Je Joe Biden na odpis? Demokraté řeší „strašlivý malér“, za který si mohou sami

Amerika ve varu 54

Je Joe Biden na odpis?

Demokraté řeší „strašlivý malér“, za který si mohou sami

Martin Kovář

První televizní diskuse prezidentských kandidátů Joea Bidena a Donalda Trumpa, jež se minulý čtvrtek konala v atlantském sídle soukromé zpravodajské stranice CNN, skončila pro úřadujícího prezidenta bez nejmenšího přehánění katastrofou. To, o čem zasvěcení mluvili jako o faktu a co Bílý dům a většina amerických médií nechtěly za žádnou cenu přiznat, se v přímém přenosu ukázalo v plném světle. Biden není schopen zastávat efektivně a plnohodnotně prezidentský úřad, a pokud jej demokraté na nominačním sjezdu v srpnu na nevymění, s vysokou pravděpodobností v listopadu s Donaldem Trumpem prohraje.

Pište na makovar@atlas.cz

Martin Kovář, 4. července 2024

Televizní debakl a jeho důsledky

Jsou porážky a porážky. Těsné i velké, důstojné i přímo tragické, i ty druhé ale mohou být svým způsobem čestné. A pak jsou debakly, katastrofy a ponížení, na které se nezapomíná, porážky, které jsou v pravém slova smyslu „historické“. A právě takovou porážku utrpěl ve čtvrtek večer úřadující šéf Bílého domu Joe Biden. Devadesát minut, během nichž se snažil debatovat s Donaldem Trumpem, ukázalo, že je v ještě mnohem horší mentální kondici, než se zdálo, a že si nikdo nemyslel nic moc dobrého. Neschopnost soustředit se, smysluplně formulovat souvětí, udržet myšlenku na konci delší věty, zmatek a odevzdanost ve tváři, potupný odchod ze scény, z níž jej za ruku pomaličku, aby neupadl, odvedla manželka Jill, zatímco Trump už byl dávno pryč – to všechno vidělo přibližně padesát miliónů Američanů v přímém přenosu a přinejmenším desítky miliónů dalších poté, co média popsala, co se během atlantské noci stalo. Bidena a demokraty nemohlo potkat nic horšího.

Panika, která v táboře demokratů okamžitě po diskusi propukla a která stále trvá, ba dokonce se prohlubuje, je pochopitelná i nepochopitelná. Pochopitelná vzhledem k tomu, že podle ohlasů diváků na proti-trumpovské CNN vyhrál debatu v poměru 67:33 % bývalý prezident. To je děsivé, strašlivé číslo. Většina podobných debat totiž končí plus minus nerozhodně a stoupenci obou stran se přou, kdo je vlastně vyhrál. Tentokrát se nic takového neděje – vítěz i poražený jsou jasní, a tvrdí-li demokraté na sociálních sítích, že to tak není, jsou směšní. Většina z nich to ví, ale alespoň prozatím se snaží „držet basu“. Stejně zlé je i to, že v podobném duchu psaly a píšou všechny vlivné americké noviny a servery, včetně těch, která nemohou Trumpovi přijít na jméno. Totéž platí o amerických Late Night Shows, v nichž si bez výjimky dělali moderátoři z Bidena legraci, někdy účastnou, téměř laskavou, jindy nemilosrdnou, jak to umějí jen v USA, a to všechno před desítkami miliónů voličů. Prostě katastrofa, již nelze odčinit. Fakt, že Bidena pokládá za způsobilého pro výkon prezidentské funkce 27 % respondentů, zatímco Trumpa přes 50 %, vypovídá o všem.

