Lesk a bída amerických univerzit

Civilizační fórum 36

Miroslav Bárta, 8. března 2024

Lesk a bída amerických univerzit

V jednom z posledních dílů podcastu Nový svět jsme diskutovali o historii a současném stavu amerických univerzit. Přesto bych se k tomuto tématu rád vrátil a dal naši debatu do souvislostí. Jestliže totiž existuje na světě země, jejíž elitní akademické instituce již téměř století přitahují nadané a/nebo bohaté studenty nejen domácí, ale především zahraniční, pak to jsou Spojené státy. Jedna z mnoha věcí, která tyto univerzity odděluje od většiny evropských, například, je to, že jsou nejen centrem vzdělávání, ale i výzkumu. V Evropě je zažitá a stále trvá podvojnost univerzit a tzv. akademií věd - Německo, Česko, Rakousko, Itálie, Francie nebo Polsko, abych jmenoval jen ty nejblíže k nám.

Pište na autori@datarun.cz

Americké univerzity - historie

Počátek amerických univerzit začíná rokem 1636, kdy byla založena Harvardova univerzita, dnes nejvýznamnější univerzita na světě, která je ale bohužel spojována i s velkým politickým skandálem, ke kterému se ještě dostanu, a dramatickým odstoupením rektorky na počátku tohoto roku, poté, co byla usvědčena z plagiarismu. I pak však zůstala členkou profesorského sboru s roční platem zhruba 900 000 USD…

Americké univerzity byly nejprve budovány po britském vzoru – v principu podle předobrazu Oxfordu a Cambridge. Původně se na amerických univerzitách neučilo ani právo, ani lékařství a velký důraz byl kladen na studium latiny a řečtiny. Na sklonku 19. a počátku 20. století se americké univerzity začaly řídit vzorem tehdy nejlepších univerzit na světě, německých. Jen pro ilustraci, i proslulý Robert Oppenheimer, autor atomové bomby, kterého si leckdo ze čtenářů vybaví z vynikajícího stejnojmenného filmu Oppenheimer, poté, co byl v roce 1925 demotivován studiem v Cavendishově laboratoři v Cambridge, odešel dělat doktorát do německých Göttingen, kde studoval u nejlepších teoretických fyziků tehdejší doby, Maxe Borna a Nielse Bohra. Ostatně to platí obecně – velký počet amerických vysokoškoláků studoval před rokem 1914 na německých univerzitách. Americký univerzitní model zahrnuje soukromé college a universities, na počátku zakládané různými náboženskými denominacemi, a dále univerzity provozované jednotlivými americkými státy. Zmínit musím i vojenské akademie spadající pod federální vládu.

Americké státní univerzity

Každý stát americké unie, kterých je padesát, má povinnost financovat alespoň jednu státní univerzitu. Ty největší státy jich ale financují až několik desítek. Nejstarší státní univerzitou v USA je University of North Carolina at Chapel Hill (UNC), založená v roce 1789. UNC byla první veřejnou univerzitou v zemi. K těm nejlepším v rámci posledního aktuálního žebříčku patří: University of California, Berkeley (školné, pokud jste student z Kalifornie, činí téměř 16 000 USD, pokud nejste, tak 48 500 USD), University of California, Los Angeles (14 000/46 000 USD), University of Michigan, Ann Arbor (18 000/57 000 USD), University of North Carolina at Chapel Hill (9 000/40 000 USD) a University of Virginia (22 000/59 000 USD). Z toho vyplývá, že pokud žijete v příslušném státu, máte velkou příležitost se domoci výborného vzdělání za velice rozumné (na poměry ve Spojených státech) peníze.

Americké soukromé univerzity

Logicky zcela jiný je příběh soukromých univerzit. První soukromá univerzita a vlastně vůbec první americká univerzita je Harvardova univerzita, původně Harvard College založená koloniálním zákonodárstvím Massachusettského zálivu. Harvard se nejprve zaměřil na přípravu mladých mužů pro duchovní službu a získal všeobecnou podporu puritánské vlády, jejímiž členy byla řada absolventů Oxfordu nebo Cambridge.

Druhou nejstarší byla College of William & Mary ve Williamsburgu ve Virginii, ta byla založena vládou v roce 1693. Pro její financování bylo určeno 20 000 akrů (81 km2) půdy a jeden penny z daně pocházející z každé každé libry tabáku. Zajímavý je i fakt, že James Blair, významný duchovní anglikánské církve, byl jejím prezidentem nepřetržitě po dobu padesáti let…

Columbia University byla založena v New Yorku královským výnosem v roce 1746 původně jako King‘s College. Rhode Island College byla založena baptisty v roce 1764 a v roce 1804 byla přejmenována na Brownovu univerzitu na počest svého velkého mecenáše, obchodníka Johna Browna.

