Když „Velké jablko“ slaví aneb Sto let s časopisem The New Yorker

Amerika ve varu 99

Třetí speciální vydání pro podcast Nový svět

Když „Velké jablko“ slaví
aneb
Sto let s časopisem The New Yorker

Martin Kovář

Na připomínku výročí z titulku článku narážíme tady, v New York City, na Manhattanu, ne snad na každém kroku, to bych přeháněl, ale hodně často, zejména v „intelektuálních“ částech města. Slavný časopis The New Yorker totiž slaví sto let a v The New York Public Library k tomuto jubileu připravili ne úplně bombastickou, ale vynikající výstavu, která rozhodně stojí za vidění, pokud byste se náhodou do „Velkého jablka“, jak se NYC přezdívá, letos chystali. Nejde samozřejmě jen o časopis samotný, ale i o dějiny největšího města Spojených států a o historii, Londýn promine, nejúžasnějšího města na světě.

Pište na autori@datarun.cz

Martin Kovář, 8. května 2025

Newyorská veřejná knihovna

Newyorská veřejná knihovna (již zmíněná The New York Public Library; NYPL), jejíž hlavní budova se nachází v samotném srdci Manhattanu, na křižovatce Páté avenue číslo 476 a 42. ulice, byla založena v roce 1895, tedy před sto třiceti lety, a jde – po knihovně amerického Kongresu – o druhou největší knihovnu v celých USA. NYPL je soukromá instituce, která ale disponuje nejen privátními, nýbrž i, zčásti, veřejnými prostředky. Oficiální název zní The New York Public Library, Astor, Lenox and Tilden Foundations, což je odkaz na její zakladatele a mecenáše. Od roku 1965 je národní historickou památkou.

Badatelské a čtenářské sály (Research and Reading Rooms, zejména Rose Main Reading Room) jsou krásné interiéry samy o sobě, mimo jiné proto, že jsou tu k vidění – v některých z nich – známé obrazy, například portréty prvního prezidenta USA George Washingtona od Rembrandta Pealeho (1778–1860) či angloamerického podnikatele, hoteliéra, nakladatele a filantropa Williama Astora od Léona Josepha Florentina Bonnata (1833–1922) anebo obraz Příjezd parníku Velká západní do New Yorku v pondělí 23. dubna 1838 (Arrival of the Great Western Steam Ship, off New York on Monday 23rd April 1838) od Josepha Waltera (1783–1856). Také knižní sbírky a unikátní dokumenty mají mimořádnou hodnotu, až budete v NYC, určitě sem, třeba během deštivého odpoledne, jako tomu bylo v našem případě, zajděte, ručím Vám za to, že nebudete litovat.

The New Yorker…

Časopis The New Yorker patří k největšímu americkému městu neodmyslitelně už více než sto let, jeho první číslo totiž vyšlo přesně uprostřed tzv. „zlatých dvacátých let“ (Roaring Twenties, doslova „léta, která řvala“, o nichž jsem napsal knížku „Osudová dvacátá“) 21. února 1925. Zakladateli The New Yorkeru byli Harold Wallace Ross (1892–1951) a jeho žena Jane Grantová (1892–1972), která psala pro The New York Times; Ross byl až do své smrti v roce 1951 i editorem časopisu. Jak už to bývá, celá záležitost se neobešla bez velkých peněz, jež v tomto případě dodal podnikatel Raoul H. Fleischmann (1885–1969), zakladatel F-R Publishing Company a zároveň muž, který časopisu poskytl jeho první sídlo na 24. západní ulici a který dal novinářům, mezi něž patřily intelektuální špičky, což platilo prakticky po celé 20. století a platí to vlastně dodnes, velikou míru tvůrčí i politické svobody.

