AI určí hranice mezi vyspělým světem a skanzenem

Civilizační fórum

Miroslav Bárta, 7. července 2023

AI určí hranice mezi vyspělým světem a skanzenem

Jeden ze sedmi zákonů vývoje civilizací říká, že každá civilizace
je ve svém vývoji nikoliv jen závislá, ale přímo determinována množstvím a cenou energie, kterou má k dispozici pro svůj růst
a zároveň i technologiemi, které jí umožňují řešit přicházející problémy, jejichž složitost roste s růstem komplexity dané civilizace.
Ernest Hemingway, když popisoval svůj krach, řekl: „nejprve postupně a pak najednou“. Alespoň tak to tvrdí tradice. V té větě se skrývá velký potenciál generalizace pro to, o čem chci dnes psát. Další zákon vývoje civilizací totiž říká, že velké změny se nedějí postupně, ale najednou, skokově. Stačí se ohlédnout do minulosti: zavedení knihtisku, inovace Wattova parního stroje, objev elektřiny a vynález žárovky, vynález Háberova-Boschova procesu – tak zásadního pro výrobu umělých hnojiv , nástup plastů po 2. světové válce, internet a sociální sítě, to vše skokově, prakticky přes noc proměnilo náš svět.

V posledních týdnech a měsících jsme v tomto ohledu svědky
a účastníky dalšího obrovského skoku, který představuje bouřlivý rozvoj umělé inteligence. Zatímco u nás probíhá debata, zda ji na školách zakazovat či nikoliv a jak ji využívat obecně a na úrovni EU se primárně řeší její regulace (samozřejmě, že objektivně potřebná), vyspělý svět ji již obrovským tempem integruje do procesů obchodu a ekonomiky jako takové, výroby, státní správy, výuky na všech stupních škol, vědya výzkumy, ale i každodenního života.

A to zmiňuji jen část obrovského spektra jejího využití. V březnu tohoto roku (tedy studie je to vzhledem ke svému tématu relativně zastaralá
a udávaná čísla budou dnes ještě „silnější“) vyšla na Stanfordu téměř dvousetstránková studie “The AI Index 2022 Annual Report”, zabývající se umělou inteligencí v současném světě. Studie se na základě dat dostupných dokonce roku 2021 soustředí na pět kapitol oblastí na základě jejího vývoje, různých aspektů funkčnosti a dopadů: Výzkum
a vývoj, Technická výkonnost, Technická etika AI, Ekonomika a vzdělávání a Politika a řízení.

K pochopení obrovského skoku, který současný nástup AI představuje, je třeba přečíst všechny kapitola s mnoha zcela jasně hovořícími grafy. Zpráva je to velmi poučná a pro Evropu a EU krajně nepříznivá. A to je ještě příliš optimistické vyjádření stavu věcí.

Co nám tedy říkají poslední dostupné statistiky a čísla publikované v této studii? V roce 2021 byl objem soukromých investic do AI následující: USA cca 53, Čína 17,2, EU 6,4, Velká Británie 4,7, Izrael 2,4 miliard USD. Data za rok 2022 tento trend jen potvrzují: USA: 47,4, Čína 13,4, Velká Británie 4,4 miliardy USD. EU ani v součtu s Velkou Británií v roce 2021 nemůže konkurovat dalším velkým hráčům.

Zajímavé je i srovnání s Izraelem, vydávajícím na AI více jak třetinu toho, co EU: EU má oficiálně zhruba 447 mil. obyvatel, zatímco Izrael pouhých 9,4 mil. Jen toto asi stačí k uvědomění si, kde jako Evropa jsme, či spíše nejsme… Pro Evropu a Evropana je deprimující pohled i na investice do AI v přepočtu na hlavu podle zemí, kde na první příčce figuruje Izrael se zhruba 255 USD na obyvatele, následuje Singapur se 171, USA se 160, Hongkong s 85 a Velká Británie a Singapore s necelými 70 USD. V případě EU jde o necelých 15 USD na osobu... Izrael tak vynakládá na AI zhruba osmnáctkrát více než EU…

Za zmínku stojí i investice Spojených Arabských Emirátů dosahující 88 USD na hlavu, tedy více než pětkrát tolik co Evropané. Rád bych ze studie uvedl ještě pár dalších zajímavých údajů: v důsledku důsledného uplatňování AI v praxi mediánová cena robotických ramen se za posledních pět let snížila o více než 46 procent - ze 42 tisíc USD za rameno v roce 2017 na 22 600 USD v roce 2021. Nový Zéland, Hongkong, Irsko, Lucembursko a Švédsko představují země nebo regiony s největším nárůstem počtu zaměstnanců s umělou inteligencí
v letech 2016-2021. V roce 2020 se každý pátý student počítačových věd v USA, který získal doktorát, specializoval na umělou inteligenci/strojové učení, což je nejpopulárnější obor v posledním desetiletí.

V letech 2010 až 2020 většina doktorandů v oboru umělé inteligence ve Spojených státech zamířila do průmyslu, zatímco jen malá část přijala práci ve státní správě. Zajímavá je i „penetrace“ obyvatelstva AI dovednostmi podle oborů: v oblasti vzdělávání dominuje Indie s téměř
4 procenty následovaná USA a Izraelem, ve financích je to opět Indie
s 3,1 procentem, za ní USA a Německo. V oblasti hardware je to Indie 2,92 procenta, dále USA a Indie. V software vede Indie s 3 procenty, za ní pak jsou USA a Čína.

Evropskou současnou situaci si dovolím přirovnat k stojícímu cestujícímu na vlakovém nástupišti, kolem kterého projíždí osmdesátikilometrovou rychlostí expres a cestující řeší, jak do něj nastoupit. Má to sakra těžké, dveře se ani neotevírají a k tomu na to má jen pár okamžiků. Evropa zkrátka již léta dělá v důsledků svých – chci věřit, že snad i dobře míněných rozhodnutí, nicméně v důsledku fatálních regulací a nařízení - skanzen. Notně k tomu přispívá i to, že v Bruselu, aby leadership pohledal a kromě úředníků je tady skutečných odborníků na technologie poskrovnu, pokud vůbec. Jinak by ta situace nemohla být tak zoufalá. Ano, zoufalá.

Odpověď na otázku, proč tomu tak je, proč dopadáme tak beznadějně, je jednoduchá. Neexistují data podporující domněnku, že by lidé, vědci, majitelé firem či startupů byli jakkoliv hloupější či méně schopní než ve vyspělém světě. To znamená, že na vině je mnohem pravděpodobněji stav a způsob řízení naší společnosti a celé EU, topící se v předpisech a sepisování politik a dotačních lobbismech namísto skutečného konání.

Pokud kolem nás rychlík AI projede a my se do něj nedokážeme
v posledních okamžicích, které zbývají, dostat, staneme se zřejmě definitivně archeoparkem světa s krásnými památkami, módou, parfémy a pozoruhodnými restauracemi. Otázky na závěr zůstávají dvě: opravdu to takto chceme? A pokud ne, máme na to, abychom to změnili?

Citace a zdroj:

Daniel Zhang, Nestor Maslej, Erik Brynjolfsson, John Etchemendy, Terah Lyons, James Manyika, Helen Ngo, Juan Carlos Niebles, Michael Sellitto, Ellie Sakhaee, Yoav Shoham, Jack Clark, and Raymond Perrault:

“The AI Index 2022 Annual Report” AI Index Steering Committee, Stanford Institute for Human-Centered AI, Stanford University, March 2022.

https://aiindex.stanford.edu/wp-content/uploads/2022/03/2022-AI-Index-Report_Master.pdf

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.