Země, kde víra v boha znamená stále ještě mnoho

Amerika ve varu 36

Země, kde víra v boha
znamená stále ještě mnoho

(několik poznámek k otázkám víry a náboženství v USA)

Martin Kovář

Není, doufám, nejmenších pochyb o tom, že náboženství, respektive víra hraje v americké společnosti, myslím ve Spojených státech, velmi důležitou roli. Současně si myslím, že nedocenění této skutečnosti je jedním z hlavních důvodů, proč většina Evropanů nerozumí „Americe“ podobně, jako většina Američanů nerozumí Evropě, přesněji řečeno ví o ní méně, než si myslí. Otázka víry/náboženství a všeho, co s tím souvisí, se přirozeně propisuje i do americké vnitřní a zahraniční politiky, a proto se na tento fenomén pojďme podívat podrobněji.

Pište na makovar@atlas.cz

Martin Kovář, 29. února 2024

Křesťanská, ale složitá Amerika

Na základě studia čísel z několika prestižních, renomovaných nevládních a nestranických/nadstranických think tanků, jako jsou například Public Religion Research Institute (PRRI) se sídlem ve Washingtonu, D.C., založený v roce 2009 Robertem P. Jonesem, či Pew Research Center (PRC), sídlící rovněž v hlavním městě USA a založený v roce 1990 mediálním domem The Times Mirror Company (současný název nese od roku 1996, kdy se jeho hlavním sponzorem stal The Pew Charitable Trusts, nevládní nezisková organizace působící v USA od roku 1948), lze uvést ohledně víry/náboženství v USA následující, velmi zajímavá čísla.

Aktuální odhady říkají, že v Boha věří kolem 85 % Američanů s tím, že jejich počet i počet praktikujících pozvolna klesá; kolem 15 % Američanů je bez vyznání a toto číslo naopak mírně roste (podle některých statistik/ výzkumů už možná překročilo 20 %). Aktivně se, mají-li pravdu nesčetné pečlivé průzkumy, každý den modlí něco málo přes 50 % Američanů, do kostela zajde alespoň jednou měsíčně „jen“ mezi 45–50 % z nich. Tato čísla velmi pozvolna, ale setrvale, dlouhodobě klesají.

Celkový počet křesťanů v americké populaci činí kolem 75 %. Z nich mají největší podíl tzv. evangelikáni (konzervativní „odnož“ protestantismu, pro jejíž příslušníky je jediným zdrojem víry a Božího zjevení Bible; důraz je kladen zejména na evangelizaci a autenticitu pokání), a to kolem 25 % (toto číslo se, v daném rozmezí, shoduje téměř ve všech sledovaných statistikách, bez ohledu na to, kdo je jejich autorem). Druhou nejpočetnější skupinou věřících křesťanů v USA tvoří stoupenci tzv. tradičních protestantských církví (anglicky Mainline Protestants), kteří tvoří necelých 15 %. Ty lze rozdělit, pokud jde o nejvýznamnější skupiny, na baptisty a metodisty, nedenominační protestanty, stoupence letničního hnutí, presbyteriány, luterány a mnohé další (čímž jsme přibližně na 40 %). Následují afro-američtí protestanti (Historically Black Protestants), kterých je kolem 6–7 %, možná více (nejčastěji baptisté, metodisté a, znovu, stoupenci letničního hnutí) a poté stoupenci mnoha dalších církví, hnutí atd., jejichž počet je téměř nekonečný (celkem kolem 50 %).

Dalších přibližně 20 % věřících tvoří američtí katolíci, po nichž následují mormoni (kolem 1,5 %), Svědkové Jehovovi (0,75 %), ortodoxní křesťané (0,5 %) a další, čímž se dostáváme k výše uvedenému číslu 75 %.

Všichni Američané ale křesťané nejsou…

Všichni Američané ale křesťany přirozeně nejsou. Kolem 2 % nich udává židovskou víru, přibližně 1 % muslimskou, kolem 0,75 % amerických věřících tvoří buddhisté a stejně tak 0,75 % hinduisté, dohromady kolem 5 %. Hlavně počet muslimů a buddhistů v posledních letech ovšem rychle roste. „Zbylých“ 20–25 % tvoří tzv. nepřidružení (Unaffiliated [religious „nones“]), což jsou ateisté, agnostici a všichni další. I z tohoto pro naše potřeby postačujícího, avšak pouze základního přehledu je zjevné, jak komplikovaná náboženská situace ve Spojených státech je a jak „roztříštěná“ je tamní společnost, pokud jde o příslušnost k jednotlivým církvím.

