Objev nové královské hrobky

Civilizační fórum 85

Miroslav Bárta, 10. března 2025

Objev nové královské hrobky

Nestává se tak často, že by byla v Egyptě objevena nová, doposud neznámá královská hrobka – v tomto případě Thutmose II. Obecně se má za to, mylně, že posledním objevem tohoto druhu byla hrobka panovníka Tutanchamona, objevená v roce 1922. Poté však následovaly královské hroby v Tanisu v egyptské východní Deltě (proslavené Indiana Jonesem a Archou úmluvy), pyramida a chrám panovníka Raneferefa, vládce 5. dynastie, objevená českými egyptology v Abúsíru, i královské hrobky z 2. přechodného období v jihoegyptském Abydu.

Pište na autori@datarun.cz

Objev hrobky Thutmose II.

Piers Litherland je v médiích i odborném světě poměrně neznámý britský archeolog. Dnes již řadu let vede a financuje New Kingdom Research Foundation napojenou na Cambridge University. Tuto expedici původně vedl proslulý britský profesor egyptologie na londýnské University College Geoffrey Martin, který patrně nejvíce proslul objevem nekrálovské hrobky budoucího faraona Haremheba v Sakkáře. A po jeho smrti koncese přešla na hlavní zdroj financí, Pierse Litherlanda. Právě jeho Egyptsko-britská expedice objevila hrobku faraona Thutmose II. z 18. dynastie (tzv. Nové říše). Tento objev byl oznámen v únoru 2025, ale skutečnost je taková, že k nálezu hrobky došlo již v roce 2022.

Archeologické práce silně komplikovalo umístění vchodu do podzemí. Vzhledem k obrovskému množství suti ve vstupu do nitra skalní hrobky a v jeho bezprostředním okolí tak byly potřeba další tři roky, než se podařilo vyřešit záhadu jejího majitele. Problém představovalo i historické pozadí nálezu. Hrobka se totiž nalézá v jednom z menších bočních údolích Údolí královen, a ne v Údolí králů, kam by logicky měla patřit. V jejím blízkém sousedství se také nacházejí hrobky tří syrských princezen, vedlejších manželek jeho syna, Thutmose III. Nálezy z nich můžete vidět v newyorském Metropolitním muzeu. Nic v roce 2022 tedy nenaznačovalo, že by mohlo jít o hrobku panovníka proslulé 18. dynastie.

Vchod do hrobky, označované původně jako „C4“, se nachází u paty prudké skalní stěny, což vysvětluje to obrovské množství suti na místě. Ta se nahromadila za tisíce let sezónních bleskových záplav, během kterých se právě dešťová voda a písek s kameny hromadily na dně údolí.

Během čištění hrobky se podařilo nalézt fragmenty alabastrových nádob s nápisy se jménem Thutmose II. a jeho manželky a nevlastní sestry Hatšepsut. Strop pohřební komory byl stále z malé části pokryt fragmenty původní výzdoby – malované na omítce - modrou barvou s žlutými hvězdami. Na stěnách se pak jako zázrakem dochovaly malé části výjevů ze souboru pohřebních textů zvaných staroegyptsky Amduat (v překladu “To, co je na Onom světě”), které byly určeny pouze pro hrobky panovníků. To byly nezpochybnitelné indicie, že musí jít o královskou hrobku.

Hrobka sestávala pouze z několika mlálo prostor a dvou chodeb, z nichž jedna vedla přímo do pohřební komory. Je třeba uznat, že na poměry 18. dynastie jde o velmi nevýraznou královskou architekturu. Hrobka byla jinak zcela prázdná.

Kdo byl Thutmose II.?

Thutmose II. byl teprve čtvrtým vládcem slavné 18. dynastie na počátku Nové říše, který vládl někdy mezi lety 1493–1480 př. Kr. Délka jeho prakticky neznámé vlády je dodnes předmětem diskusí, ale víme, že trvala minimálně tři a maximálně třináct let. Lepší informace v tuto chvíli egyptologové nemají. Thutmose II. byl manželem královny Hatšepsut, která po jeho smrti převzala moc jako regentka a později jako faraonka s neomezenou mocí. Jeho otcem byl Thutmose I. (sám nekrálovského původu) a matkou Mutnofret, dcera slavného zakladatele 18. dynastie Ahmose. Mimochodem hrobka tohoto panovníka také nebyla nalezena. A pokud si Thutmose II. nechal postavit hrobku několik kilometrů od Údolí králů, je možné, že ani jeho hrobka se tam nemusí nalézat. Thutmose II. pojal za manželku svou nevlastní sestru Hatšepsut, dceru Thutmose I. a královny Ahmose. A moc se nedivte – toto bylo ve starém Egyptě běžné, stejně jako v naší společnosti legální sňatky mezi bratranci a sestřenicemi. Po jeho brzké smrti musela Hatšepsut vládnout jako regentka za jeho nezletilého syna Thutmose III. Po nějakém čase ji to logicky přestalo bavit a ujala se vlády jako panovník. Zajímavé je, že pro obhájení své legitimity a autority se musela nechávat znázorňovat jako typický faraon.

