Cesta k celoplanetárnímu poznání: NASA, crowdsourcing a sociální platformy

Civilizační fórum 79

Miroslav Bárta, 20. ledna 2025

Cesta k celoplanetárnímu poznání:
NASA, crowdsourcing a sociální platformy

Proměny našeho každodenního světa online aplikací a sociálních sítí, ve kterém se pohybujeme a pracujeme, jsou tak rychlé, že je ani nestačíme vnímat a zpracovávat. Sociální platformy a AI se mění de facto permanentně. S tím souvisí i to, že paradoxně se vynořuje stále více otázek a problémů. A nemusí vše spět k hororovému výsledku, jak by se v EU mohlo snad i někdy zdát.

Pište na autori@datarun.cz

NASA a „outsourcování problémů“

Aktuálně je jedním z hodně diskutovaných rozhodnutí to, týkající se Marka Zuckerberga, konkrétně facebooku. Zuckerberg se totiž záhy po vítězství Donalda Trumpa rozhodl odstranit vnitřní kritéria pro odstraňování „problematických“ příspěvků. S tímto pádem „censury“ přichází praxe tzv. komunitních poznámek, které nechávají komentáře k různým příspěvkům na uživatelích. To je přirozeně dvousečné rozhodnutí, ale na X nese své plody a je naděje, že na facebooku tomu bude podobně. A nechme stranou, zda k tomu byla tato platforma donucena nebo ne, debata o tom neskončila, právě naopak, teprve možná nabude na intenzitě a zajímavosti. Před rokem by znělo asi trochu jako sci-fi, že by se Mark Zuckerberg či Bill Gates zařadili mezi podporovatele Donalda Trumpa. Dnes, 20. ledna 2025, kdy tento krátký text vychází, je to realita a oba zmínění muži budou účastni inaugurace Donalda Trumpa jako 47. prezidenta Spojených států amerických, kterým se stane přesně ve 12:01.

Když jsem si poprvé přečetl o změně politiky facebooku, vzpomněl jsem si na americký NASA. Byl to již před drahnou dobou právě americký Národní úřad pro letectví a vesmír, který měl odvahu přijít s nekonvenčním řešením v oblasti tzv. otevřených inovací. NASA byla de facto odjakživa terčem Kongresu a amerických politiků, a to zleva i zprava.

NASA začala experimentovat s crowdsourcingem již v roce 2000, kdy spustila tzv. Clickworkers. Projekt umožnil veřejnosti zapojit se do analýzy fotografií měsíčního povrchu. Účastníci identifikovali řadu specifických geologických útvarů na povrchu Měsíce a kráterů. To významně urychlilo analýzu jeho povrchu a pochopení jeho historie.

V roce 2005 NASA učinila obrovský krok do neznáma a vypsala soutěž Centennial Challenges. V rámci této výzvy oslovila odborníky mimo NASA, aby se zúčastnili veřejné soutěže o řešení specifických otázek zaměřených na sondy na asteroidy.

Kolem roku 2010 se úřad potýkal s kritikou Kongresu pro svou nedostatečnou inovativnost. Proto se NASA rozhodl pro nový přístup. Navázal partnerství s platformou InnoCentive, která se specializovala na řešení problémů právě prostřednictvím otevřených inovací. Široké veřejnosti představili tzv. Tournament Lab. V jeho rámci popsali dlouhodobě neúspěšně zkoumané výzvy, kterých bylo dohromady čtrnáct a které zaměstnávaly na plný úvazek stovku vynikajících mozků v zemi.

Tyto problémy by teoreticky měly mít šanci na řešení pouze klasickými cestami a hierarchickými strukturami a s masivními federálními a soukromými financemi a granty. Ta zmíněná stovka vědců a techniků představovala komunitu, která celý svůj život zasvětila vědě a výzkumu a měla k dispozici podporu týmů, vybavené laboratoře a k dispozici nejnovější technologie a čipy s bezkonkurenční výpočetní kapacitou.

