Civilizace a zdi a Hadriánův val zvlášť

Civilizační fórum 10

Miroslav Bárta, 1. září 2023

Civilizace a zdi

a Hadriánův val zvlášť

Lidé a civilizace se odjakživa zabývali tím,

jakými prostředky by mohli oddělit sami sebe od „ostatních“,

od jiných zemí a lidí, od všeho, co hrozilo jinakostí, jinou kulturou, zvyky a prostě vším tím, co v sobě neslo potenciál změn. Přirozeně k horšímu – alespoň z pohledu těch,

kteří různé způsoby oddělení vymýšleli.

Jedním z nejúčinnějších a nejstarších způsobů

bylo vystavění hranice ve formě zdi.

Tento prostředek obrany, ochrany a zamezení

je na úrovni států starý více než čtyři tisíce let.

Civilizace a zdi

První známou hraniční zeď s pevnostmi vybudovali již staří Egypťané na počátku 2. tisíciletí před Kristem a nazvali ji Vládcova zeď. Na východní hranici Egypta tato obranná linie oddělovala zemi od jižní Palestiny a nacházela se v oblasti dnešní severní části Sinajského poloostrova. Máme ji dokonce vyobrazenu na stěnách karnackého chrámu v dnešním Luxoru včetně jednotlivých pevností a jejich názvů. Dnes se z tohoto obranného systému přirozeně mnoho nedochovalo.

Mnohem mladší, zato bezkonkurenčně největší ze všech zdí, které známe, je tzv. Velká čínská zeď, jež začala být budována v průběhu 7. století před Kristem a stavěna a rozšiřována byla dlouhá století. Ta měla ten samý účel – ochraňovat Říši středu od okolního barbarského světa.

V Evropě je symbolem stavby zdí Hadriánův val, který byl pro svůj historický význam zařazen v roce 1987 na seznam světových památek UNESCO. Tato obdivuhodná, i když již dávno ne impozantní stavba, táhnoucí se v délce zhruba 80 mil (našich 130 kilometrů) od řeky Tyne v dnešním Newcastlu na východě po ospalou vesničku Bowness on Solway na západě, je, bezpochyby, soudě alespoň podle různých reklam oblasti cestovního ruchu v Evropě a zejména ve Velké Británii, obrovskou atrakcí přitahující návštěvníky ze všech koutů světa. Především jde ale o jeden z nejstarších prostředků, kterým starověcí Římané kontrolovali obchod, pohyb osob a zboží a v neposlední řadě oddělovali římské území od tzv. barbarica, území obývaného „nekulturními barbary“ na území dnešní Velké Británie.

O něco delší, ale Hadrianovu valu hodně podobná, zhruba 200 kilometrů dlouhá, pak byla tzv. Velká gorganská zeď, vybudovaná s celkem třiceti pevnostmi na severní hranici Iránu v průběhu 5. a 6. století.

Popravdě řečeno, v případě Hadriánova valu nešlo primárně o obranný nepropustný obranný val v tom smyslu, jak jsou koncipovány jeho dnešní „následovníci“ například mezi Izraelem a palestinskými územími nebo na jihu Spojených států na hranici s Mexikem. Zdi jsou nejen stavbami, ale i symboly. Připomeňme si jen stavbu, existenci a konečně i pád smutně proslulé Berlínské zdi symbolizující pád komunismu.

Římský císař Hadrián (76–138)

Hadrián nastoupil na trůn v roce 117 jako Trajánův pokračovatel a vládl do roku 138, tj. do své smrti. Již samý začátek jeho vlády skýtá mnoho otázek, protože není jisté, zda ho Traján stihl adoptovat za syna na smrtelném loži, anebo to bylo dílo jeho manželky Plotiny poté, co císař zemřel.

Římský senát považoval Hadriána za odtažitého a autoritářského. Měl pro to svoje pochopitelné důvody – Hadrián totiž nechal krátce po nástupu na trůn zavraždit čtyři senátory… Jeho vláda s sebou přinesla jednu zásadní změnu politiky – místo expanze Římské říše se soustředil na udržení jejích hranic. Při jejich vytyčování se snažil využívat přírodních výhod – například řek jako Dunaj a Rýn v Evropě nebo Eufrat na Předním východě. V Británii se žádná takováto řeka nenabízela. I proto došlo k rozhodnutí, že během několika let bude postaven tzv. Hadriánův val.

Hadrián byl vášnivým milovníkem řecké kultury a stejně nadšeným stavitelem. V Římě nechal přestavět Pantheon, vybudovat nový chrám římským bohům a stavby zanechal i v římských provinciích včetně Egypta – na ostrově Fílé u dnešního Asuánu. S jeho návštěvou v Egyptě se pojí i následující historka: Během plavby po Nilu tragicky utonul jeho milenec – jinoch jménem Antinoos. Hadrián byl jeho smrtí tak zdrcen, že poblíž tohoto místa založil město Antinopolis a milence nechal zbožštit. Antinoův kult brzy splynul s kultem boha Usíra a stal se oblíbeným nejen v Egyptě, ale i v Římě.