Až do objevu hrobky C4 bylo za místo pohřbu Thutmose II. považováno Údolí králů, hrobka nesoucí označení KV42. Ta byla objevena v roce 1900 britským archeologem Howardem Carterem, slavným objevitelem hrobky panovníka Tutanchamona. Carter totiž v Údolí králů pracoval od počátku 20. století celou řadu let, a to se střídavým úspěchem. Nicméně již od jeho objevu panovala poměrně silná skepse, zda skutečně může jít o hrobku Thutmose II. – nebyla zde nalezena ani jeho mumie, ani jednoznačné doklady královské přítomnosti, byť posmrtné.

Podle toho, co v současnosti víme, byla hrobka KV42 stavěna jako královská – to potvrzuje i oválný půdorys pohřební komory připomínající královskou ochrannou kartuši. Tento styl byl pak doveden do dokonalosti jeho synem Thutmosem III. Nejpravděpodobnějším majitelem hrobky měla být Hatšepsut, ta se ale nakonec rozhodla si vybudovat zcela jinou. A tak, na základě nálezů v hrobce, se konečným majitelem stal starosta Théb Sennefer, který tento úřad vykonával za panovníka Amenhotepa II.

Máme dokonce vysvětlení pro to, jak se mumie Thutmose II. mohla ocitnout ve skrýši označované jako DB320 v Dér el-Bahrí, poblíž zádušního chrámu jeho manželky Hatšepsuty. Tato skalní hrobka byla známa několik desetiletí nejprve pouze – jak se nakonec ukázalo - místním vykradačům hrobek, bratrům el-Rasúlům, kteří toto řemeslo vykonávali po generace. Ti totiž již v 70. letech 19. století začali prodávat na místním černém trhu unikátní předměty pocházející z doposud neznámých královských hrobek. To samozřejmě vyvolalo pozornost a nakonec i vyšetřování ze strany egyptského státu. V roce 1881 byli bratří el-Rassúlové donucení egyptskými úřady prozradit místo, odkud nálezy celé roky brali, aby si vylepšili rodinné rozpočty. Záhy se ukázalo, že jde o úkryt královských mumií Nové říše, který vybrali kněží kolem roku 1000 př. Kr., aby je zachránili před vykradači hrobek. Všechny tedy nechali přenést na toto jedno snadno uhlídatelné místo, které za několik století pravděpodobně upadlo v zapomenutí. I když jak je známo, v Egyptě se takovéto znalosti tradovaly po tisíciletí. Celkem zde tak bylo identifikováno zhruba čtyřicet mumií. Mezi nimi i takové legendární postavy jako Thutmose III., Sethi I., jeho syn Ramese II. a také mumie připisovaná Thutmosi II. Ta ležela v dřevěné rakvi nesoucí dokonce jeho jméno. Antropologická analýza ukázala, že Thutmose II. byl křehké konstituce a že zemřel hodně mladý, jistě před 30. rokem věku. Dlouhé roky ho sužovala artritida a možná i “staroegyptská Železná lady” Hatšepsut.

Z historických událostí toho není mnoho, což také podporuje názor, že vládl spíše jen několik let. Víme, že potlačil hned na počátku své vlády vzpouru Núbijců na jihu země a beduínských obyvatel na Sinaji. V Asuánu zanechal stélu upomínající na jeho tažení a v Karnackém chrámu sotva započal stavbu 8. pylonu, který nechala dokončit až Hatšepsut.

Závěr

Jak říká okřídlené heslo: Stále je co objevovat, a to platí v egyptské archeologii dvojnásobnou měrou. Mohli jsme vidět, že v příkladě Thutmose II., poměrně nevýznamného panovníka, se nám před očima odehrávají dějiny objevování staré téměř sto padesát let. A jestli byl tento příběh dopsán? Nebyl. Stále je možné, že skutečná hrobka Thutmose II. na své objevení teprve čeká, stejně jako panovníkova mumie.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.