Jako poslední příklad nemohu neuvést tzv. UPenn ve Filadelfii, kde jsem měl možnost před mnoha lety také studovat a vyučovat. Původně Pensylvánskou akademii, střední školu, založil v roce 1749 Benjamin Franklin, jedna z největších osobností amerických dějin. V roce 1755 byla přejmenována na College of Philadelphia a přeměněna na vysokou školu. Na rozdíl od ostatních univerzit nebyla zaměřena na vzdělávání duchovních. V roce 1791 byla přejmenována na Pensylvánskou univerzitu.

Několik univerzit na východním pobřeží Spojených států se spojilo v tzv. Ivy League (Břečťanovou ligu), kterou tvoří kromě shora jmenovaných i Yaleova univerzita (Yale University) v New Havenu, Connecticut; Princetonská univerzita (Princeton University) v Princetonu, New Jersey; Kolumbijská univerzita (Columbia University) - New York City, New York; Brownova univerzita (Brown University) v Providence, Rhode Island; Cornellova univerzita (Cornell University) v Ithace, New York a Dartmouth College v Hanoveru, New Hampshire. Nepatří sem ale College of William & Mary.

Americké univerzity a svět

Hned pět amerických univerzit je v první desítce nejlepších univerzit na světě, ve které ze zemí Evropské unie není ani jedna:

1. Massachusetts Institute of Technology (MIT) - USA

2. Stanford University - USA

3. Harvard University - USA

4. California Institute of Technology (Caltech) - USA

5. University of Oxford – Spojené království

6. University of Cambridge – Spojené království

7. ETH Zurich (Swiss Federal Institute of Technology) - Švýcarsko

8. University College London (UCL) – Spojené království

9. University of Chicago - USA

10. Imperial College London – Spojené království.

Americké univerzity a finance…

Samostatnou kapitolu tvoří americké soukromé univerzity a jejich proslulé školné. Tyto částky se však přirozeně liší v závislosti na řadě faktorů: finanční situace studenta, typu programu studia, stipendií a dalších různých forem finanční podpory. Odlišné jsou přirozeně i částky za bakalářské, magisterské nebo postgraduální programy.

V akademickém roce 2021-2022 to s platbami vypadalo takto:

1. Harvardova univerzita: Celkové náklady na studium na Harvardu v akademickém roce 2021-2022 činily více než 75 000 USD ročně (včetně školného, ubytování, stravy a dalších poplatků).

2. Yaleova univerzita: Roční náklady na studium na Yale se pohybovaly kolem 78 850 USD.

3. Kolumbijská univerzita: Roční náklady na studium na Kolumbii se pohybovaly kolem 80 000 USD.

A konečně na Princetonské univerzitě, kde pracoval i Albert Einstein, činily náklady na studium více než 75 000 USD ročně.

Částky jsou to pro většinu Američanů vysoké, a nemůžeme se proto divit, že valná část studentů si na studium musí půjčit (pokud se na jednu z těchto škol vůbec dostanou) a dlouhé roky poté tyto půjčky splácejí. A s podivem není ani to, že Bidenova administrativa se snaží získávat přízeň původně studentů, dnes milionů voličů ve středním věku, plánem SAVE. Ten byl spuštěn letos v únoru během Bidenovy návštěvy Kalifornie a měl by se týkat několika milionů lidí, kteří si na vysokoškolské studium půjčili méně než 12 000 USD, které splácejí déle než deset let. Částka potřebná na tento program převyšuje 140 miliard dolarů.

Fascinující je i letmý pohled na nadační fondy nejvýznamnějších soukromých univerzit. Harvardova univerzita disponuje 51 miliardami dolarů, a je tak ze všech nejbohatší. Daleko za ní následuje Yale se 41, Stanford s 36,5, MIT se 24, UPenn s 21, Columbia s 13,7, Cornell s 11, University of Chicago s 10, Dartmouth College s 8 a Brown s 6,2 miliardami dolarů.

Americké univerzity a demokracie

Žebříček FIRE College Free Speech pro rok 2024 překvapivě ukazuje, že ty nejlepší univerzity jsou na tom se svobou slova a tolerancí prakticky nejhůře. Tento žebříček zahrnuje celkem 250 státních i soukromých univerzit. Vynikající Stanford se umístil až na 207. místě z 248. Předstihl sice Harvard (který se umístil na posledním místě), ale zaostal za Chicagskou univerzitou, která se umístila na úctyhodném 13. místě.

