O jednom hollywoodském majstrštyku

Amerika ve varu 52

O jednom hollywoodském majstrštyku

Před padesáti lety měla premiéru
Čínská čtvrť Romana Polańského

Martin Kovář

Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, je to tak: Detektivní hard-boiled story („drsná škola“) Romana Polańského s názvem Čínská čtvrť (Chinatown) oslaví právě dnes, 20. června 2024, padesát let od premiéry, která přivedla Ameriku „do varu“. Film, jenž je bez nejmenší nadsázky kultovní (jakkoli toto slovo nemám ani trochu rád, nenapadá mě při nejlepší vůli vhodnější), přitom ani v náznaku nezestárl, což platí jen o těch nejlepších z nejlepších. Scénář, režie, kamera, hudba i střih, o hereckých výkonech nemluvě – to všechno splňuje i po půl století (!) ta nejpřísnější kritéria na „velký (moderní) biják“, jak říká Jiří Bartoška. O mnohém ostatně vypovídá skutečnost, že tak velký režisér, jako byl a stále je devadesátiletý Polański, nikdy nic lepšího nenatočil, a že je přitom podepsán pod velkými projekty.

Pište na makovar@atlas.cz

Martin Kovář, 20. června 2024

Milovaný, obdivovaný i stíhaný Polák v Americe

Život a dílo Raymonda Romana Tierryho Polańského (vlastním jménem Rajmund Liebling; *1933) je v mnoha ohledech příznačným „příběhem 20. století“ a také, v řadě ohledů, velkým „americkým příběhem“ se vším všudy. Narodil se polským rodičům v Paříži (otec byl žid, maminka katolička) v létě 1933. V roce 1937 se ale rodina přestěhovala do Krakova v Polsku, kde Roman přežil (jistý čas v krakovském ghettu) druhou světovou válku. Po skončení války Polańského stále více lákalo divadlo, a hlavně film. V letech 1954–1959 studoval na Národní vysoké filmové, televizní a divadelní škole v Lodži a natočil několik krátkých filmů. V roce 1962 nadchl diváky i kritiky jeho celovečerní debut, psychologický thriller Nůž ve vodě (Nóż w wódzie), jenž získal nominaci na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film roku i na cenu BAFTA. „Den ze dne“ se zrodila velká filmová hvězda.

Pověst „geniálního dítěte polského filmu“ i příslušnost ke světové režisérské špičce potvrdil Polański v roce 1968 natočením hororu Rosemary má děťátko (Rosemary’s Baby) podle románu Iry Levina, za jehož režii byl nominován na Oscara, a zejména již zmíněnou Čínskou čtvrtí (Chinatown) z roku 1974, která získala jedenáct nominací na Oskara, a třebaže nakonec film obdržel jenom jednu zlatou sošku, stal se jedním z nejoceňovanějších snímků v celých dějinách moderního Hollywoodu, stejně jako jeho režisér.

Další osudy Romana Polańského jsou, myslím, dobře známé, a proto je připomenu jen stručně. V létě 1969 byla jeho druhá manželka, těhotná Sharon Tateová, zavražděna gangem či spíše sektou Manson Family Charlese Mansona, což režiséra doživotně poznamenalo (pokud Vás to zajímá, pusťte si film Tenkrát v Hollywoodu Quentina Tarantina z roku 2019). V roce 1978 byl Polański obžalován z nezákonného pohlavního styku s nezletilou dívkou, před vynesením rozsudku ale uprchl z USA, kde je na něj od té doby vydán zatykač a kam se nesmí vrátit. Jako francouzský občan žije od té doby převážně v Paříži. Švýcarsko, kde byl v roce 2009 zatčen, nakonec po dlouhých jednáních odmítlo jeho vydání do USA, stejně jako „jeho“ Polsko. Na podporu Polańského se vyslovilo mnoho hollywoodských i evropských (nejen) filmových hvězd. Řada jeho dalších snímků (například Tess s Nastassjou Kinskou či Frantic s Harrisonem Fordem) se dočkala velkého uznání, drama Pianista (The Pianist) z roku 2002 o osudech polského klavíristy Władysława Szpimana získalo dokonce tři Oskary ze sedmi nominací včetně zlaté sošky pro Polańského za nejlepší režii, což pro něj bylo – vzhledem k tomu, že jde o cenu Americké filmové akademie – obrovské zadostiučinění, byť si ji vzhledem k výše uvedeným okolnostem nemohl převzít osobně…

Jak se rodila Čínská čtvrť

Čínská čtvrť (Chinatown; 1974), od jejíž premiéry uplynulo dnes rovných padesát let, je filmový majstrštyk se vším všudy. Brilantní Polańského režie stejně jako herci v hlavních rolích – Jack Nicholson (jako soukromý detektiv J. J. „Jake“ Gittes), Faye Dunawayová (jako z vraždy svého manžela podezřelá Evelyn Cross-Mulwrayová) a John Huston (jako Noah Cross, otec Evelyn), kongeniální hudba Jerryho Goldsmithe, kamera Johna A. Alonza atd. – to vše si plně zasloužilo již zmíněných jedenáct nominací na Oskara a bylo velkou senzací v negativním slova smyslu, když si jednu jedinou sošku odnesl Robert Towne za původní scénář.

