Gutenbergův skok, informace, odpustky a zrod západního světa

Civilizační fórum 7

Miroslav Bárta, 11. srpna 2023

Gutenbergův skok,

informace, odpustky

a zrod západního světa

Často dostávám, i s ohledem na formulovaných sedm zákonů vývoje civilizací, kdy vlastně začíná „naše“ západní civilizace. Popravdě řečeno, přístupy jsou možné různé. Není chybou začít Romulem a Remem a založením Říma, podle tradice 21. dubna 753 před Kristem. Možné je pokračovat přes helénské období, rané křesťanství, období románských bazilik a gotických katedrál stále dál a dál, až třeba k Velké francouzské revoluci a pádu Bastily, anebo Anglické/britské průmyslové revoluci a k věku páry. Můžeme se ale i vrátit v čase jen o několik století, k zámořským objevům na konci 15. století.

Kdy začíná „naše doba“?

Mně je nicméně nejbližší přístup založený na jedné z dominantních charakteristik naší doby, tedy neomezeným přístupem k informacím. V takovém případě je možné klást počátky naší moderní západní civilizace do poloviny 15. století. Na základě toho, co víme o dlouhých časových historických řadách, se zdá mimo jakoukoli pochybnost, že dějiny se neodehrávají lineárně, ve smyslu pozvolných změn vrstvících jedno vylepšení na druhé, ale naopak prostřednictvím náhlých skokových změn. Okamžiky, jimž lze připsat zásadní změny postihující společnost ve všech jejích aspektech, se nazývají období přerušovaných rovnováh. Během nich se v relativně krátkém historickém úseku celá společnost zásadně změní ve všech svých podstatných aspektech. Výsledkem je historie jakoby rozlámaná do menších a více či méně jednotlivých homogenních úseků oddělených přeryvy zásadních změn odehrávajících se ve velmi krátkých – z pohledu historika – okamžicích, skocích.

Jak už to v dějinách člověka bývá a stále je, zásadní a skokové změny nejdou ruku v ruce s jakousi „dějinnou silou“ anonymního davu, ale je možné je spojit s konkrétním člověkem. Jde o Johannese Gutenberga a jeho práci vedoucí k zásadním vylepšením tiskařského stroje, knihtisku. Tato převratná inovace od základu změnila mechanismus množení, šíření a sdílení informací v národních jazycích.

Gutenbergův vynález

Ani Johannes Gutenberg (1397/1400–1468) však zřejmě netušil, k čemu jeho dílo povede. V roce 1997 americký časopis Time – Life vyhlásil Gutenberga za nejdůležitějšího muže druhého tisíciletí. Gutenberga totiž můžeme plným právem považovat za „otce knihy“ v moderním slova smyslu. Johannes Gensfleisch zvaný Gutenberg se narodil kolem roku 1400 v německé Mohuči, kde i 3. února 1468 zemřel. Jeho nehynoucí zásluha spočívá ve vynálezu knihtisku s pohyblivými kovovými písmeny, ke kterému mělo dojít někdy kolem roku 1450.

Přitom ještě ani rok 1450 nenapovídal, že by se po staletí zaběhlé zvyky a možnosti šíření a uchovávání informací měly změnit. Do doby před Gutenbergovým vynálezem byl totiž v Evropě používán pouze deskový tisk, kdy musela být každá tištěná stránka nejprve vyřezána v dřevěné či kovové matrici. Tisk každé stránky znamenal nákladnou a zdlouhavou výrobu tiskové desky. Druhou možností bylo opisování knih, obdobně drahé a zdlouhavé, a ještě méně produktivní.

V roce 1451 navštívil Mohuč kardinál Mikuláš Kusánský, aby se zúčastnil čtrnáctého sněmu benediktinů, na němž se jednalo o reformě církve. Během své návštěvy si nemohl nevšimnout, že základní církevní texty jako Otčenáš, Vyznání víry, Zdrávas Maria nebo Deset přikázání nejsou dodržovány jednotně, ani mezi lidem, ani v církvi. Proto nechal tyto základní texty vyřezat do dřevěných nebo odlít do kovových desek, které měly být vystaveny v kostelech a uchovávat přesné znění těchto základních textů.

