Kameny, které stály na počátku Washingtonu

Civilizační fórum 50

Miroslav Bárta, 14. června 2024

Kameny, které stály na počátku Washingtonu

Město Washington, District of Columbia, je nejen hlavním městem Spojených států, ale také centrem současného politického dění, kde se poslední více než jedno století doslova a do písmene rozhoduje nejen o politice na území Spojených států jako takových, ale v mnoha ohledech a často celého světa. O čem chci psát v tomto díle Civilizačního Fóra, není ani tak celá jeho historie, nebo politická scéna, která představuje svět sama o sobě, ale čtyřicet kamenů.

Pište na autori@datarun.cz

Columbia a rodící se Spojené státy

Jsem rád, že mám tu možnost do tohoto města minimálně jednou za rok až dva zajet. Obvykle je to pracovní agenda, ale vždycky se snažím vidět i něco z obrovského bohatství příběhů, artefaktů a míst, které nabízí. K tomu samozřejmě patří i příběh jeho založení, na který jsem vyšetřil čas až letos.

Washington leží na řece Potomac naproti Virginii a na severu a východě od něj je hned Maryland. Washington, D. C. založil první americký prezident, George Washington. Jméno nově založeného města nakonec dopadlo tak, že bylo pojmenováno po Columbii, personifikaci národa ženského rodu. Z toho vyplývá, že Washington byl koncipován na “zelené louce” a jeho existence byla de facto vynucena praktickými a politickými okolnostmi.

Ústava Spojených států amerických, podepsaná 17. září 1787, představuje nejen nejstarší písemnou ústavu na světě, která je stále v platnosti, ale její vznik a vývoj je zároveň fascinujícím příběhem o spojení třinácti původních kolonií, které vytvořily republiku. Těchto třináct kolonií bylo založeno britskými osadníky. Každá kolonie měla na počátku vlastní vládu a zákony. Byly však spojeny loajalitou britské koruně a sdílely některé společné instituce, jako byl Kontinentální kongres, takže nebylo třeba žádného hlavního města, protože byly podřízeny britské jurisdikci.

Vše se ale změnilo poté, kdy v roce 1775 vypukla tzv. Americká revoluce, ve které kolonie bojovaly za nezávislost na Velké Británii. Záhy nato, v roce 1776, vydaly tyto kolonie Deklaraci nezávislosti, která prohlásila, že jsou “svobodnými a nezávislými státy”. Tyto kolonie byly budoucí Connecticut, Delaware, Georgia, Jižní Karolína, Maryland, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, New York, Severní Karolína, Pensylvánie, Rhode Island a Virginie, tedy vesměs státy z východní částí dnešních Spojených států. Je to celkem logické, protože kolonizace vnitrozemí a západní části dnešních USA teprve nabírala na tempu. Až v polovině 19. století proběhla válka s Mexikem (ukončena 1848), díky níž USA získaly Kalifornii, Nové Mexiko, Nevadu, Utah a části Arizony.

Ústava Spojených států přirozeně předpokládala, že tehdy se rodící Spojené státy americké budou mít federální centrum se sídlem Kongresu USA. Washington jako takový není součástí žádného státu a sám jím není. Rezidenční zákon, přijatý 16. července 1790, schválil vytvoření distriktu hlavního města podél řeky Potomac. Město bylo založeno v roce 1791 a 6. kongres zasedal poprvé v nedokončené budově Kapitolu v roce 1800 záhy poté, co se hlavní město přestěhovalo z Filadelfie. V roce 1801 byl District of Columbia, který byl dříve součástí Marylandu a Virginie a zahrnoval stávající osady Georgetown a Alexandria, oficiálně uznán za federální distrikt.

Jméno Columbia se jako ženské ztělesnění Spojených států amerických začalo používat v 18. století, krátce po Americké revoluci. Bylo to období velkého vlastenectví a národního nadšení. Columbia se tak záhy stala symbolem nově získané svobody a demokracie Američanů. Jméno Columbia se poprvé objevilo v literárních dílech a politických projevech v 70. letech 18. století. Básníci a spisovatelé jako Phillis Wheatley a Joel Barlow ho používali k oslavě Ameriky a jejích ideálů. V 19. století se Columbia stala stále populárnějším symbolem Ameriky. Objevovala se i na obrazech, sochách a mincích a není divu, že se stala součástí i nově založeného hlavního města rodících se Spojených států. K její popularitě trvající až do počátku 20. století přispělo to, že toto jméno má latinský původ, což mu dodávalo klasický a důstojný zvuk, který byl v té době populární. Dále to byl bezesporu i ženský aspekt: Použití ženského ztělesnění pro Ameriku bylo v té době krajně neobvyklé a pomohlo odlišit Ameriku od starých evropských monarchií, které byly obvykle reprezentovány mužskými postavami. Columbia rovněž zosobňovala ideály svobody, demokracie a rovnosti, které byly pro Američany důležité. A v neposlední řadě Columbia pomohla sjednotit různé státy a lidi pod společnou identitou, protože její jméno s sebou neneslo žádnou politickou ani historickou zátěž.

