Setkání v Bostonu – Americká akademie umění a věd

Civilizační fórum 15

Miroslav Bárta, 6. října 2023

Setkání v Bostonu – Americká akademie umění a věd

Lidskému zvídavému duchu je puzení k setkávání se s dalšími zvídavými duchy vlastní – díky němu si mohou lidé bádající o specifických tématech vyměňovat názory nejen na to, co je v centru jejich zájmu, ale i významně rozšiřovat své vidění světa o další, často nečekané souvislosti a setkávat se s inspirativními lidmi. Jedním ze způsobů, jak se vědci ve vyspělých zemích snažili již v uplynulých stoletích podporovat tyto synergie vedoucí k lepšímu poznání světa a řešení aktuálních problémů, bylo propojování se prostřednictvím institucí – často skrze tzv. akademie věd. Ty měly často celostátní působnost a některé z nich i celosvětovou.

Například Britská královská společnost vznikla již v roce 1660, Francouzská akademie věd byla založena o šest let později – v roce 1666, Ruská akademie věd byla založena roku 1724 (původně jako Petrohradská akademie věd), Rakouská akademie věd se dočkala svého zrodu v roce 1847. V Českých zemích to byla nejprve Česká akademie věd a umění, kterou založil František Josef I. v roce 1890 na popud jednoho z nejvýznačnějších mecenášů vědy tehdejší doby Josefa Hlávky. Ten na její podporu přispěl částkou 200 000 zlatých (ekvivalent hodně přes 100 mil. dnešních korun). Na jejích základech pak v roce 1952 vznikla Československá akademie věd (ČSAV), na kterou navázala současná Akademie věd České republiky.

Americká akademie věd a umění (AAA&S) je nejstarší učená společnost ve Spojených státech. Byla založena v roce 1780 během americké revoluce Johnem Adamsem, Johnem Hancockem, Jamesem Bowdoinem, Andrewem Oliverem a dalšími otci zakladateli Spojených států. Jejím cílem, dle zakládací listiny, je „pěstovat každé umění a vědu, které mohou přispět k rozvoji zájmů, cti, důstojnosti a štěstí svobodného, nezávislého a ctnostného lidu.“ Dvaašedesát zakládajících členů reprezentovalo různé zájmy a vysoké postavení v politickém, profesním a obchodním sektoru státu.

Akademie dnes dělí své členy do pěti tříd podle odborností. Třídu I reprezentují matematické a fyzikální vědy, Třídu II biologické vědy, Třídu III sociální a behaviorální vědy, Třídu IV humanitní obory a umění a konečně Třídu V tvoří leadership, veřejná správa a obchod.

Koncem 90. let 20. století Akademie vypracovala nový strategický plán, který se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti dnešního světa: vědu, technologie a globální bezpečnost, sociální politiku a vzdělávání, humanitní vědy a kulturu a vzdělávání. Ty tvoří dodnes hlavní směry bádání a noví členové jsou přijímáni podle toho, jak odpovídají jednomu nebo několika z těchto hlavních profilů instituce, přičemž jedním z hlavních kritérií je mezinárodní dopad jejich činnosti.

Současná členská základna Akademie zahrnuje více než 5 700 členů se sídlem ve Spojených státech a v zahraničí. Mezi členy Akademie je více než 250 nositelů Nobelovy ceny a více než 60 nositelů Pulitzerovy ceny. Z celkem 14 343 členů Akademie od roku 1780 je nebo bylo 1 406 spojeno s Harvardovou univerzitou, 611 s Massachusettským technologickým institutem, 433 s Yaleovou univerzitou, 425 s Kalifornskou univerzitou v Berkeley a 404 se Stanfordovou univerzitou. Pro ty, co si potrpí na žebříčky, je třeba říci, že ve Spojených státech je významnou součástí hodnocení kvality a prestiže univerzit i to, kolik jejich členů je členy Akademie.

Morfeus a další…

Letos na konci září jsem měl možnost se zúčastnit každoročního setkání Americké akademie umění a věd, které se koná pokaždé v Bostonu. Akademie sídlí v nádherné budově s parkem na Irving Street v poklidné vilové části Cambridge, kde jen o pár metrů dál začíná roztroušený kampus Harvardovy univerzity. Ne náhodou je nejvyšší počet členů Akademie právě z této nejlepší světové univerzity (dobře, střídají se ve vedení s MIT).

