Nejstarší chrámy světa

Civilizační fórum 92

Miroslav Bárta, 5. května 2025

Nejstarší chrámy světa

Pohled vzhůru a odvěká lidská touha oprostit se ze zajetí gravitace. Jednou z našich hluboko zakořeněných lidských vlastností vždy bylo jakési puzení hledět vzhůru a hledat způsoby komunikace se světem „nad námi”, světem, který byl nedosažitelný, záhadný a vyhrazen bohům. Světem, který nás vždy přesahoval a lákal svou zdánlivou nesrozumitelností. K němu se vázaly mýty a víra prakticky všech společností a civilizací, které kdy na této planetě existovaly. Lidské dějiny jsou mimo jiné také příběhem tohoto vertikálního myšlení. A je tomu tak, byť v menší míře dodnes. Ostatně současnou - moderní formou lidské touhy po cestě vzhůru je Elon Musk a jeho sen o cestě na Mars.

Pište na autori@datarun.cz

Nejstarší chrámy světa

Svět je plný architektonických pozůstatků tohoto vertikálního myšlení. A pokud žijete v Evropě, máte velké štěstí – většina těchto míst je relativně snadno dosažitelná. Ty nejstarší doposud známé chrámy v lidské historii se nacházejí v jihovýchodním Turecku na lokalitách Göbekli Tepe z doby 9600–7000 př. Kr., o které bude dnes řeč, a o něco mladším nalezišti Nevali Çori (8600-7900 př. Kr.). A pokud se za nimi vydáte, je dobrý nápad vybrat si za svou základnu blízké město se starozákonní tradicí - Sanliurfu, kde se podle tradice narodil Abrahám. Další, prakticky stejně staré svatyně se zřejmě nacházely v Jerichu (8000 př. Kr.) na území dnešní Palestiny a v Çatalhöyüku ve středním Turecku (7500-6000 př. Kr.), kde byly místní svatyně integrovány do zástavby opevněného sídliště. O něco mladší chrámy, ze 6. tisíciletí př. Kr., se nacházejí na Maltě, kde jsou již k vidění skutečné zděné svatyně. No a po nich již následují slavné chrámy v Mezpotámii – Eridu (snad již 5. tis. př. Kr.) a v Egyptě – Západní pouští (Jeskyně plavců, Jeskyně šelem a Nabta Playa (od 6. tis. př. Kr.) a později v údolí Nilu (Hierakonpolis).

Göbekli Tepe – nejstarší chrámy planety

Göbekli Tepe je v současnosti řazeno mezi nejvýznamnějších objevy v dějinách archeologie. O co přesně jde? Tato lokalita představuje komplex kruhových megalitických struktur, datovaný do období přibližně 9600–7000 př. Kr. Tyto stavby představují nejstarší doložené monumentální stavby postavené člověkem. Odkryto jich bylo doposud několik a geofyzikálními metodami byly zjištěny další. Odhaduje se, že na lokalitě se nachází nejméně dvacet svatyní. Když jsem zde před lety byl na návštěvě, lokalita byla ještě otevřená a bylo možné si udělat ucelenou představu o místě jako celku. Dnes odkryté svatyně zastřešuje lehká konstrukce z kovu a plastu.

Jak tyto svatyně tedy vypadají? Jde o několik kruhových až oválných struktur, které mají po obvodu vždy několik monolitických vápencových pilířů ve tvaru písmene T. Některé z nich dosahují hmotnosti až 20 tun a výšky přes pět metrů. Většina pilířů nese výzdobu v nízkém reliéfu se znázorněními zvířat, lidských postav, ale i abstraktních symbolů. Zatímco na lokalitě je možné si tuto výzdobu prohlížet jen z dálky, v sanliurfském muzeu je ale řada reliéfů vystavena a je možné si je prohlédnout zblízka.

Göbekli Tepe je unikátní hned z několika důvodů. Stáří památek překonává obdobné nálezy o nejméně tři tisíce let. Problém představuje i jejich existence jako taková. V době, ze které pocházejí, a o datování není pochyb, se totiž jejich stavitelé živili lovem a sběrem. To staví na hlavu dosavadní teorie spojující stavbu podobných památek teprve s usazeným, zemědělským způsobem života. Postavit takovéto chrámy totiž nepochybně vyžadovalo vyspělou organizaci práce a společnou vizi tehdejší společnosti, která investovala obrovskou energii a čas do budování zdánlivě nesmyslných staveb. Podle archeologa Klause Schmidta Göbekli Tepe představovalo náboženské centrum, kde se shromažďovali k významným oslavám tehdejší kočovné populace. To ostatně podporuje i neexistence sídelních struktur.