Kde žije kdo…

Podobně zajímavý je přehled o tom, kde jednotliví věřící převážně žijí. Tak předně – od Texasu po Oklahomu, v Missouri, Arkansasu, Kentucky a Západní Virginii na severu, atlantickém pobřeží na východě (Virginie, Severní Karolina, Jižní Karolina, Georgie, ale pozor, ne Florida) až po Mississippi a Alabamu na jihu – tvoří většinu věřících baptisté i metodisté (bílí i Afroameričané).

Na jihu států hraničících s Mexikem logicky přibývá katolíků (jižní Texas a jižní Louisiana), kteří takřka úplně dominují na západě a severozápadě od Texasu (včetně nejen jižního, ale i jihozápadního Texasu samotného), tj. v Novém Mexiku, Coloradu, ve východní části Wyomingu, v Montaně (když už jsme se vydali od Texasu na sever), stejně jako v Arizoně, v Kalifornii a v Nevadě, Oregonu a Washingtonu (na severozápadě USA). Uvnitř této rozsáhlé oblasti s centrem v Utahu (s přesahy do sousedních států, hlavně do Idaha, západního Wyomingu, severozápadního Colorada, severní Arizony a severovýchodní Nevady) žije velká část amerických mormonů.

Snad nejpestřejším americkým státem podle víry je Kansas (a zčásti také Nebraska), kde žijí jak baptisté a metodisté, tak katolíci a, čím víc bychom postupovali na sever, tak i luteráni. Těch žije vůbec nejvíc na rozhraní států Jižní Dakota, Severní Dakota, Minnesota, Iowa a zčásti, hlavně na západě, Wisconsinu. V oblasti Velkých jezer, tedy na severu USA, (Wisconsin, Illinois, Michigan, Ohio), převažují katolíci, a sice s výjimkou Indiany, kde mají poměrně silné zastoupení stoupenci restauracionismu (jenž vznikl po tzv. druhém velkém probuzení [Second Great Awakening; první probuzení je datováno již v 18. století], což bylo obnovné a misijní hnutí v amerických protestantských církvích od počátku 19. století až do jeho šedesátých let), k nimž lze řadit mimo jiné mormony, Svědky Jehovovy, christadelfiány, irvingiány a další.

Na severovýchodě USA včetně států Pensylvánie, New York, New Jersey, Maine, Connecticut, Massachusetts, Rhode Island, New Hampshire, Vermont a Delaware pak převažují, více či méně, katolíci. Jak vidno, také z geografického hlediska jsou víra a náboženství v USA velmi pestré s tím, že úplně přesně a bez zkreslení nelze na krátkém prostoru tuto záležitost vůbec popsat a detailně vysvětlit. Jistou představu jste si snad ale udělat dokázali.

Původní obyvatelé Ameriky

V souvislosti s vírou a náboženstvím ve Spojených státech amerických, což je dnes velmi citlivá politická otázka, stojí za zmínku rovněž fakt, že již v srpnu 1978 schválil Kongres zákon s názvem American Indian Religious Freedom Act (AIRFA), na jehož základě byla udělena ochrana posvátným místům indiánských kmenů. Kromě Indiánů se zákon vztahoval a vztahuje též na Eskymáky či Inuity, jak jsou korektně označováni dnes, Aleuty (doslova Pobřežní lidé, tj. lidé žijící na Aleutských ostrovech a na Aljašce) a domorodé Havajťany.

Na to, jaké ekonomické, sociální, kulturní, a hlavně politické konsekvence a dopady to všechno, co jsem se dnes pokusil ve zkratce, ale – doufám a znovu opakuji – bez významnějšího zkreslení popsat, pro život v dnešních Spojených státech amerických má, a že je věru o čem psát, se podíváme zase někdy příště.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.