Těchto tzv. otevřených inovací se zúčastnilo na 3 000 různých lidí z 80 zemí světa a dosažený efekt se nejlépe ukázal na problému předpovídání slunečních bouří. Typický tradiční cyklus výzkumu a vývoje trvá 3–5 let, což je typické grantové schéma nejen ve Spojených státech, ale například i u nás. V tomto případě to trvalo zhruba půl roku. Na začátku tohoto problému NASA dokázala předpovídat takovou bouři jednu až dvě hodiny předem s poloviční přesností. Pak se objevil rádiový inženýr z New Hamsphire v důchodu. Bez patřičného odborného vzdělání a s obyčejným rádiovým vybavením vymyslel algoritmus, který tyto bouře dokázal předpovídat osm hodin předem s pětasedmdesátiprocentní přesností, a po zásluze dostal vypsanou odměnu 30 000 USD. Odborníci z NASA pak jeho metodu dotáhli až na přesnost 80–85 procent.

NASA dnes

Dnes se NASA účastní analýzy dat prostřednictvím platformy Zooniverse. Ta představuje obrovskou online platformu, kde se dobrovolníci z celého světa mohou zapojit do reálného vědeckého výzkumu. Vědci jednoduše nahrají na Zooniverse data, která potřebují analyzovat. V případě NASA to jsou fotky Marsu a dalších objektů zkoumaných vesmírnými sondami, družicemi a teleskopy. Dobrovolníci pak tato data prohlížejí a identifikují jednotlivé objekty. Jeden z takových projektů se jmenuje Galaxy ZOO, ve kterém může každý z nás pomoci s identifikací různých galaxií.

Crowdsolving

Crowdsolving dnes představuje obecně rozšířený, do značné míry populární a velmi úspěšný nástroj pro debatu i řešení problémů. Důvody jsou jednoduché. Přináši diverzitu myšlení a často překvapivou perspektivu uchopování problémů. Díky zapojení lidí z prakticky všech koutů světa s různými zkušenostmi vzniká větší množství prostor pro nápady a inovativní řešení. Crowdsolving je rovněž neobvykle rychlý a nezná hranice, národnostní, kulturní, etncké, náboženské. A o akademických omezeních již byla řeč. Crowdsolving také významně a třeba říci nepřekvapivě snižuje finanční nákladnost hledání řešení. Konečně crowdsolving tím, že do vědecké “agendy” zapojuje velký počet lidí z vnjšího prostředí, přispívá k popularizaci vědy a zlepšuje její srozumitelnost a popularitu.

Nikdy myslím nebudu tvrdit, že otevřené inovace neboli crowdsolving jsou řešením všech problémů. Rozhodně ale představují cestu vpřed a ukazují, že odstraňovaní hierarchických struktur nemusí být vždy na škodu. Zapojení veřejnosti v tom nejlepším slova smyslu může představovat velmi zajímavý a potenciálně nesmírně užitečný pokrok, který může významně pomoci v řešení celé řady současných palčivých problémů.

A není třeba nijak zvlášť upozorňovat, že v NASA tento úspěch vyvolal vášnivou debatu o podstatě vědeckého zkoumání a jeho exkluzivnosti vs. otevřenosti. Zkrátka a dobře: Řešení problémů metodou otevřené inovace skýtá nejen značné nebezpečí (kterého si ale jsme naštěstí velmi dobře vědomi), ale stejně tak i velký potenciál podobně jako známé hackathony. A svým způsobem je to možná první velký krok na cestě za jakýmsi globálním vědomím a celoplanetárním myšlením prostřednictvím jakési sítě poznání hledající shody a cestu vpřed. A i zde se vývoj dere překotně kupředu. V současnosti se například řeší problém, jak může AI pomoci v třídění důležitosti, významu a užitelnosti navrhovaných řešení či analýz. Čas ukáže…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.

Civilizační fórum 79

Cesta k celoplanetárnímu poznání:NASA, crowdsourcing a sociální platformy

Odebírejte naše další newslettery

Cesta k celoplanetárnímu poznání:
NASA, crowdsourcing a sociální platformy