Komplex svatyň tak mohl hrát zásadní roli spouštěče vedoucího ke vzniku usedlého způsobu života. Podle Schmidta totiž tyto sváteční události za účasti velkého počtu lidí vyžadovalo zajištění potravin na řadu dní. Odtud mohl být jen krůček k postupnému usazování se a domestikaci obilovin. O tom ostatně svědčí pozdější doklady sídlení na lokalitě Nevali Çori. Žádné definitivní vysvětlení nemáme pro znázorňování lidí, zvířat a symbolů. Šlo o kult předků, uctívání různých božstev, kombinaci obou nebo ještě něco zcela jiného? Záhadou zůstává i to, proč doposud prozkoumané svatyně byly záměrně zasypány. Šlo o snahu jejích stavitelů zabránit jejich znesvěcení? Konečně si nejsme jisti ani tím, jak tehdejší společnost skutečně vypadala. Je pravděpodobné, že muži se živili lovem, ženy sběrem. Nevyráběli keramiku, neznali kovy… Přesto: těžba kamene v nedalekém lomu, doprava tuny těžkých monolitů na vzdálenost stovek metrů, jejich výzdoba – to vše představovalo řemeslné odborné práce, které odpovídají stratifikované společnosti se specializovanými řemesly. To však staví na hlavu dosavadní poznatky o preneolitických – předzemědělských populacích.

Objevitel nepravděpodobného

Lokalitu Göbekli Tepe objevil významný německý archeolog Klaus Schmidt (1953–2014). Schmidt byl německý archeolog a prehistorik, kterého proslavil právě výzkum pre-neolitického Göbekli Tepe. Pocházel z bavorského městečka Feuchtwangen a archeologii vystudoval na prestižních archeologických ústavech univerzit v Heidelbergu a Erlangenu. Po získání doktorátu se stal členem slovutného Německého archeologického ústavu, který má v Turecku silné postavení a desetiletí provádí výzkumy na řadě lokalit včetně Chattušaše – kdysi sídelního města chetitské říše.

V roce 1995 zahájil na Göbekli Tepe výzkum a vedl by ho zřejmě dodnes, kdyby ho nepostihla mrtvice během plavání v Baltském moři. Svět tak přišel o jednu z významných osobností archeologie. Schmidt spolupracoval rovněž na výzkumu o něco mladší lokality Nevali Çori, která se dnes nachází pod vodou přehrady Atatürk. Zde výzkum vedl jeho učitel Harald Hauptmann a Schmidt se zde podílel se na dokumentaci nálezů soch a reliéfů. Díky zkušenostem odtud mohl pak Schmidt podstatně lépe porozumět problematice Göbekli Tepe. Nevali Çori považoval Schmidt za nositele kulturní a intelektuální kontinuity místních populací. Zásadním argumentem pro to podle něj představovaly pilíře ve tvaru písmene T, nalezené na obou lokalitách. A to přesto, že je časově dělila propast několika století.

Schmidt publikoval o svých výzkumech řadu článků a knih. Mezi nejdůležitější patří populárně-naučná Sie bauten die ersten Tempel: Das rätselhafte Heiligtum der Steinzeitjäger (poprvé vyšla v roce 2006, v roce 2024 vyšlo již třetí, upravené vydání). V angličtině kniha nese název They Built the First Temples a obě verze pořídíte bez problémů na webech Amazonu. V ní shrnuje nejen své objevy, ale i tehdejší dobu a společnost stojící na prahu domestikace rostlin a zvířat (když nepočítáme psa, který již domestikován byl).

A zase to přírodní prostředí…

Není možná náhodou, že stavbě těchto svatyň bezprostředně předcházela zásadní klimatická anomálie, které se říká Mladší dryas (anglicky Younger Dryas). Šlo o skokovité ochlazení na severní polokouli, které probíhalo přibližně mezi 10 900 až 9 700 lety př. Kr. Toto více než tisícileté období skutečně hlubokého ochlazení, které trvalo více než tisíc let, skončilo těsně před stavbou Göbekli Tepe. Dnes se nebudu rozepisovat o možných příčinách tohoto ochlazení. Budiž jen řečeno, že jedna z hlavních teorií říká, že obrovský a náhlý přítok sladké ledové vody z tajících ledovců do severního Atlantiku narušil termohalinní cirkulaci, což vedlo k oslabení až vypnutí Golfského proudu a ochlazení o 6-10 °C v řádu několika desítek let. To samozřejmě nebyla pouhá změna, ale skutečný propad v klimatu tehdejší doby postihující veškerou faunu a flóru. Na takový zlom se totiž nedá tak rychle adaptovat.

Některé teorie říkají, že tehdy se lidská populace ocitla ve velké krizi, protože úživnost krajiny se drasticky snížila. Šlo skutečně o život… A je tak možné, že svatyně v Göbekli Tepe vznikaly v reakci a po zkušenosti s tímto obdobím. Lidé si totiž uvědomovali, že není v jejich síle a moci ovlivnit svět kolem sebe a že vše závisí na vyšší moci, vůli bohů, chcete-li. V tomto kontextu pak svatyně v Göbekli Tepe představují první zhmotnělé doklady vertikálního myšlení v lidských dějinách. Toho myšlení, které nás přeneslo přes tisíciletí výzev a krizí do dnešního světa, kdy valná většina lidstva žije s nejvyšší životní úrovní, jaká kdy byla dosažena. Jen… jen bychom neměli na vertikální myšlení zapomínat a občas se podívat k nebi. Uvidíte sami, co se stane s vaším myšlením.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.