„Nové“ Nizozemí a zachráněné krávy

Civilizační fórum 23

Miroslav Bárta, 1. prosince 2023

„Nové“ Nizozemí a zachráněné krávy

V uplynulých dnech zažilo Nizozemí poměrně velké zemětřesení. Ve volbách konaných 22. listopadu zvítězila, v rozporu s předvolebními průzkumy a odhady, se značným náskokem osmi procent hlasů nacionálně-populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse (který ji také v roce 2004 založil). PVV celkem získala 23,6 procenta hlasů. To znamená, že v nizozemské sněmovně obsadí 37 z celkem 150 křesel. Druhý skončil Frans Timmermans, bývalý eurokomisař a jeden z hlavních tvůrců Green Dealu na evropské úrovni. Ten vede labouristicko-zelenou alianci PvdA – GroenLinks, která získala 15,6 procenta hlasů a 25 poslanců. Třetí místo obsadila strana VVD bývalého premiéra Marka Rutteho, do jejíhož vedení se postavila Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová a získala celkem 15,2 procenta hlasů a 24 poslanců.

Pište na autori@datarun.cz

Přestože PVV zvítězila ve volbách, neznamená to, že se Wilders musí stát premiérem. Nizozemí nemá pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu, a tak do hry a do povolebních vyjednávání vstupuje celá řada stran. Jen pro připomenutí, jak obtížné sestavování vládnoucí koalice v zemi může být: poslední vládu Mark Rutte sestavoval dlouhých 9 měsíců… Nicméně volební výsledek není pro samotné Nizozemce až tak překvapivý. Již v parlamentních volbách roku 2010 PVV získala 24 mandátů s volebním výsledkem 15,5 % hlasů. Tím se PVV stala již tehdy třetí stranou co do velikosti. Vzhledem k situaci na politické scéně vznikla koalice VVD a Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) s parlamentní podporou PVV. PVV se ale nestala součástí vlády a možná se nyní tato situace bude opakovat, byť na nějaké významnější soudy je ještě velice brzy.

Nizozemí jako mocnost

Nizozemská ekonomika patří mezi největší na světě – zaujímá 17. místo, což je na zemi se zhruba 17,5 miliony obyvatel naprosto mimořádný výkon. V hodnocení inovačního potenciálu se řadí do první světové desítky. Země je díky své stabilitě, liberálnímu smýšlení, smyslu pro obchod, pracovitosti a fair play vyhledávaným místem pro sídla nadnárodních firem, včetně řady českých. V Nizozemí se zrodila řada inovací a vynálezů. Z těch notoricky známých například kazeta, kompaktní disk, bluetooth, Blu-ray nebo desítky nových algoritmů v oblasti programování, IT a bankovnictví a pojišťovnictví. V oblasti ekonomiky to byla burza, centrální bankovnictví, komoditní burza, zavedení dividend, první megakorporace – nechvalně proslulá Dutch East India, investiční bankovnictví, myšlenka investičních fondů, první vytištěná bankovka v Evropě nebo úroky z půjček.

V Nizozemí sídlí i řada nadnárodních firem s nejmodernějším vývojem a výrobou jako například Philips nebo ASM, která se specializuje na vývoj a výrobu fotolitografických systémů nezbytných pro výrobu unikátních čipů (ovládá 70 procent světové výroby). Nizozemí je rovněž proslulé první splasklou bublinou, tzv. Tulipánové mánie, kdy smluvní ceny vybraných cibulí módních tulipánů dosáhly v letech 1634-1637 šílených cen, které se rovnaly cenám měšťanských domů. V únoru 1637 se celý obchod zhroutil.

V nizozemském Eemshavenu byl konečně postaven první terminál na zkapalněný zemní plyn spuštěný v Evropě od začátku války na Ukrajině. Jeho kapacita je osm miliard metrů krychlových plynu ročně, z toho až tři miliardy jsou určeny pro Českou republiku, což odpovídá více než třetině naší roční spotřeby.

Nizozemí je velmocí i v oblasti zemědělské výroby – je 2. největším vývozcem v zemědělství v hodnotě cca 100 mld. eur (rok 2019). Vývozu dominují okrasné květiny a rostliny (5,8 mld. eur), následují mléčné výrobky a vejce (4,3 mld. eur), maso (4,0 mld. eur) a zelenina (3,5 mld. eur).