Hadriánův val

Stavba valu započala v roce 122 a z největší části byl dokončen během prvních pěti let. Původně byl koncipován široký necelé tři metry a vysoký zhruba 4,5 metru. Po jeho koruně se tak mohly přemisťovat jednotky s třemi vojáky jdoucími vedle sebe. Severně od zdi, tedy již na území barbarských kmenů, byl vybudován příkop a přímo u zdi byla hradba trnového křoví. Jižně od zdi probíhaly paralelně se zdí dva valy navršené z hlíny vykopané při hloubení 3 metry hlubokého příkopu, který byl umístěny mezi těmito násypy. Val byl postaven z malých kamenných kvádříků, které byly těženy lokálně na několika místech podél něj a dodnes je při svém pochodu můžete vidět.

Hadriánův val hlídaly v pravidelných rozestupech pevnosti. Jejich posádku tvořilo vždy 600 mužů, obvykle i s rodinami. Mezi pevnostmi byly rozmístěny menší posádky o 10–12 mužích hlídajících opevněné brány – mýtné stanice. A mezi jednotlivými mýtnými stanicemi pak ještě stály malé hlídací věže. Pozůstatky řady těchto pevností dodnes existují a představují velmi atraktivní zastávky během putování podél valu. Místa jako Birdoswald, Vindolanda, Housesteads, Corbridge a samozřejmě Segedunum v Newcastlu, kde zeď na východě začíná, představují cíle, které byste neměli minout, pokud to myslíte s Hadriánovým valem vážně. Prakticky ve všech můžete studovat ukázku římského stavebnictví: geometricky rozmístěná kasárna, hlavní komunikace, sýpky, lázně i řemeslnické dílny nebo studny a rozvody vody po celé pevnosti. A zcela na okraji lokalit „unisex“ latríny (obvyklá kapacita osmnáct lidí). Mimochodem, ve Vindolandě se dochovaly i základy výpravného domu pravděpodobně postaveného pro pobyt císaře Hadriána, který v roce 122 k valu podnikl inspekční cestu.

Civilizační poznámka

Během putování podél Hadriánova valu máte samozřejmě možnost poznávat i současnou zemi. Tak jen pro připomenutí: vše zde funguje, lidé jsou usměvaví a v klidu, ochotni vždy pomoci, potraviny stojí zhruba polovinu toho, co u nás, a jsou znatelně kvalitnější, protože Britové mají štěstí, že nemají na prodej potravin oligopoly… Typicky britské hotýlky jsou za podobné ceny jako u nás (do 100 liber se snídaní), z českého pohledu celkem nechutné pivo, restaurace o něco dražší. Země je barevnější a nabízí spoustu zajímavých aspektů k přemýšlení. Za zmínku určitě stojí i objektivní fakt, že psi tu po vás nejdou jako v Čechách, což souvisí s tím, že jejich páníčci mají duši v klidu a míru. A v zemi se jaksi samozřejmě dodržují pravidla…

To možná nejdůležitější nakonec. Zapomeňte na to, že Hadriánův val představuje masovou turistickou atrakci. Začínali jsme na jejím západním konci, abychom šli po větru (převládají zde západní větry), ale prvních 50 kilometrů zeď již prakticky neexistuje, takže jdete „jen“ zajímavou krajinou, mnohdy po asfaltu.

Vůbec nejzajímavější je úsek mezi Bramptonem a Haltwhistlem, zde se určitě vyplatí pár dní pobýt a vyrážet na různá místa na zdi. V tom významně pomáhá autobusová okružní linka AD122, která zastavuje na těch nejvýznamnějších z nich. I tak na jednotlivých pevnostech nebo úsecích zdi potkáte nejčastěji jednotky lidí, maximálně však desítky, a to i uprostřed letní turistické sezóny. Pokud máte rádi slavnou minulost, a naopak nemáte rádi turisty, Hadriánův val je pro vás správným místem.

Odkaz zdí

Doba posledních čtyř tisíc let zrodila mnohé civilizace, pokoušející se zastavit chod měnícího se světa a jeho vliv na sebe tím, že postavily zdi. Vždy se však jednalo o spíše krátkodobější řešení. „Doby zdí“ ukazují vždy znovu a znovu, že jediným možným dlouhodobým řešením, vedoucím alespoň k jakési stabilitě, je se světu kontrolovaně otevírat. Římané to pochopili zhruba po sto letech od dokončení Hadriánova valu. V roce 212 začali udělovat občanství všem žijícím na území Římské říše. Císař Konstantin pak v roce 313 „dekriminalizoval“ křesťanství. O další století později Římané pochopili marnost svého pokusu ovládnout Britské ostrovy, a proto z Británie odešli. Psal se rok 410 a Evropu nečekalo v dalších třech stoletích nic dobrého.

Možná, že se již v této době rodily základy naší moderní Evropy, založené na osobních svobodách a svobodě vyznání, i když cesta k jejich plnohodnotnému naplnění byla ještě velice dlouhá. Pokud chcete zahlédnout dobu těchto „našich“ počátků, vydejte se k Hadriánovu valu. Alespoň na pár dní…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.