Bondovy události a krize civilizací…

Civilizační fórum 87

Miroslav Bárta, 24. března 2025

Bondovy události a krize civilizací…

Velmi často se setkávám s tím, že při zmínce o Bondových událostech divák – posluchač – diskutující – očekává nějaké veselé příhody, o kterých v současné době pojednává v případě agenta 007 ve svých vynikajících textech Martin Kovář. Realita je však jiná – v tomto případě jde o klimatický cyklus trvající velmi přibližně 1500 let, který vždy zásadně ovlivnil vývoj společností a civilizací. A s řadou z nich jsem měl a mám co do činění – ať již při projektech v egyptské Západní poušti nebo přímo na pyramidových polích v Egyptě, ať již jde o Abúsír, Sakkáru nebo Gízu. A za zmínku jistě stojí fakt, že od poslední Bondovy události uplynulo právě oněch 1500 let.

Pište na autori@datarun.cz

Kdo byl Gerard C. Bond

Bond (20. května 1940 – 29. června 2005) nebyl ani britský agent, ani špión, ale vynikající americký geolog a paleoklimatolog většinu své kariéry pracující na Lamont-Doherty Earth Observatory patřící Kolumbijské univerzitě. Bond se zaměřoval zejména na studium mořských sedimentů a na analýzu toho, jak tyto sedimenty mohou odrážet změny klimatu, a to především v průběhu holocénu, tedy v posledních dvanácti tisících letech.

Bond se proslavil svým objevem tzv. Bondových událostí (Bond events). Tyto náhlé změny charakterizují více méně pravidelná ochlazování klimatu v důsledku hydrologických změn v severním Atlantiku. Ten hlavní přínos Bondová bádání spočívá v tom, že jeho práce poukázala na relativně pravidelné cykly opakující se v rozmezí přibližně 1500 let.

Bondovy události – co jsou vlastně zač?

Bondovy události nazývané též alternativně Bondovy cykly (anglicky tzv. Bond events), jak již bylo řečeno, byly nebo vlastně stále ještě jsou zásadní změny klimatu dějící se v návaznosti na změny teplot a oceánského proudění na severní polokouli. Tyto změny byly navázány na procesy v severním Atlantiku, kde principiální roli sehrává zejména Golfský proud, jehož intenzita a teplota se v čase mění. A jeho vypnutí nebo významné oslabení – tak, jak se to děje v posledních desetiletích – mělo na konci mladšího dryasu katastrofické dopady na člověka.

Tehdy, zhruba před 12 000 lety, se Golfský proud prakticky vypnul a výsledkem byl pokles teplot o 5-8 °C na severní polokouli během padesáti let. Principem ochlazování na začátku každé Bondovy události byla masivní penetrace Atlantiku ledovcovými krami, které skokově navyšovaly množství, měnily salinitu oceánu, a tím pádem i jeho tepelné vlastnosti vedoucí k prudkému ochlazování.

Bondovy události – přehled a charakteristika

Již jsem zmínil, že Bondových událostí rozeznáváme osm a stojí za to si je krátce vyjmenovat, protože prakticky každá z nich znamenala významnou historickou změnu. Změnu v tom smyslu, že prudká ochlazení a vlny sucha pokaždé představovaly výzvu pro tehdejší společnosti a jejich schopnost adaptace. Bondovy události bez výjimky představovaly těžké časy, konflikty, strádání a velké výzvy pro lidského ducha.