Postupně se rozvíjející se město bylo nejprve samostatnou osadou. Od 80. let 19. století se uskutečnilo několik neúspěšných pokusů, aby se z distriktu stal stát. Návrh zákona o státnosti naposledy prošel Sněmovnou reprezentantů v roce 2021, Senátem USA ale přijat nebyl.

Založení Washingtonu

Město, které v roce 1791 navrhl Pierre Charles L’Enfant, vychází z evropských tradic a dělí se do kvadrantů. Centrální bod představuje Kapitol a město sestává z 131 čtvrtí. Při posledním sčítání obyvatel v roce 2020 žilo ve městě necelých 700 000 obyvatel. Během pracovního týdne počet obyvatel přesahuje jeden milion, a to zejména díky rezidentům z Marylandu a Virginie. V důsledku covidu jsou v současnosti nejhorší dny na dopravu a kolony úterý až čtvrtek, zatímco pondělky a pátky jsou podstatně volnější – většina lidí si zvykla pracovat částečně z domova.

Zákon o federálním sídle země ze 16. července 1790, s dodatkem z 3. března 1791, zmocnil prezidenta George Washingtona k výběru 100 čtverečních mil pro národní hlavní město na řece Potomac mezi Alexandrií ve Virginii a Williamsportem v Marylandu. George Washington se rozhodl upřednostnit nejjižnější možnou polohu v mezích zákona. Hlavní město tak pohltilo celou současnou Starou Alexandrii. Ta tehdy představovala jeden z nejrušnějších přístavů v zemi a měla strategický význam pro obranu a ekonomiku města i země. Tehdejší ministr zahraničí Thomas Jefferson pověřil majora majora Andrew Ellicotta vyměřením obvodu budoucího města.

Ellicott byl sice ve své době významný profesionální geodet, ale i tak najal Benjamina Bannekera, astronoma a zeměměřiče z Marylandu, aby provedl noční pozorování oblohy a výpočty potřebné k určení jižního rohu města v Jones Point v Alexandrii.

Podle dodnes tradovaného příběhu Banneker určil polohu prvního kamene tím, že si lehl na záda, aby našel přesný výchozí bod pro měření a zakreslil šest hvězd, které procházely jeho místem v určitou noční dobu. Od takto zafixovaného bodu/kamene Ellicottův tým postupně vytyčil čtvercový obvod města. Obvodové kameny měly být usazeny v rozestupech jedné míle. Jeho tým vyměřil nejprve jihozápadní stranu čtverce, po které následovala severozápadní, severovýchodní a jako poslední jihovýchodní strana. Celý proces trval do dubna 1791.

Dne 15. dubna 1791 položila zednářská lóže v Alexandrii obvodový kámen na jižní roh v Jones Pointu. Obřadu se účastnil Ellicott, komisaři federálního distriktu Daniel Carroll a David Stuart a řada dalších významných osobností tehdejší doby (s výjimkou prezidenta).

Ellicottův tým, až na Bannekera, který se vytratil po umístění jižního kamene, zahájil formální vytyčování obvodu města tím, že vyčistil zhruba šest metrů půdy po obou stranách vyměřené hraniční linie a usadil kameny z pískovce v jednomílových rozestupech. Na každém mezníku byl na straně směřující k Okresu Columbia vyryt nápis "Jurisdikce Spojených států" a číslo míle. Odvrácená plocha kamene nesla nápis "Virginia" nebo "Maryland" podle toho, kam kámen směřoval. Třetí a čtvrtá strana nesly rok, kdy byl kámen umístěn (1791 pro 14 virginských kamenů a 1792 pro 26 marylandských kamenů) a magnetickou odchylku kompasu na daném místě. Kameny mají obdélníkový půdorys, na vrcholu se zužují a jejich horní okraj je plochý. Jsou relativně malé – měří zhruba 45 x 30 cm v půdoryse a vysoké jsou v průměru 60 cm.

Pokud budete ve městě…

Tyto mezníky je na většině míst možné dodnes vidět. Jde o poměrně malé pískovcové bloky se zvětralými nápisy, které jsou obvykle v krajině nebo městské zástavbě poměrně nenápadné, a tak je dobrý nápad k jejich lokaci používat Google maps. V několika případech dnes na svém původním místě chybí. Přesto: Pokud se vám podaři v tomto fascinujícím městě vyšetřit čas mezi návštěvami různých pamětihodností a světových muzeí, určitě si dejte tu práci a na několik z nich se zajděte podívat. Jsou němými svědky počátku velké historie…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.