Panovník Božského těla a bájný mudrc Imhotep (pokračování)

Civilizační fórum 49

Miroslav Bárta, 7. června 2024

Panovník Božského těla
a bájný mudrc Imhotep
(pokračování)

V minulé díle jsem psal v obecné rovině o tom, jaká panovala v Egyptě situace v době 27. století př. Kr., tedy v éře vlády panovníka Nečericheta, později známého jako Džoser. Panovníka, pro kterého jeho inženýr Imhotep, uctívaný v následujících tisíciletích jako bájný mudrc, lékař a architekt, postavil první známý kamenný hrobový komplex s pyramidou. Možná stojí za to zmínit, že v této době se na Předním Východě stavěla města z cihel, v Peru vznikne o pár století později první doložené kamenné město – Caral, v severní Americe se rozvíjí tzv. Cochiská kultura s domy v podobě zahloubených jam a ve střední Evropě pomalu začíná Doba bronzová.

Pište na autori@datarun.cz

Zapomenutá „pyramida“

Málokdo ví, dokonce v egyptologii, že myšlenka pyramidy se nezrodila v Nečerichetově době, ale ještě asi o století dříve, a to za vlády posledního panovníka 1. dynastie, Adžiba. Ten vládl relativně velmi dlouho – minimálně třicet let. V době jeho vlády vznikla na pohřebišti v severní Sakkáře hrobka označovaná jako S 3038. Ta podle velikosti a způsobu stavby musela patřit jednomu z nejmocnějších hodnostářů tehdejší doby. Unikátní je tím, že její nadzemní část tvoří cihlová stavba ve formě několika stupňů připomínající svou konstrukcí stupňovitou pyramidu panovníka Nečericheta! Můžeme jen litovat, že se jméno autora této myšlenky nedochovalo. Známe ale majitele hrobky, kterým byl hodnostář Nebitka.

Komplex panovníka Džosera

Šlo o symbolickou rezidenci panovníka a zároveň Nečerichetův zádušní komplex, který jeho duše po smrti navštěvovala. Aby v něm mohla přebývat, komplex představoval do značné míry kopii jeho pozemské rezidence. Sestával ze systému řady převážně samostatných, navzájem oddělených a funkčně odlišných částí.

Džoserův komplex je tak rozlehlý, že dodnes není zcela odkryt a rozsáhlé části, zejména v podzemí a na sever od pyramidy, zůstávají stále neprozkoumány. Přesto o něm můžeme spolehlivě říci, že je to jeden z hlavních důvodů, proč považujeme Džoserovu dobu vlády za skutečně přelomovou. V jeho době se uskutečnil rozhodující přechod k symbolické kamenné architektuře a skokovitě nastala její monumentalizace. Nejnázorněji tyto aspekty zosobňuje právě Džoserova pyramida. Sledování její geneze napovídá, že na počátku stála myšlenka prvotního pahorku ve formě mastaby (lavicovitá stavba pravidelného půdorysu s ukloněnými šikmým stěnami), která byla v dalších krocích postupně rozšiřována (fáze M 1–3). Pak byla učiněna zásadní změna, kdy vznikla několikastupňovitá pyramida. Jaký výklad významu této stavby je ale správný? Podle pozdějších textů pyramid mohlo jít o schodiště, po kterém panovník vystupoval k bohům na oblohu. Mohlo jít o mechanickou replikaci původního jednoho stupně nebo monumentální prvotní pahorek. Jedna z astronomických teorií také vychází z toho, že stupňovitý obrys připomíná tvar slunce při východu a západu za určitých atmosférických podmínek.

To, že takový pyramidový komplex mohl vzniknout, svědčí o konsolidaci politických a hospodářských poměrů v Egyptě. Stejně tak vypovídá mnohé o úrovni tehdejších technologií, propracovanosti a mnohosti forem staroegyptského náboženství, symboliky a prezentace moci a autority. V tomto sakkárském komplexu se nacházejí kulisy pro oslavy náboženských svátků, struktury, které připomínaly sjednocení Horního a Dolního Egypta, chrám pro posmrtný kult panovníka, ale i oltář, na němž bylo obětováno bohu slunce. Dále sem patřil i tzv. serdab (uzavřená zazděná místnost), ve kterém byla umístěna panovníkova sedící socha, hledící úzkými průzory vzhůru k nebesům, směrem k říši bohů.

Architektura komplexu

Po obvodě byl celý komplex obehnán příkopem, místy širokým až 40 m. Jeho význam stejně jako hloubka nejsou zcela jisté, a tak můžeme pouze spekulovat, zda šlo o symbolickou ochranu komplexu nebo zda šlo například nápodobu vodní hladiny kanálu obklopujícího skutečný palác panovníka v Memfidě. Nepochybně ale tento příkop sloužil rovněž jako významný zdroj pro těžbu vápence na stavbu komplexu, kde byl kámen využíván zejména pro konstrukci jádra zdiva.

