Amerika, Trump a věda zvaná kliodynamika

Civilizační fórum 35

Miroslav Bárta, 1. března 2024

Amerika, Trump a věda zvaná kliodynamika

Každý z nás má nějaké znalosti o Spojených státech amerických, stejně jako o Donaldu Trumpovi, bývalém prezidentovi této země (45. prezident USA, v úřadu v letech 2016-2020), který do tohoto úřadu kandiduje znovu. Se znalostí oboru kliodynamika to bude, předpokládám, s veškerým respektem, nejspíš horší. Přitom, troufám si tvrdit, půjde o obor, který se v tomto století stane významným, protože nám umožňuje chápat historii zcela jinak; jako obor, který není pouhým výčtem letopočtů nebo událostí, jak se zhusta připisuje historii, ale naopak jako obor, který v rámci dlouhých časových řad hledá (a nalézá) obecné zákonitosti vývoje společností a civilizací.

Pište na autori@datarun.cz

Kliodynamika představuje interdisciplinární zkoumání vzniklé na začátku tohoto století. Jeho zakladatelem je americký vědec Peter Turchin. Tento obor kombinuje ekonomické dějiny, sociologii, historii, dlouhé časové řady, matematické modely a principy evoluční biologie. A to za účelem poznání univerzálních principů a procesů, s jejichž pomocí lze lépe porozumět dlouhodobým trendům a vygenerovat pravděpodobné scénáře vývoje zkoumané společnosti do budoucna. Zároveň tento obor usiluje o porozumění fenoménu vzniku, vrcholu, úpadku a nového vzestupu různých společností a civilizací v různých historických obdobích, od těch nejstarších až po současnost.

Peter Turchin

Seznamme se krátce s Peterem Turchinem, o němž byla již mimo jiné řeč v prvním Civilizačním fóru v loňském roce. Jde o významného, původem ruského vědce, historika a sociologa, zakladatele, jak již bylo řečeno, kliodynamiky. Narodil se v roce 1957 v Moskvě v bývalém Sovětském svazu, kde na Moskevské státní univerzitě studoval biologii a matematiku. Po ochodu do USA získal doktorát v oboru ekologie a evoluční biologie na Dukeově univerzitě. Turchin je profesorem na Univerzitě v Connecticutu a založil Institut historické dynamiky ve Vídni.

Turchinův výzkum se postupně odklonil od biologie a zaměřil na aplikaci teorií evoluční biologie na společenské a historické jevy. Jeho práce se zabývá hledáním opakujících vzorů a trendů v lidské historii, jako jsou sociální nerovnosti, války a mír, role elit, náboženství a vliv politických systémů na charakter zkoumané společnosti.

Mezi Turchinovy nejznámější práce patří kniha "Secular Cycles" (2010), kterou napsal společně s Sergejem Nefedovem. Tato popisuje dlouhodobé cykly vzestupu a pádu velkých říší a společností v průběhu dějin. Další významnou prací je "War and Peace and War" (2006), ve které zkoumá cyklické vzory války a míru v lidské historii.

Americká krize 2020 a Donald Trump

Turchin ve své teorii krize Ameriky kombinuje několik klíčových faktorů, které podle něj přispívají k narůstající společenské nestabilitě. Za sebe dodávám, že tato teorie zcela vysvětluje raketový úspěch Donalda Trumpa a jeho zvolení prezidentem v listopadu roku 2016 s celkovým počtem 304 hlasů, zatímco Hillary Clintonová získala hlasů 227, i když Clintonová získala více hlasů od voličů – Trump jich získal 62 984 828, zatímco Hillary Clintonová 65 853 514 hlasů.

Turchinova teorie, která popisuje neustále se zhoršující zejména socio-ekonomické trendy ve Spojených státech, činí znovuzvolení Donalda Trumpa v příštím roce ještě pravděpodobnější než v roce 2016, za předpokladu, že nebude odsouzen v rámci probíhajících kauz… Podle Turchina jde především o čtyři základní dlouhodobé faktory, které hrají Trumpovi do karet.

Politická polarizace

Turchin zdůrazňuje rostoucí politickou polarizaci v americké společnosti, což znamená stále větší rozdělení mezi konzervativci a liberály. Toto rozdělení se týká rovněž etnických a sociálních skupin. Tato polarizace může přirozeně vést k politickým konfliktům a výjimečně i k násilí.

Ekonomická nerovnost

Rostoucí rozdíly mezi bohatými a chudými a zmenšující se střední třída mohou logicky vedou k pocitu ohrožení, nestability, nespokojenosti a sociálního napětí.

Demografické změny

Růst populace, migrace a proměny v etnickém složení společnosti mohou hrát významnou roli v politické dynamice a rovnováze ve společnosti.

Selhávání politických institucí

Podle Turchina politické instituce v USA v řadě ohledů selhávají, což zahrnuje nedostatečnou schopnost efektivně řešit rostoucí společenské a ekonomické problémy. To dlouhodobě samozřejmě vede k oslabení důvěry ve vládu a instituce. To má dále za následek destabilizaci společnosti.

Vedle toho Turchin používá historické analogie k porozumění současným událostem. Analyzuje předchozí období společenské nestability a politických krizí, aby lépe porozuměl současné situaci a předpověděl možné budoucí vývoje. To mu také umožnilo již v roce 2010 předpovědět krizový rok 2020 vrcholící 6. ledna 2021 pochodem stovek Američanů na Kapitol. To americké dějiny nepamatují od dob na počátku 19. století, kdy Kapitol vypálili britští vojáci.

