Povstane Harvardova univerzita?

Civilizační fórum 89

Miroslav Bárta, 7. dubna 2025

Povstane Harvardova univerzita?

Univerzity patří k tomu nejlepšímu, co civilizace, nejen ta “naše”, kdy vytvořila. Tato centra vzdělanosti vždy vynikala nezávislostí myšlení a uvažování o světě. V roce 859 vznikla nejstarší instituce tohoto druhu – Al-Karaouine. Nebylo to v Evropě, ale v marockém Fesu. Až o několik století později následovaly univerzity v Anglii a Francii – v Oxfordu (1096), Cambridge (1209) a Paříži (Sorbonna) (1150-1170). V tomto ohledu jako země nezaostáváme, protože Univerzita Karlova byla založena dekretem Karla IV. v roce 1348. Tyto instituce se mohou leckdy stát trnem v oku různých vlád, režimů a vládců – ať již oprávněně či nikoliv. V současné době se rozhořel boj o univerzity ve Spojených státech. A není to lecjaký oheň – řada z nich představuje to nejlepší v oblasti vědy a výzkumu, co dnes existuje.

Pište na autori@datarun.cz

Harvardova Univerzita

Jeden z hlavních směrů zájmu současné americké vlády směřuje proti elitním vysokým školám, které z velké části představují univerzity Břečťanové ligy. Sem patří Harvard, Yale, Princeton, Columbia, Brown a Cornell University, University of Pennsylvania and Dartmouth College. Vláda se je snaží kontrolovat tím, že ruší jejich federální financování, které v úhrnu představuje desítky miliard dolarů. K tomu je třeba připočítat i zrušené granty – osobně znám několik přátel, kterým se to stalo, a viděl jsem i dopis, který obdrželi. Granty zrušeny ze dne na den. Proč? Protože již nedpovídají představě vlády o vědě a výzkumu. To je ostatně to nehorší, co se může stát – pokud nějaká vláda dojde k názoru, že ví nejlépe, co je ten správný výzkum…

Nejstarší z těchto univerzit je Harvardova univerzita, hlavní cíl útoku. Založena byla již v roce 1636, nachází se v Cambridge ve státě Massachusetts a od hlavního města tohoto státu, Bostonu, ji dělí pouze řeka. Byla založena anglickými kolonizátory prakticky vzápětí po jejich příchodu do Ameriky. Původně se jmenovala „New College“ a zaměřovala se na teologii a klasická studia. Celkem logicky – byla založena puritány.

Své současné jméno nese po Johnu Harvardovi (1607–1638), mladém duchovním z Británie. Ten nestál u jejího zrodu, ani neproslul jako významný myslitel nebo jako výjimečný filantrop. John Harvard se narodil v anglickém Southwarku, dnešní čtvrti Londýna. Jeho otec provozoval řeznictví a zavedenou hospodu. Díky tomu byla rodina poměrně majetná. Harvard získal bakalářský a magisterský titul na Emmanuel College na Univerzitě v Cambridge. To ho předurčovalo ke kariéře duchovního.

Pronásledování ze strany anglikánské církve a krále Karla I. ho však přimělo, aby odešel do Ameriky, kde se i se svou ženou usadil v Charlestownu (dnes jde o jednu z bostonnských čtvrtí). Záhy po svém příchodu umírá na tuberkulózu. Ve své závěti však odkázal univerzitě svou knihovnu čítající 400 svazků a a peněžní obnos rovnající se 760 librám. Protože jeho dar přišel pro univerzitu v těch nejtěžšéch možných časech, umožnil jí přežít. Na jeho počest byla proto v roce 1639 přejmenována na „Harvard College“. Osud tomu však chtěl, aby podstatná část jeho darovaných knih shořela během požáru v roce 1764.

Trumpova výzva

Univerzity ležely republikánům „v žaludku” již dlouho, přinejmenším od vlny propalestinských protestů na mnoha univerzitních kampusech, které vyjadřovaly spoluúčast a podporu Palestincům na Západním břehu a zejména v pásmu Gazy. Tyto protesty byly často agresivní a nezřídka směřovaly na samou podstatu fungování univerzit.

Bezprostředním spouštěčem těchto akcí se stalo vraždění židovských civilistů teroristickou organizací Hamás. Během ní bylo zabito na 1 200 lidí včetně batolat a 250 dalších lidí bylo zajato a odtaženo na území kontrolovaná Hamásem. Někdy v té době se také dnešní viceprezident J. D. Vance vyjádřil ve smyslu, že univerzity a profesoři jsou nepřátelé. To působí paradoxně, když si člověk uvědomí, že jde o absolventa práv na Yaleské univerzitě…

Ve čtvrtek 3. dubna tohoto roku obdržel rektor Harvardovy univerzity Alan M. Garber ultimátum. To požaduje zrušit tzv. DEI – programy pro rozmanitost, rovnost a inkluzi nebo zakázat masky na protestech a řadu dalších. V případě nesplnění univerzitě hrozí, že přijde o téměř devět miliard dolarů z federálního rozpočtu.