Uvnitř takto vymezené plochy o půdoryse 750×600 m stál samotný pohřební komplex, jemuž dominovala šestistupňovitá pyramida. Vlastní komplex byl na půdoryse 545×278 m ohražen zdí vysokou 10,5 m. Ta sestávala z velkých nik, které nesly znázornění čtrnácti symbolických bran. Pouze ta poslední, patnáctá, nacházející se poblíž jihovýchodního rohu, byla pravá. To byl jediný vchod do komplexu. Hned za ním byla z kamene vymodelována velká dvoukřídlá brána otevírající se směrem dovnitř. Stejně jako brána, tak i strop vstupní chodby napodoboval tvarem konstrukci ze dřeva a dřevěných kmínků.

Za vchodem následovala dlouhá kolonáda lemovaná po obou stranách dvaceti páry vápencových sloupů postavených ze segmentů, které se postupně směrem vzhůru zužovaly. Jejich výška činila zhruba 6 m a svým profilováním imitovaly svázané otepi rákosu. Sloupy byly z důvodu stability částečně svázané s bočními stěnami.

Výklady smyslu chodby se rozcházejí. Výzkumy během 20. století zachytily, že se zde původně nacházela starší budova postavená podle vzoru podobných staveb v raně dynastických ohradách v Abydu. Ve shodě s tím se někteří egyptologové domnívali, že zde byla umístěna socha panovníka v podobě velkého bílého paviána, což byla jedna z personifikací zesnulého krále. Podle profánnější teorie se právě zde nalézala místnost, kde panovník soudil spory v zemi. To i dává smysl, protože obvykle přijímací a soudní síň panovníka byly v tehdejší době umisťovány bezprostředně za vchodem do jeho paláce.

Na tuto kolonádu navazoval tzv. Jižní dvůr o půdorysu přibližně 180×100 m. Svou plochou zabíral značnou část jižní části komplexu. V jeho severní části stála kamenná struktura připomínající půdorysem ležící písmeno B. Na základě formální podobnosti této stavby s prvkem ve vyobrazeních rituálního běhu panovníka během svátku sed se často předpokládá, že právě zde probíhal rituální běh panovníka během tohoto svátku oslav výročí třiceti let vlády na trůnu. Šlo o rituální obnovu fyzických sil a autority vládce tak, jak tomu bylo v kmenové společnosti před sjednocením Egypta. Tehdejší náčelníci museli dokazovat, že jsou stále fyzicky zdatní a schopni vést svůj lid.

V jihozápadním rohu dvora se nacházel rozlehlý komplex tzv. Jižního hrobu. Jeho nadzemní část tvořila masivní stavba s malou místností se vstupem od severu. Otázka její funkce nejí jasná, podle převládajícího názoru zde mohla stát jedna z četných soch panovníka, jejichž fragmenty byly nalezeny roztroušené na různých místech komplexu. Severní a východní průčelí této stavby zdobil vlys z kobrami, jejichž účelem bylo tuto část komplexu chránit před silami zla. Do podzemí se vcházelo svažující se chodbou od západu. Přibližně na severojižní ose pyramidy panovníka začínala šachta vedoucí do pohřební komory postavené z červené žuly. Po tomto přerušení východozápadní chodba nadále pokračovala směrem k východu, kde byla zakončena několika místnostmi zdobenými modrými fajánsovými kachličkami, zachycujícími v reliéfu panovníka jednou v rituálním běhu a dvakrát vstoje. Výzdobu doplňovaly nepravé dveře. Smysl této části komplexu je stále velkou záhadou. Podle všeho mohlo jít o symbolický, jižní hrob pro ducha panovníka označovaného staroegyptsky jako ka.

Severně od vstupní kolonády stojí tzv. Chrám „T“, komplex místností, z nichž nejzajímavější je ta nejsevernější, s nikou v západní a severní stěně a s vlysem pilířů ve tvaru sloupu džed, ve staroegyptštině znaku pro páteř, symbolicky znamenající věčnou vládu. Opět neexistuje explicitní důkaz konkrétní funkce této stavby. Dnes se má za to, že jde o místnosti pro odpočinek a převlékání panovníka během oslav náboženských svátků v komplexu, ve kterých musel aktivně vystupovat.