Ekonomické pozadí Trumpovy popularity

Ve své poslední práci vyšlé před několika měsíci s názvem End Times: Elites, Counter-Elites, and the Path of Political Disintegration (2023) uvádí řadu přesvědčivých faktů, které pomáhají vysvětlit a porozumět pozadí Trumpova úspěchu a, jak jsem již napsal o něco výše, činí jeho úspěch letos v listopadu pravděpodobným. Pro jistotu uvádím, že následující data pocházejí právě z poslední uvedené Turchinovy knihy. V jedné větě: Amerika od konce 70. let minulého století, až na velice omezenou skupinu obyvatelstva, nezažívá úplně ideální trend.

Podle amerického úřadu pro sčítání lidu se průměrný reálný příjem domácností (vyjádřený v dolarech očištěných o inflaci v roce 2020) zvýšil z 61 896 dolarů v roce 1976 na 89 683 dolarů v roce 2016. To představuje nárůst o 45 %. Jak známo, průměr není ideální indikátor ekonomické prosperity dané populace, protože v něm máme zahrnuté příjmy člověka přinášejícího každoročně domů několik desítek tisíc dolarů stejně jako CEO nadnárodní korporace s příjmem více než milion dolarů měsíčně. Úřad pro sčítání lidu USA poskytuje údaje o mediánu příjmů a to je číslo, které je mnohem lepším indikátorem. Mezi lety 1976 a 2016 vzrostl medián z 52 621 dolarů (v dolarech z roku 2020) na 63 683 dolarů, tedy o o 21 %, což představuje nárůst ani ne poloviční než onen již uvedený průměr…

Statistici dělí Američany do pěti skupin, a to na základě dosaženého vzdělání: základní (9 % populace v roce 2016), nižší středoškolské (26 % v roce 2016), středoškolské s maturitou/high school diploma (29 % v roce 2016), bakalářské (23 % v roce 2016) a vysokoškolské (13 % v roce 2016). Z hlediska ekonomické situace je ostrá dělící čára mezi prvními třemi skupinami méně vzdělaných Američanů a posledními dvěma. Zatímco první tři skupiny za zkoumané období od roku 1976 do roku 2016 ekonomicky zchudly, bakaláři a vysokoškoláci zbohatli v reálných příjmech – dolarech očištěných o inflaci.

Zaměstnanci s dokončeným středoškolským vzděláním zaznamenali pokles mzdy z 19,25 na 18,57 dolaru. U zaměstnanců, kteří nedokončili ani střední školu, klesla mzda z 15,50 na 13,66 dolaru. Pokud se podíváme na různé demografické kategorie, vidíme kolem tohoto celkového vzorce určité rozdíly: muži na tom byli hůře než ženy a people of colour hůře než běloši nebo Hispánci. Zcela jinak to bylo u posledních dvou skupin. Průměrná reálná mzda absolventů s bakalářským vzděláním vzrostla za zkoumané období z 27,83 na 34,27 dolaru za hodinu. Absolventi s vysokoškolským titulem magistr a výše si vedli ještě lépe, a to z 33,18 na 43,92 dolaru.

Kdo někdy byl v Americe, dobře ví, že rodiny s dětmi vnímají jako zásadní náklady na jejich vzdělání. V roce 1976 činily průměrné náklady na studium na veřejné vysoké škole 617 dolarů ročně. Ano, čtete dobře, jen tolik. Pracovník s průměrnou mzdou v roce 1976 musel odpracovat 150 hodin, aby vydělal na jeden rok studia svého dítěte na vysoké škole. V roce 2016 činily průměrné roční náklady na školné a poplatky na veřejných vysokých školách 8 804 dolarů, vzrostly tedy více než 14x! Pracovník s průměrnou mzdou potřeboval na jeho zaplacení odpracovat již 500 hodin - to je více než třikrát déle.

Podobnou situaci vidíme i u pořizování si průměrného domu. Průměrný Američan - dělník musí v roce 2016 v porovnání s rokem 1976 v průměru pracovat skoro o polovinu déle, aby si na něj vydělal. Ještě hůře dopadne, pokud provedeme stejný výpočet a použijeme průměrnou mzdu absolventa střední školy… Ta se v absolutních číslech mezi lety 1976 a 2016 snížila - nárůst odpracovaných hodin na zaplacení vysoké školy je téměř čtyřnásobný (přesněji 3,85). V roce 2016 museli rodiče s nižším vzděláním pracovat čtyřikrát déle, aby zaplatili svým dětem vysokou školu ve srovnání s rokem 1976. To znamená, že sociální prostupnost společnosti se za zkoumanou dobu 40 let dramaticky snížila. Za hořkou zmínku stojí i to, že se zde bavíme o těžce pracujících lidech, které Hillary Clinton ve své prezidentské kampani nazývala jako „deplorables“ – „politováníhodné“.

S těmito čísly uváděnými v Turchinově publikaci ostře kontrastují náklady na skutečně exkluzivní vzdělání na těch nejlepších amerických univerzitách. Na nich stojí rok studia včetně školného, ubytování, stravování a dalších poplatků zhruba 80 000 dolarů. Bavíme se o například o Harvardově univerzitě, Yale, Princetonu, Kolumbijské univerzitě a řadě dalších. Běžná kvalitní college pak vyjde zhruba na 50 000 dolarů.

Nemůžeme se proto divit, že v Americe neustále roste skupina deplorables, která prostě nemá prakticky jinou možnost než naslouchat Trumpově proslulému sloganu America first a Let's make America great again. Osobně nemám pochyb, že tato skupina od roku 2016 ještě významně narostla. Pokud jde o Ameriku, tak nás nepochybně čeká velice zajímavý rok. Doby, kdy si dělník ve Fordových továrnách mohl v poválečné Americe dovolit koupit dům, auto, zatímco se žena doma starala o děti, které potom společně poslali na college, jsou, zdá se, na dlouhou dobu, pokud ne navždy, pryč.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.