Zároveň ale nizozemské emise amoniaku, přebytky dusíku a fosforu a používání pesticidů na hektar zemědělské půdy patří k nejvyšším v Evropské unii. Valná část rostlinné výroby pochází ze skleníků, které jsou energeticky velmi náročné a spotřebovávají zhruba 80 % veškeré energie spotřebované v zemědělství. Skleníky využívají zejména fosilní paliva k osvětlení, vytápění a hnojení. To vede k produkci obrovského množství odpadu, který je třeba zlikvidovat.

Přidejme k tomu živočišnou výrobu, která se na celkových emisích skleníkových plynů ze zemědělství v letech 2014-2016 podílela dvěma třetinami. V roce 2019 se Nizozemí právě díky své extenzivní živočišné výrobě ocitlo ve vleklé krizi. Stalo se to tak, že Národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) přišel s prohlášením, že zemědělci jsou zodpovědní za 46 % emisí dusíku uloženého v půdě, jehož zdrojem byl především kravský hnůj pocházející z živočišné výroby. To vedlo k návrhům ze strany vlády ke snížení množství hospodářských zvířat na polovinu. Výsledkem byly opakované, po několik let se opakující stávky zemědělců.

Kdo je Geert Wilders

Geert Wilders je nizozemský politik, který vede Stranu pro svobodu (PVV) založenou v roce 2006. Wilders sám se označuje za pravicového liberála se specifickou kombinací postojů nezávislých na evropském politickém spektru a vlastních obrazoborecké nizozemské společnosti. Řekl: „Mými spojenci nejsou Le Penová ani Haider… Nikdy se nespojíme s italskými fašisty a muslimy. Velmi se obávám spojení se špatnými pravicovými fašistickými skupinami." Za svůj největší politický vzor považuje Wilders britskou premiérku Margaret Thatcherovou.

Právě tento politik se svou stranou a politikou porazil tradiční zavedené strany včetně strany bývalého premiéra Marka Rutteho. Wilders je znám jako pravicový politik, dlouhá léta zastávající výrazně pravicové názory, odpor k imigraci, zejména z arabských zemí, negativním vztahem ke Koránu a islámu, ale i k Evropské Unii. Jeho rané cesty do Izraele a na Blízký východ v zásadně formovaly jeho politické názory. Wilders dokonce v roce 2004 neváhal přirovnal Korán k Mein Kampfu a snažil se domoci jeho zákazu v zemi. Wilders rovněž je zastáncem ukončení imigrace z muslimských zemí a zákazu výstavby nových mešit. I když, nutno přiznat, že v předvolební kampani v letošním roce Wilders svou rétoriku významně změkčil, i odtud se mu začalo přezdívat „Wilders Milders“ (Wilders Mírnější).

Wilders byl v minulosti opakovaně obviněn například za urážky náboženských a etnických skupin a podněcování k nenávisti a diskriminaci. V roce 2011 byl shledán nevinným. V roce 2016 byl naopak shledán vinným z podněcování a nabádání k diskriminaci marockých přistěhovalců; rozsudek byl nakonec zrušen. V roce 2008 se Wilders dostal na seznam nejvíce ohrožených politiků v Nizozemsku a jeho každodenní život mu nejpozději od té doby není věru co závidět – žije v zabezpečeném domě, neustále je kolem něj několikačlenná ochranka a v parlamentu má kancelář zcela na okraji komplexu, do které vede jediná přístupová chodba. Z domu do kanceláře v parlamentu ho vozí obrněné policejní vozidlo a nosí neprůstřelnou vestu.

Na druhé straně minimálně posledních dvacet let je významnou součástí nizozemské vládní scény. V roce 2007 byl Wilders vyhlášen „Politikem roku“ významnou nizozemskou rozhlasovou stanicí NOS-radio, parlamentní tisk již tehdy pochvalně psal o jeho schopnosti dominovat politickým debatám. V prosinci 2009 Wilders obsadil druhé místo hned ve dvou nizozemských anketách o politika roku. Jeho PVV tradičně požaduje snížení daní o miliardy eur, přísnější politiku vůči občasnému užívání drog, zásadní investice do infrastruktury země, výstavbu jaderných elektráren a začlenění práv zvířat do nizozemské ústavy.