Ross požádal Fleischmanna o financování projektu v roce 1924 a mecenáš po krátké rozvaze souhlasil. Cílem bylo vytvořit zábavný žurnál pro kultivovanou intelektuální elitu, jež měla zájem vědět, co se v americké metropoli děje, a to způsobem, jenž by se svým stylem lišil od poněkud, jak to jen říci, „přímočarého“ humoru časopisů, jako byl například satirický týdeník Judge, který vycházel od roku 1881. Vysoké cíle, které Ross měl, se bezezbytku naplnily. Do časopisu v průběhu stovky let přispívali prakticky všichni nejlepší američtí a světoví autoři – Truman Capote, Roald Dahl, Ernest Hemingway, John Cheever, Stephen King, Alice Munroová, Haruki Murakami, Vladimir Nabokov, Philip Roth, Jerome David Salinger, Irvin Shaw, James Thurber, John Updike (v abecedním pořadí) a mnozí další, skutečný výkvět americké a světové literatury. Ne snad že by tu na jedné straně byli ti, kteří do New Yorkeru psali, a na druhé straně ti, kteří tu možnost nikdy nedostali, něco na tom „dělení“ ale bylo a je.

…a jeho vlastní vesmír

Jak jsem už naznačil, The New Yorker tu nebyl pouze od toho, aby vydával kratší i delší texty prominentních autorů, nýbrž i proto, aby informoval o kulturním dění ve městě – o knížkách, o výstavách, o divadle, o filmu a o hudbě; úplně se nevyhýbal ani politickým tématům, byť většinou výhradně metropolitním a poměrně sofistikovaně, a spíše okrajově. Známý je nicméně například skandál z roku 2008, kdy se na titulní straně červencového vydání časopisu objevil prezidentský kandidát demokratů a budoucí prezident USA Barack Obama (ve funkci v letech 2009–2017) v turbanu a příznačném muslimském oděvu zdravící se rukou se svou ženou Michelle s „afro“ účesem a s útočnou puškou na zádech v Oválné pracovně Bílého domu před portrétem Usámy bin Ládina a s hořící americkou vlajkou v krbu… Ano, i takový dokázal být a dodnes dokáže být The New Yorker…

Pojďme ale k meritu věci. Když novinář Joseph Rosenblum recenzoval knihu spisovatele a profesora žurnalistiky na univerzitě v Delaware Bena Yagody (*1954) About Town: The New Yorker and the World It Made z roku 2000, uvedl, mimo jiné, že The New Yorker „si vytvořil svůj vlastní vesmír“, což bylo naprosto přesné a příznačné. Současně citoval ze známého dopisu, který Yagodovi napsal jeden z jeho čtenářů a v němž o New Yorkeru stálo:

„Je to místo, kde Peter De Vries (1910–1993; editor a romanopisec známý svými ironickými „šlehami“ – M. K.) neustále pozvedává sklenku Piesporteru (známé moselské víno z Německa – M. K.), kde Niccolò Tucci (1908–1999; italsky a anglicky píšící povídkář a romanopisec – M. K.) oblečený do saka švestkové barvy při večeři italsky flirtuje s Muriel Sarah Sparkovou (1918–2006; skotská novelistka, povídkářka a a esejistka – M. K.), kde (Vladimir – M. K.) Nabokov (1899–1997; původem ruský spisovatel – básník, povídkář a romanopisec, píšící rovněž německy a anglicky, autor slavné „Lolity“ – M. K.) usrkává z hranolového poháru nahnědlé portské a kde John Updike (1932–2009; přední americký romanopisec, známý i v Čechách – M. K.) zakopává o mistrovy (tj. Nabokovovy – M. K.) švýcarské boty a okouzleně se mu za to omlouvá…“ (Rosenblum, Joseph, About Town, in: Wilson, John D. and Kellman, Steen G. [eds.], Magill᾿s Literary Annual 2001: Essay-Reviews of 200 Outstanding Books Published in the United States During 2000, Pasadena, CA: Salem Press, 2001, s. 5).

Ano, přesně takový byl a je The New Yorker, jehož slavné obálky, výtisky a další zajímavosti jsou v rámci výše zmíněné výstavy k vidění v The New York Public Library. V místním shopu si navíc můžete koupit spoustu knížek o historii města i časopisu, pohlednic a dalších suvenýrů na dané téma. V každém případě je to výstava, jež stojí za návštěvu, a pokud byste náhodou do NYC zavítali, neváhejte.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.