Alan M. Garber stojí rozhodně za pozornost i jako osobnost. Jeho příběh dokládá, jak silné Harvardova i mnohé další univerzity jsou, pokud se týká jejich personálního obsazení. Garber vystudoval ekonomii na Harvard College, kde v roce 1976 získal bakalářský titul s vyznamenáním a v roce 1982 získal doktorát. Současně a tím studoval medicínu na Stanfordově univerzitě, kde v roce 1983 získal titul M.D. s vyznamenáním za svůj výzkum. Rezidenční praxi v interní medicíně absolvoval v nemocnici Brigham and Women’s Hospital v Bostonu patřící k Harvardově lékařské fakultě.

Garber působil na Stanfordově univerzitě jako profesor medicíny a ekonomie. Tam založil a řídil Centrum pro zdravotní politiku a Centrum pro primární péči. Zároveň byl pracoval v Národním úřadu pro ekonomický výzkum (NBER), kde 19 let vedl program zdravotní péče. Jeho výzkum se zaměřuje na zlepšování poskytování a financování zdravotní péče, zejména pro starší osoby, a zahrnuje témata jako hodnocení technologií, efektivita nákladů a růst výdajů na zdraví.

Vraťmě se však na Harvardovu univerzitu. Ta v uplynulých dnech podnikla kroky, které jí měly zajistit klid a pokračování podpory od federální vlády a napodobit tak opatření Kolumbijské univerzity, která tak získala zpět financování ve výši 400 milionů dolarů z federální pokladny. Univerzita přerušila kontakty s palestinskou Birzeitskou univerzitou, odvolala zpochybňovaného ředitele Centra pro blízkovýchodní studia a omezila akademické programy obviněné z šíření antisemitismu. To samozřejmě vyvolalo poměrně silnou negativní odezvu uvnitř akademické komunity. Bývalý prezident Harvardu Lawrence H. Summers, který obvykle není spojencem protestujících studentů, napsal do New York Times článek, v němž se ptá: „Když se Trumpovi nepostaví mocná místa jako Harvard, tak kdo?“ Summers jedním dechem také vyzval Harvardovu univerzitu, aby využila své „finanční zdroje, přístup k médiím a velkou prestiž“ k právnímu napadení požadavků Bílého domu, které podmiňují pokračující financování univerzity.

Ve stejnou dobu více než 600 členů harvardské akademické obce vyjádřilo přání bojovat s Bílým domem u soudu. Jejich dopis adresovaný správní radě univerzity požaduje, aby „právně napadla a odmítla vyhovět nezákonným požadavkům (rozuměj federální vlády), které ohrožují akademickou svobodu a univerzitní samosprávu“.

Vystoupení prezidenta Obamy

Bývalý prezident Barack Obama minulý čtvrtek ve svém projevu na Hamilton College ve státě New York vyzval univerzity, aby se bránily těm útokům federální vlády, které porušují jejich akademickou svobodu. Obama apeloval na to, aby univerzity dbaly na kulturu a otevřenost akademické diskuse. Mimo jiné řekl: „Pokud jste univerzita, možná si budete muset uvědomit, zda vlastně děláme věci správně. Porušili jsme ve skutečnosti naše vlastní hodnoty, náš vlastní kodex, porušili jsme nějakým způsobem zákon?“ A v jiné souvislosti uvedl: „Myšlenka zrušit řečníka, který přijde na vaši akademickou půdu, snažit se ho překřičet a nenechat ho promluvit, i když mi jeho myšlenky připadají protivné, no, nejenže to není to, o čem by měly být univerzity, ale ani to, o čem by měla být Amerika. Nechte je mluvit a pak jim řekněte, proč se mýlí. Takto se vyhrává spor.“

Obávám se, že právě Barack Obama je nejblíže podstatě současného problému amerických univerzit: takové otevřenosti, která přerostla v mnoha případech v nesnášentlivost, antisemitismus a mnohé další jevy, které by si donedávna ještě nikdo s moderním akademickým prostředím západních univerzit nespojil.

A jak to dopadne?

To samozřejmě v tuhle chvíli nikdo netuší. Ale o peníze jde až v první řadě. Americké univerzity se v posledních letech potýkaly s kritikou z mnoha stran. Řada významných dárců – a v amerických podmínkách jde o desítky až stovky milionů dolarů – svou podporu stáhla. Nejznámnějším případem byl Bill Ackman, zakladatel Pershing Square Capital Management, který přestal podporovat Harvardovu univerzitu. Univerzity Břečťanové ligy sice mají desítky miliard dolarů v investičních fondech, ale tím pádem jimi nemohou volně disponovat. Baltimorská Johns Hopkins university, která patří k těm superbohatým, musela v důsledku federálních škrtů propusti na dva tisíce zaměstnanců.

V tuto chvíli se zdá, že mnoho univerzit neví, co přesně dělat. Jakoby nemohly procitnout do nové doby, kde jim skutečně a přinejmenším dočasně, půjde o obrovské peníze, na kterých záleží jejich rozvoj a do značné míry mzdy a projekty těch nejlepších vědců světa společně s armádou vědců, kteří jsou “jen” vynikající. Prezident Princetonu Christopher L. Eisgruber označil zásah proti Kolumbijské univerzitě za „největší hrozbu pro americké univerzity od dob rudého strachu v 50. letech“.

Zřejmě se tak máme v následujících týdnech na co “těšit”. Americký prezidentský systém umožňuje v řadě ohledů rozhodování sklutečně v reálném čase, které může být až časem postihováno nezávislými soudy. Pokud by se měl naplnit plánovaný harmonogram, univerzity by měly být pod částečným vlivem federální vlády do konce dubna…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.