Dominantním prvkem východní části komplexu je velké otevřené prostranství, které bylo po obou stranách vymezeno řadou kaplí. Východní řada jich obsahovala dvanáct a každá z nich byla opatřena i výklenkem pro sochu. Architektonicky šlo o symbolické stavby odkazující k dolnoegyptským svatyním nazývaným pr-nu. Západní řada sestávala ze třinácti kaplí reprezentujících dva typy sakrálních staveb - hornoegyptskou svatyni pr-ver a boží svatostánek zvaný seh-necer. Na jižním konci nádvoří se nachází velká podesta, snad pro trůn panovníka. Na severním konci této řady stály čtyři sochy, z nichž se dochovaly pouze páry nohou, dva větší a dva menší. Hypoteticky mohly patřit samotnému majiteli komplexu, jeho matce Nimaáthap nebo snad manželce a dcerám Hetephernebtej a Intkaes. To je však již spekulace.

Dále na sever stojí tzv. Dům jihu a Dům severu, stavby s kaplemi, které měly zevně odkazovat k jižnímu a severnímu Egyptu. Z tohoto prostoru je možné pokračovat k zádušnímu chrámu, který byl postaven na severním úpatí pyramidy a sestával ze dvou otevřených dvorů a několika kultovních místností v jižní části. Vzhledem ke svému poničení je však jeho detailnější interpretace prakticky nemožná. Před vstupem do chrámu, který byl umístěn ve východní stěně poblíž jeho jihovýchodního rohu, stál serdab, zazděná místnost se sochou panovníka, kterou s okolním světem spojovaly pouze dva malé průzory směřující šikmo vzhůru k obloze. Šlo o místo, odkud panovníkova duše svůj pozemský komplex po symbolické návštěvě opouštěla a vracela se na nebe k bohům.

Pyramida a její podzemí

Nejvýznamnější součástí komplexu byla vlastní pyramida. Postavit pyramidu ovšem nebyl původní plán stavitele. Myšlenka nadzemní konstrukce nad místem pohřbu panovníka se vyvíjela postupně a procházela rozsáhlými až radikálními změnami. Na počátku stála 8,4 m vysoká platforma vzniklá na čtvercovém půdorysu o délce strany 71,5 m. V dalších dvou etapách byla tato stávající konstrukce nejprve rozšířena na všechny čtyři strany a nakonec dodatečně ještě jednou, tentokrát jen k východu.

Právě v této třetí fázi došlo k tomu, že byla zastavěna severojižní řada ústí jedenácti šachet nacházejících se vně východní stěny druhé fáze. V podzemí šachty 5 byly nalezeny pozůstatky lidského pohřbu a v šachtách 1 a 2 zbytky pohřebních výbav, pravděpodobně členů Džoserovy rodiny. Šachty 6 a 7 vedly do podzemí obsahujícího na 40 000 kamenných nádob vyrobených z alabastru, dioritu, vápence a břidlice. Jejich počet, velikost - mnoho z nich je přes metr vysokých - i kvalita provedení dokazují obrovskou řemeslnou zručnost a bohaté zdroje země, která si mohla dovolit financovat výrobu takovýchto symbolických artefaktů. Nacházely se zde zásobnice, vázy, mísy i talíře.

V závěrečné fázi byla nadzemní část stavby navýšena nejprve na čtyři a posléze na šest stupňů, dosahujících výšky přibližně 60 m. Vznikla tak skutečně první pyramida v egyptských dějinách, i když s trochu problematickým obdélníkovým půdorysem o rozměrech 109×121 m s delší osou orientovanou východozápadním směrem.

Pohřební komora byla umístěna pod masivem pyramidy v hloubce asi 28 m - byla postavena na jejím dně ze žulových bloků a byla vykradena dávno ve starověku. K šachtě se sestupovalo sestupnou chodbou začínající na sever od pyramidy v místech zádušního chrámu. Pohřební komora byla obklopena dalším systémem chodeb. Ve východní části se nacházela prostora zdobená fajánsovými kachlíky s reliéfy panovníka zachyceného v běhu a s hornoegyptskou a dolnoegyptskou korunou. Tato znázornění panovníka jsou ve vztahu s těmi v Jižním hrobě a měla navodit dojem pohybu panovníka v rámci celého komplexu.

Měl jsem to štěstí toto podzemí velmi detailně několikrát projít a musím říct, že je to zážitek na celý život. Obrovská vlhkost, naprosté ticho a osamělost vás rázem přenesou do doby panovníka Džosera. Je málo památek na světě, které by se této vyrovnaly. Bohužel podzemí pyramidy je pro veřejnost nepřístupné a běžný návštěvník může vidět sarkofág z výšky několika desítek metrů z konce chodby, která byla do pyramidy proražena v 1. tis. př. Kr.

Tolik velice stručný popis tohoto komplexu, jemuž proslulý francouzský architekt Jean-Philippe Lauer zasvětil prakticky celý svůj život trvající bezmála sto let. Pokud plánujete vydat se do Egypta, neměli byste si jeho návštěvu nechat ujít. Jde totiž o světově unikátní stavbu nacházející se na samém okraji egyptské Západní pouště.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.