Když už jsme u Towneho, producent Robert Evans po něm původně chtěl, aby připravil scénář podle slavného románu Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gastby (The Great Gatsby; 1925). Townee ale odmítl (film nakonec rovněž v roce 1974 podle scénáře Francise Forda Coppoly natočil Jack Clayton s Robertem Redfordem v hlavní roli) a nabídl mu za mnohem méně peněz vlastní příběh, vlastní scénář, jímž byla právě Čínská čtvrť. Towne měl v hlavě dokonce celou trilogii, spojenou postavou detektiva J. J. „Jakea“ Gittese; po triumfu s Čínskou čtvrtí a po krachu pokračování Dva Jakeové (The Two Jakes; 1990), které režíroval sám Nicholson, už ale třetí část s pracovním názvem Gittes vs. Gittes, jejíž děj se měl odehrávat v šedesátých letech, nevznikla.

Nejlepší filmová hard-boiled school všech dob

Pokud jde o samotnou Čínskou čtvrť, podle mnoha nejen filmových odborníků jde o dodnes nejlepší filmové zpracování tzv. americké „drsné školy“ (hard-boiled school), jež vznikla kolem časopisu Černá maska (Black Mask) ve dvacátých letech minulého století. K jejím nejlepším autorům patřili Samuel Dashiell Hammett, autor povídek a románů, které udaly „drsné škole“ tón, Raymond Chandler, duchovní otec soukromého detektiva Phila Marlowa, Erle Stanley Gardner, jenž stvořil „geniálního právníka“ Perryho Masona, a mnozí další.

Samostatnou kapitolou jsou filmová zpracování americké „drsné školy“. „Klasické“ jsou filmové přepisy Hammettova Maltézského sokola (1941) režiséra Johna Hustona s Humphreyem Bogartem a Mary Astor(ovou) a Chandlerova Hlubokého spánku“ (1946) režiséra Howarda Hawkse opět s Bogartem a Laureen Bacall(ovou) v hlavních rolích; mimochodem, na scénáři Hlubokého spánku se podílel i jeden z největších amerických spisovatelů 20. století William Faulkner. Z moderních adaptací bych rád uvedl alespoň kongeniální zpracování Hammettova Skleněného klíče bratry Joelem a Ethanem Coenovými s názvem „Millerova křižovatka“ (1990) s Gabrielem Byrnem, Albertem Finneyem a Johnem Turturrem, a hlavně Polańského Čínskou čtvrť.

Žádnému jinému filmovému tvůrci se atmosféru dvacátých a zejména třicátých let ve Spojených státech nepodařilo vystihnout tak „autenticky“ (rozumíme si, že?) jako právě Polańskému. Hlavní hrdina jeho temného příběhu o zneužívání politické moci, o korupci, o vášni a o incestu, J. J. „Jake“ Gittes, je podle řady kritiků i podle mě ten vůbec nejlepší Phil Marlowe ze všech, i když se tak nejmenuje a postrádá jeho některé charakteristické rysy (nemluvě o tom, že není tak čestný jako Marlowe). Za úspěchem filmu stály výtečně natočené dusivé, pozvolna rostoucí napětí a inervující atmosféra, plynoucí ze záměrně pomalého tempa vyprávění, narušovaného brilantně natočenými akčními scénami (přesto ani v náznaku nejde o action-story), stejně jako, jak jsem už řekl, fenomenální herci – Jack Nicholson (i když je takřka nemožné to ultimativně říci, alespoň podle mě nebyl nikdy lepší, a to je hodně silné slovo), Faye Dunawayová a, v menší, ale důležité roli i John Huston, režisérský veterán (viz výše), držitel dvou Oscarů za western Poklad na Sierra Madre z roku 1949 a charismatický herec, coby démonický otec hlavní hrdinky…

Ještě důležitější je, že Polanského film takříkajíc „držel pohromadě“, a co víc, „drží pohromadě“ dodnes, což je po padesáti letech dokonalá záruka kvality. Jak vždycky říkám svým studentům, když jim přednáším o třicátých letech minulého století ve Spojených státech, o Velké hospodářské krizi (Great Depression), o Franku D. Rooseveltovi a o jeho Novém údělu (New Deal): Pokud chcete atmosféru oněch let pocítit doslova na vlastní kůži, pusťte si Hrozny hněvu režiséra Johna Forda (1940; podle románu Johna Steinbecka), Divokou řeku (1960) režiséra Elii Kazana, anebo, právě pro onu atmosféru, Čínskou čtvrť Romana Polańského, a budete o téhle době v USA vědět všechno, co potřebujete.

Samozřejmě, že to platí i pro Vás, milé čtenářky a milí čtenáři. Padesát let od premiéry Čínské čtvrti je navíc hezkou příležitostí k tomu si Polańského majstrštyk připomenout.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.