Bondova událost 0 (nastala přibližně kolem r. 1400)
Tato Bondova událost je někdy zpochybňována pro svou poměrně rychlou následnost po Bondově události 1 a možná není zcela na místě. V každém případě označuje tzv. Malou dobu ledovou (15.–19. století), která je zdokumentována nejen přírodovědnými, ale mnoha historickými daty ve střední a severní Evropě i Severní Americe. Znamenala zhoršení podmínek pro zemědělství a kvalitu života tehdejších pozdně středověkých společností a států.
Bondova událost 1 (nastala zhruba v průběhu 6. století)
Tato událost odpovídá ochlazení následující po rozpadu Římské říše, které vedlo k tzv. stěhování národů a rozpadu mnoha civilizačních center. Její dopad byl umocněn třemi velkými vulkanickými explozemi v první polovině 6. století.
Bondova událost 2 (došlo k ní přibližně kolem r. 800 př. Kr.)
K tomuto propadu teplot došlo v době, kdy končí tzv. Doba bronzová, jejíž poslední století (cca od počátku 12. stol. př. Kr.) můžeme nejlépe popsat jako dobu temna a nízké komplexity až rozpadu většiny civilizací známých z 2. poloviny 2. tis. př. Kr.
Bondova událost 3 (datována do doby kolem r. 2200 př. Kr.)
Přírodovědná data popisující tuto událost svědčí o vlně výrazného ochlazení a sucha, která vedla k rozpadu řady zdánlivě věčných civilizací, jakými byly Stará říše v Egyptě či Akkadská říše na Předním východě. Tato událost je spojena s výrazným suchem a ochlazením, které mohlo přispět k pádu starověkých civilizací, například v Mezopotámii nebo Egyptě (tzv. 4.2 ka event). A jen dodám, že v Praze proběhne začátkem července tohoto roku velká mezinárodní konference organizovaná společně s Yaleskou univerzitou věnovaná právě tomuto tématu.
Bondova událost 4 (kolem 3900 př. Kr.)
Tato vlna ochlazení měla zásadní vliv na zrychlení sedentarizace (usazování) tehdejších populací na území pravěkého Egypta a Předního východu V Evropě pozvolna končila neolitická doba a ekologický tlak zřejmě vedl k vlně inovací, které spustily dobu měděnou.
Bondova událost 5 (datována přibližně 6200 př. Kr.)
Pro toto chladné období máme de facto nejvíce přírodovědných a archeologických dat. Zapříčinil ho velký nárůst sladké vody v Atlantiku, který byl způsobený tajícími ledovci. Dominantní událostí bylo skokovité vysychání dnešní Sahary a migrace tehdejších populací chovatelů dobytka a sběračů směrem k údolí Nilu.
Bondova událost 6 (přibližně kolem 7400 př. Kr.)
Tuto událost je možné popsat stejně jako v případě Bondovy události 5.
Bondova událost 7 (doba kol. 8300 př. n. l.)
Charakteristika: Jedna z prvních Bondových událostí v holocénu, opět spojená s táním ledovcových ker a narušením oceánských proudů. V této době začíná první vlna neolitizace v tzv. úrodném půlměsíci.

Bondovy události a my

Z výše uvedeného přehledu vyplývá poměrně monotónní charakteristika Bondových událostí. V naprosté většině případů ochlazení Atlantiku a změny – pokles – v intenzitě Golfského proudu vedly k prudkému poklesu teplot a nárůstu sucha. To samozřejmě mělo silný negativní vliv na většinu lidských společností a později i civilizací. Je dobře zdokumentováno, že negativní výkyvy klimatu vedou k nárůstu konfliktů, protože se umenšují zdroje.

Bondovy události byly způsobeny přirozenými faktory - změnami sluneční aktivity, vulkanismem v kombinaci se změnami atlantických oscilací v důsledku tání ledovců. V současnosti žijeme v době, kdy nás od předposlední Bondovy události (Bond 1) dělí právě zhruba 1 500 let (na začátku jsem psal, že Bond 0 má své problémy). Dnes můžeme pozorovat obdobné tání ledovců, oslabování Golfského proudu a velké výkyvy klimatu, kam se jen podíváme.

Analýza naší současné doby je přirozeně složitější než v minulosti, protože tzv. antropocén, ve kterém žijeme, je doba, kdy negativní vlivy člověka na přírodní prostředí, včetně možného a člověkem způsobeného globálního oteplování, jsou bezparalelní a logicky pro ně nemáme historické srovnání.

Přesto však: Není nemyslitelné, že nás brzy čeká další, zatím neočíslovaná Bondova událost…

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.