Naopak do top ten nejdemokratičtějších univerzit se řadí Michigan Technological University, Auburn U., U. of New Hampshire, Oregon State U., Florida State U., U. of Virgina, Texas A&M U. – College Station, George Mason U., U. of North Carolina – Greensboro a U. of Colorado, Boulder. Zajímavý je i fakt, že všechny tyto univerzity jsou státní.

Zcela na konci je naopak Stanford (207.), Cornell (212.), Columbia (214.), Yale (234.), Dartmouth College (240.) a zcela nejhorší, poslední, ruku v ruce U. of Pennsylvania a Harvard U.

Americké univerzity a svoboda projevu

Velký přelom v tomto ohledu, a ponechme stranou předchozí vývoj, byl den útoku hamáských teroristů na civilní obyvatele Izraele a jiné státní příslušníky a doprovodný a zrůdný masakr, který se odehrál 7. října 2023. Izraelská reakce dala záhy podnět k mnoha univerzitním demonstracím na podporu Palestiny ústící ve veřejně proklamovaná hesla ke genocidě Židů, jejich vyhlazení a podobně. Ústředním motem se stal popěvek „From the river to the sea, Palestine will be free“.

Tyto projevy extrémismu na akademické půdě, na té půdě, která má garantovat svobodu a volnost vyjádření, a už vůbec ne hanobit rasu či náboženské vyznání, vedly dokonce k tomu, že rektorky MIT, U. of Pennsylvania a Harvard U. byly předvolány v rámci House Committee for Education ke slyšení uskutečněného 5. prosince 2023 ve Washingtonu, DC, aby podaly vysvětlení. Komisi vedla senátorka za republikánskou stranu Elise Stefanik, o níž se nyní v kuloárech uvažuje jako o možné viceprezidentce, pokud tedy vyhraje Donald Trump v letošních listopadových prezidentských volbách.

Legendární se stal tento dialog mezi senátorkou Stefanik a pozvanými rektorkami:

Stefanik k Elizabeth Magillové, prezidentce UPenn: „Je výzva ke genocidě Židů v rozporu s pravidly nebo kodexem chování Penn? Ano, nebo ne?“

Magillová: „Pokud se projev změní v chování, může to být obtěžování, ano“.

Stefanik: „Chování, které znamená páchání genocidy? Projev není obtěžování?“

Podobně se Stefanik zeptala také prezidentky Harvardu Claudine Gayové, zda „vyzývání ke genocidě Židů porušuje harvardský kodex chování“.

Gay: „To záleží na kontextu“.

Stefanik: „Porušuje výzva ke genocidě Židů na Harvardu harvardská pravidla šikany a obtěžování?“

Gay: „Může být, záleží na kontextu.“

Stefanik však na rektorku naléhala, aby na otázku, zda výzvy ke genocidě Židů představují porušení harvardských pravidel, odpověděla ano, či ne.

Gay: „Antisemitské projevy, když přejdou do chování, které se rovná šikaně, obtěžování, zastrašování - to je jednání, které je postižitelné, a my proti němu zakročíme.“

Stefanik: „Takže odpověď zní ano, výzva ke genocidě Židů porušuje harvardský kodex chování, je to tak?“

Gay: „Opět záleží na kontextu.“

Stefanik: „Nezávisí to na kontextu. Odpověď zní ano, a proto byste měla odstoupit. To jsou nepřijatelné odpovědi napříč všemi oblastmi.“

Když reakce na tyto skandální odpovědi tří rektorek týkajících se projevů extrémního antisemitismu na akademické půdě přerostly v bouři, začaly se dít věcí.

Americké univerzity v roce 2024

Záhy po slyšení v Senátu rezignovala rektorka UPenn, a to i pod tlakem velkých univerzitních dárců. Ostatně celá řada dárců Ivy League pohrozila zastavením financování nebo přímo stáhla své dary v řádu desítek milionů dolarů. K tomu se přes vánoční svátky přidala i další kauza Claudine Gay, která byla obviněna z rozsáhlého plagiování děl svých kolegů. To ji nakonec na počátku ledna dovedlo k rezignaci.

Nepochybně to ale není všechno. Americké univerzity v současnosti čelí finančním ztrátám po odstoupení mnoha dárců, ty nejlepší univerzity končí jako ty nejhorší, pokud jde o svobodu projevu a myšlení, a války s náboženský nebo rasových podtextem probíhají veřejně i skrytě. Americké univerzity jsou zkrátka odrazem americké společnosti a o jejich dalším směřování v mnoha ohledech rozhodnou letošní prezidentské volby. Tak držme palce jim i nám, protože americké univerzity do značné míry nastavují standardy i v zahraničí, Evropu nevyjímaje…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.