichž některé váží až 80 tun…

Jediný původní předmět v pohřební komoře představuje sarkofág. Ten stojí u západní stěny a je zhruba 2,30 m dlouhý, 1 m široký a vysoký. Víko chybí a jeho horní okraje jsou značně olámány. Byl nalezen přirozeně vykradený a ani v pohřební komoře se nenašly žádné pozůstatky pohřební výbavy. Vzhledem k velikosti komory však musela být pohřební výbava naprosto omračující – vždyť šlo o panovníka, který si nechal postavit největší pyramidu v egyptských dějinách. Paradoxně se z doby vlády panovníka Cheopse, na rozdíl od jiných vládců na egyptském trůnu před ním nebo po něm, dochovala jediná soška nalezená v Abydu a měřící jen několik centimetrů.

Toto je samozřejmě jen velmi schématický popis složitého uspořádání vnitřních prostor ve Velké pyramidě, které mohly být výsledkem tří rozdílných strategií a my dodnes nevíme, která z nich je ta správná. Mohlo jít o postupně realizovaný jednotný plán od začátku stavby, mohlo jít o postupné změny v důsledku úspěšně postupujícího projektu, který neměl obdoby a se kterým neměli ani staroegyptští stavitelé předchozí zkušenosti, anebo mohlo jít o výsledek měnících se představ o tom, co by pyramida měla vyjadřovat.

Pyramida jako symbol

Pyramida byla ve starém Egyptě výsostným symbolem panovnické moci, jeho božského postavení a nezpochybnitelné svrchované autority. Její předobraz pravděpodobně pocházel z dnešní Západní pouště, kde se skutečně nacházejí přírodní útvary ve tvaru pyramid. A právě odtud tvůrci staroegyptské civilizace zčásti přicházeli v době, kdy tato původně savana začala vysychat. První pyramida vznikla ve 27. století. Projektoval ji bájný mudrc Imhotep pro svého vládce Džosera, slavného zakladatele 3. dynastie. Trvalo však několik generací, zhruba století, než staroegyptští stavitelé dokázali postavit Velkou pyramidu a celý její komplex. Zatímco vlastní pyramida byla nezdobená, tak vzestupná cesta, stejně jako údolní a zádušní chrám byly původně zdobeny malovanými reliéfy, z nichž se dodnes zachovaly pouze fragmenty. Na jižním a východním úpatí pyramidy byly nalezeny jámy pro pět obrovských člunů, které měly být panovníkovi k dispozici na onom světě. Dva z nich se jako zázrakem dochovaly v jamách jižně od pyramidy.

Pyramidy byly starými Egypťany považovány za tvar několika zásadních náboženských významů – za monumentální schodiště umožňující výstup panovníka k bohům na nebi, za prvotní pahorek, ve kterém se zrodil život, za symbol slunce vycházejícího nebo zapadajícího na horizontu i za symbol mytologické krajiny, odkud staří Egypťané přišli do nilského údolí. Tím, že panovník na jejich stavbě zaměstnával odhadem 10 000 mužů a dalších 10 000 v zázemí při zajišťování logistiky pro stavbu, tak vytvářel ekonomický stroj pro přerozdělování ne nevýznamné části bohatství do společnosti. Tím udržoval společenskou smlouvu v chodu: Staří Egypťané mohli sdílet ekonomický potenciál země generovaný každoročními záplavami Nilu. Tyto záplavy umožňovaly bohatou zemědělskou úrodu, ta vedla k výběru vysokých daní, a ty mohly být zčásti sdíleny s většinovou populací země prostřednictvím plateb v naturáliích.

Tajné prostory v pyramidě

V letech 2017-2022 jsem měl být možnost členem komise pro hodnocení výsledků průzkumu vnitřních prostor Velké pyramidy na základě měření měnící se rychlosti a množství subatomárních částic zvaných muony. Tuto expedici organizovanou v rámci HIP Institutu (Heritage, Innovation, Preservation Institute) vedl egyptský inženýr Hani Helal a účastnila se ho řada institucí na čele s japonskými odborníky, kteří vymysleli a instalovali ve Velké pyramidě zařízení schopné detekovat a kvatifikovat rychlost a množství prolétajících muonů. Výsledkem bylo zjištění, že nad vchodem do Velké pyramidy se nachází chodba – prostora dlouhá přibližně 40 metrů. Podobná prostora byla zachycena i nad Velkou galerií. Ve své době z toho byla velká senzace, první závěry naznačovaly, že může jít o doposud neobjevené skryté prostory vedoucí do domnělé a stále neobjevené pohřební komoře panovníka Cheopse. Dnes se má za to, že o prostory skutečně jde, ale jejich funkce byla pravděpodobně konstrukční – měly odlehčovat váhu masy zdiva pyramidy nad známými prostorami a zlepšovat statické vlastnosti pyramidy v případě zemětřesení. Pokud jde o ta zemětřesení, ta jsou v Egyptě poměrně běžná – Egypt totiž leží poblíž východoafrického riftu, střetu dvou afrických litosférických desek, které se neustále střetávají, což vede k tektonickým otřesům.

Záhady?

Radiokarbonová data pocházející z organických vzorků z Velké pyramidy jednoznačně potvrzují její stáří. Francouzská expedice pracující na lokalitě Wádí Džarf na pobřeží Rudého moře v roce 2013 objevila soubory papyrů popisujících dopravu kamenných bloků z Tury na staveniště Velké pyramidy. Dokonce známe i jméno velitele lodi: Byl jím hodnostář Merer. Přestože jde o nejstarší, téměř 4600 staré papyry ze starého Egypta, prostor pro mimozemské civlizace i o tisíce let dřívější stáří pyramidy prakticky neexistuje. Ani bláznivá teorie francouzského stavitele Josepha Davidovitse tvrdící, že pyramidy byly postaveny z betonových bloků, neplatí – většina bloků vápence obsahuje tisíce schránek původně mořských živočichů. Jde o tzv. numulitický vápenec, a ten tvoří i vápencové podloží celé gízské nekropole.

Numulit je velká čočkovitá zkamenělina, která se vyznačuje četnými závity s komorovými přepážkami. Jde o schránky fosilních i současných mořských prvoků Nummulites, které mají průměr od 1 do 6 cm. Vnikem jde o mořskou horninu eocénu až miocénu. Vznikla ve vodách původního oceánu Tethys. Těžko si představit staré Egypťany sbírající někde v Rudém moři miliardy těchto schránek, aby je mohli přimíchat do “betonu”…

Přesto však: Staroegyptské pyramidy a Velká pyramida v Gíze obzvláště před nás staví doposud nevyřešené otázky. Kde jsou další pyramidová města, jak přesně fungovaly stavební rampy, kde jsou pochováni slavní architekti podílející se na jejich stavbě, jaký účel měly jednotlivé prostory ve Velké pyramidě? Mnohé nevíme ani o evoluci vnitřních prostor pyramid. Jejich koncept se v průběhu generací výrazně měnil. Proč? To také nevíme přesně. Na některé otázky ale možná budeme moci nabízet nové odpovědi již brzy. Za několik dní totiž Český egyptologický ústav začíná nový projekt s cílem prozkoumat doposud de facto neznámé a nikdy vlastně řádně neprozkoumané vnitřní prostory pyramidy slavného “slunečního” panovníka Neferirkarea v Abúsíru…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.