Gutenbergova Bible a odpustky

Gutenbergův vynález zcela změnil naše nakládání s informacemi, jejich dostupnost, šíření i uchovávání v nezměněné, naprosto identické podobě. Uvědomme si, že v dobách před Gutenbergovým vynálezem se texty šířily ručním opisováním. To bylo samozřejmě zoufale pomalé a nákladné ve všech ohledech. Knihtisk se záhy rychle rozšířil a dnes je pokládán i za jeden z pilířů, na kterých vyrostlo období renesance. Na počátku stál tisk tzv. Gutenbergovy Bible z let 1452–1454, jež předznamenala knižní médium, které zásadně proměnilo Evropu. Každý den po dobu dvanácti hodin byly v činnosti tři lisy. Odhadem muselo být provedeno na 230 000 rázů, aby vznikl zamýšlený počet 150 výtisků Bible na papíře a 30 na pergamenu. Každý výtisk měl 1282 stran rozdělených do dvou dílů. Následný tisk Biblí v lokálních jazycích zásadním způsobem přispěl k tomu, že se Evropa začala národnostně obrozovat a začaly formovat základy národních států.

Gutenbergův tisk Bible byl nade vší pochybnost přelomový, nejlukrativnější byl ale tisk odpustků. Paradoxně právě vznik knihtisku a jím produkovaná záplava tohoto specifického druhu dokumentů urychlily přeměny církve a nástup reformace. Tyto odpustky se tiskly často a vždy ve velkém množství, z let krátce po vzniku tištěných biblí je doložen i případ, kdy bylo najednou tištěnou 190 000 odpustků. Tyto texty byly vydávány hříšníkům, kteří složili předem stanovený obnos ve prospěch církve, aby se ze svých hříchů vyplatili. Poté se hříšník mohl již bez obav objednat ke zpovědi.

Martin Luther

Jedním z hlavních kritiků těchto metod církve a myšlenky, že Boží odpuštění hříchů si člověk může vykoupit finančním „pokáním“, byl Martin Luther z německého Wittenbergu. Přelom v Lutherově životě představovalo rozhodnutí Svatého stolce vyslat do Německa dominikána a papežského pověřence pro prodej odpustků, Johanna Tetzela, který zde měl za úkol zajistit prodej odpustků za účelem získání financí na rekonstrukci basiliky svatého Petra v Římě. Podle tehdejší římsko-katolické teologie byl dobrým věřícím ten, kdo nejenže věřil v Boha, ale kdo se navíc účastnil finanční podpory církve.

Luther na to reagoval textem, ve kterém ukazoval na to, že prodej odpustků je nesmyslný. V návaznosti pak vyzval papeže, aby renovaci baziliky svatého Petra nevyžadoval platit z peněz chudých. Tento text je znám jako Devadesát pět tezí. Dne 31. října 1517 měl pak Luther podle nijak jisté tradice na dveře kostela Všech svatých ve Wittenbergu přibýt svých devadesát pět požadavků reformy církve.

Gutenberg a Luther

Díky Gutenbergovu knihtisku se Lutherovy myšlenky rychle šířily po celé Evropě. K jejich překladu do němčiny a k masivnímu rozšíření díky knihtisku došlo v lednu následujícího roku 1518. Podle známých ohlasů je reálný odhad, že se teze rozšířily během dvou týdnů po území odpovídajícím dnešnímu Německu a během zhruba dvou měsíců dále po Francii, Itálii a Anglii. Do Wittenbergu se začali hrnout tehdejší univerzitní studenti z různých koutů Evropy. Výsledek? Netrvalo ani dvě století a valná část Evropy se stala protestanskou.

Doba mediální a mediokratická

Začal jsem Gutenbergem a skončím naší dobou. Když se podíváme na statistiky objevů prakticky ve všech vědních oborech, snadno zjistíme, že zhruba od roku 1500 nastává obrovská akcelerace ve smyslu prakticky nepřetržitých objevů a inovací. Nepochybně tomu tak je v důsledku toho, že se informace staly díky knihám mnohem dostupnější, šířily se rychle po celé Evropě a tím pádem nebylo nutné vynalézat na několika místech současně již vynalezené.

Vývoj našeho informačního věku je další z mnoha ukázek Hérakleitova zákona, který říká, že faktory stojící u vzestupu daného společenské útvaru jsou těmi, které se nakonec vyčerpají a začnou působit proti jeho dalšímu vývoji. Zažíváme to dnes prakticky po celou dobu, co nespíme. Informace se na nás valí ze všech médií, internetového prostoru i sociálních médií. Absolutní většina tohoto „informačního šumu“ přitom nemá již následující den prakticky žádnou relevanci.

V této souvislosti představuje velkou otázku, jak se dnes vyrovnáme s tím, že Gutenbergova doba „znalostí“ se postupně proměnila v dobu „informační“. Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že právě nepřetržitá lavina často nespojitých a protichůdných informací, tzv. fake news, umělá inteligence i virtuální svět s pravidly odlišnými od toho skutečného s nezpochybnitelnými biologickými a fyzikálními zákony, představují jednu z největších výzev a testů naší odolnosti a schopnosti řešit stále náročnější problémy. Při tom všem nelze nevzpomenout na muže, který stál u zrodu této doby.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.