V neposlední řadě, a to je tím, co dělá byrokratům v Bruselu hluboké vrásky, včetně Franka Timmermanse, bývalého eurokomisaře pro záležitosti Green Dealu, je znám kritickým postojem ke Green Dealu, respektive ke způsobu jeho dogmatického a v mnoha ohledech asociálního provádění Bruselem.

Tyto vrásky ostatně začal vytvářet již v roce 2006, kdy vystoupil se svým manifestem Klare Wijn – Čisté víno, ve kterém mimo jiné požadoval: výrazné snížení daní a státních regulací; nahrazení článku 1 nizozemské ústavy zaručující rovnost před zákonem, článkem o kulturní dominanci křesťanské, židovské a humanistické tradice; zákaz rozšiřování EU o nové členské státy, zejména o Turecko; zrušení Evropského parlamentu; snížení nizozemských finančních příspěvků Evropské unii o miliardy eur; pětileté moratorium na přistěhovalectví cizinců nezápadního původu, kteří mají v úmyslu zůstat v Nizozemsku; pětileté moratorium na zakládání nových mešit a islámských škol a trvalý zákaz kázání v jiném než nizozemském jazyce; uzavření radikálních mešit a vyhoštění radikálních muslimů.

Jak vidno, přesto že, jak již bylo řečeno dříve, ze své rétoriky před volbami výrazně ubral, většina z jeho názorů bude podle všeho nalézat stále větší ohlas v řadě členských zemí EU. V rámci EU zůstává okrajovým jeho názor na podstatu Palestinsko-Izraelského konfliktu, který vyjádřil takto: „Jordánsko je Palestina. Změna jeho názvu na Palestinu ukončí konflikt na Blízkém východě a poskytne Palestincům alternativní vlast". Stejně tak lze označit jako okrajové jeho názory na válku na Ukrajině, kterou nepovažuje za problém Nizozemska a nesouhlasí s podporou Ukrajiny. V tomto ohledu silně připomíná bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Wilders jako zachránce nizozemských krav?

Wilders uvedl: „nejsme popírači klimatu. Máme problém s klimatem, ale nemůžeme ho vyřešit v Nizozemsku. Pokud v Nizozemsku zavřete jednu uhelnou elektrárnu, v Číně jich za týden přibude deset."

Nizozemská vláda již v roce 2021 představila plán v hodnotě 25 miliard eur na radikální snížení počtu hospodářských zvířat v zemi, která se potýká s nadměrným množstvím zvířecího hnoje. To byl výsledek několikaletého úsilí o změnu zemědělské politiky země, která se od roku 2019 setkává se zuřivým odporem nizozemských zemědělců. Nizozemsko má totiž nejvyšší hustotu chovu hospodářských zvířat v Evropě – více než čtyřikrát vyšší než Velká Británie nebo Francie – s celkovým počtem více než 100 milionů kusů skotu, kuřat a prasat.

Zvířata produkují hnůj, který po smíchání s močí uvolňuje amoniak, sloučeninu dusíku. Pokud se nadměrné množství dusíku dostane splachy z farem do kanálů (kterých je Nizozemí pohříchu plné), jezer a potoků, dojde nevyhnutelně ke kontaminaci přírodního prostředí. Nejvyšší nizozemský správní soud tak již v roce 2019 shledal, že vláda porušuje právo EU, protože její opatření ke snížení nadměrného množství dusíku v citlivých přírodních oblastech v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti jsou nedostatečná.

Plán z roku 2021 má v horizontu jednoho desetiletí vést ke snížení počtu hospodářských zvířat přibližně na polovinu. Samozřejmě že nejvíce by se toto opatření dotklo dobytka. A i zde, zdá se, Wilders vidí budoucnost Nizozemska odlišně od stávající politiky země a může, byť možná nechtěně, zachránit desetitisíce kusů dobytka.

Tak nebo onak, Nizozemské parlamentní volby z listopadu tohoto roku naznačily zcela jasně, že ne vše se může zdát jasné a lineární jako doposud a že cesty k hledání udržitelné budoucnosti nejen Nizozemí, ale Evropy a celého světa jsou složitější, než se může z Bruselu a ze sídel jednotlivých členských vlád zdát. A, jak již bylo řečeno, poslední události v Nizozemí mohou velmi pravděpodobně naznačovat zásadní proměnu politické agendy nejen v této zemi.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.