A jak letošní setkání probíhalo? Vše začalo již v pátek v Kresge Auditoriu (MIT Building W16), což je budova patřící Massachusettskému technologickému institutu na Massachusetts Avenue v Cambridge. Navrhl ji finsko-americký architekt Eero Saarinen, postavena byla v letech 1952–1955 a v páteční večer byla jeho kapacita 1200 míst zcela zaplněna. Na úvod zazněly projevy a zamyšlení nad současnými rolemi Akademie ve světě od Goodwina Li (předseda správní rady Akademie) a Davida W. Oxtobyho – prezidenta Akademie, na které navázali americký herec John Lithgow, žena, která v dnešní Americe zosobňuje naplnění amerického snu – Sheila Johnson (vybudovala z ničeho hotelovou skupinu Salamander) a David M. Rubenstein, spoluzakladatel investiční firmy The Carlyle Group. Samozřejmě, že nesměla chybět ani následná recepce organizovaná hned v několika cambridgeských podnicích (Hotel Le Méridien, Sheraton Commander Hotel a restaurace Harvest).

Sobota byla hlavním dnem výročního setkání. Den začal velkou snídaní v prostorách Akademie, kde bylo možné potkat řadu vynikajících osobností z USA i ze světa, především tzv, inductees, tedy v tomto roce nově zvolené členy, a na stěnách si prohlédnout dopisy psané těmi nejslavnějšími členy Akademie. Ty představují tradici zavedenou hned při založení Akademie – každý nový člen by měl své jmenování potvrdit dopisem. Takže na stěnách je možné vidět vlastnoručně psané dopisy George Washingtona, Benjamin Franklina, Thomase Jeffersona, J. Roberta Oppenheimera, Johna F. Kennedyho, Alana Aldy, Mary Leakey nebo Martina Luthera Kinga. Jsou zde i dopisy mezinárodních členů – Charlese Darwina, Alberta Einsteina, Leonharda Eulera, Nelsona Mandely, Paula McCartneyho a řady dalších. A určitě stojí za zmínku, že členy byli i Joachim Barrande nebo Václav Havel.

Odpoledne pak proběhl – opět v Kresge auditoriu – jmenovací rituál, během kterého jsou jednotliví členové voláni na pódium, krátce představeni a před odchodem se zapíšou do členské knihy. V letošním roce byl mezi desítkami nově přijatými členy například Laurence J. Fishburne III. – kdo by si nevybavil slavnou postavu Morfea z veleúspěšných filmů Matrix… Na pódium vystoupila i politoložka a nová rektorka Harvardské Univerzity Claudine Gay, již zmiňovaná businessmanka Sheila Johnson nebo Emmanuelle Charpentier, nositelka Nobelovy ceny za chemii (CRISPR). Tečku za celým víkendem udělala recepce v obrovském stanu hned vedle auditoria.

Za sebe musí říct, že struktura tříd Akademie, způsob komunikace a intelektuální nastavení jejích jednotlivých členů je v dnešním světě poměrně ojedinělé, o to však důležitější. Nemám pochyb o tom, že právě prolínání vědy, businessu a poetiky umění ve vidění světa a jeho problémů je jednou z hlavních cest vpřed. Svět není jen věda, obchod, nebo volná tvorba – je to všechno dohromady a ještě mnohem víc. Proto je Americká akademie umění a věd tak slovutná, tak respektovaná, ale především tak důležitá pro současnou Ameriku (a nejen pro ni). Proto se například i Steve Jobs tolik zajímal o společenské vědy, filozofii a umění. Dobře věděl, že jejich synergie s businessem se nesčítá, ale násobí. Je dobře, že Americká akademie umění a věd je a je zároveň škoda, že u nás stále jedeme v zajetých kolejích s mantinely, které tak moc oddělují tyto jednotlivé části tvorby lidského ducha. Jde o čistě umělé a vlastně škodlivé rozčleňování.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.