Komicky působí v poslední době i muž, který nepůsobil legračně takřka nikdy – bývalý prezident Barack Obama, neformální hlava Demokratické strany a faktický spiritus agens Bidenovy kampaně, který napsal, že „debata nebyla dobrá“, ale v zásadě jde o něco mnohem důležitějšího, o „střet demokracie a zla“, zjednodušeně řečeno. Obama má jistě právo takto střet Bidena s Trumpem vidět. Zároveň ale nemůže přehlížet, že Biden je pro výkon prezidentské naprosto „nepoužitelný“. Zprávy z Bílého domu, podle nichž Biden každý den „vypíná“ již ve čtyři hodiny odpoledne, to jen potvrzují a dále devastují jeho pověst a naděje na obhajobu prezidentského mandátu.

Stejně legračně až bizarně, téměř neuvěřitelně, působí zprávy o tom, že za Bidenův „horší výkon“ mohou jeho poradci, kteří jej na diskusi s Trumpem dostatečně nepřipravili. To jsou strašlivé, ale strašlivé, s prominutím, žvásty. Na devadesát minut ostré debaty nelze připravit někoho, kde se mentálně připravit nedá, to není v lidských silách. Pokud byla slova o zodpovědnosti poradců za kolaps v debatě určena pro média a pro veřejnost, dejme tomu, že to chápu, byť to působí „jako z jiného světa“. Pokud si to nicméně v Bílém domě někdo opravdu myslí – což se mi nechce věřit –, pak je to s demokraty ještě horší, než jsme se až doposud domnívali. Možné to ale je, „bublina“, ve které decision makeři a jejich týmy žijí, je často totálně neprostupná, takže je v ní možné i to, co je pro normální lidi nepředstavitelné. Kvůli tomu koneckonců nemusíme chodit do Spojených států amerických, že?

Abychom si rozuměli: Žádný americký prezident, ani ten nejlepší ze všech, k němuž má Biden daleko, si nemůže dovolit na veřejnosti či v diskusi, v níž nemá klid a k dispozici čtecí zařízení, byť nikoli pokaždé, nesrozumitelně blábolit a „vypínat“ ve čtyři hodiny odpoledne. To by byla katastrofa nejen pro Spojené státy, ale i pro svět, minimálně pro demokratický svět, pro Západ s velkým Z, pro transatlantickou civilizaci, včetně České republiky. Podporovat prezidentskou kandidaturu někoho takového znamená obrovský risk, obrovské riziko, které by navzdory fungujícímu Deep State mohlo skončit katastrofou.

Nejvyšší čas na změnu?

Většina demokratů ví jedno: Nechtějí-li v listopadu spoléhat na zázrak, musí Bidena nejpozději na stranickém konventu vyměnit. To ale nebude ani trochu snadné. Primárky dávno skončily, Joe Biden v nich drtivě vyhrál, a jak se zdá, s podporou rodiny, především manželky Jill, z boje odstoupit nehodlá. Zájemci o boj s Trumpem se navíc nehrnou. Většina možných nových kandidátů v čele s kalifornským guvernérem Gavinem Newsomem nechce proti úřadujícímu prezidentovi v žádném případě jít, další, včetně michiganské guvernérky Gretchen Esther Whitmerové, o níž se v této souvislosti rovněž mluví, si uvědomují, že by jim případná porážka fatálně zkomplikovala další kariéru. Za čtyři roky bude navíc „trůn“ volný, tak proč v tuto chvíli riskovat?

A k tomu Nejvyšší soud…

Aby to nebylo málo, Donald Trump, jemuž v atlantské noci stačilo, že působil jako silný lídr, čímž nijak nehodnotím, co říkal, ani jak často lhal, jako že se v tomto ohledu nijak „nežinýroval“, protože to všechno „přebil“ Bidenův kolaps, dostal v tomto týdnu do kampaně další „dárek“ od Nejvyššího soudu USA. Ten totiž rozhodl, že Donald Trump má imunitu v některých případech, jež přímo souvisejí s výkonem prezidentské funkce (v žádném případě ne soukromých záležitostech). Trump výnos soudu okamžitě označil za „velké vítězství pro americkou ústavu a demokracii“, zatímco z druhé strany zní tu silnější, tu opatrnější kritika; své si přisadil i sám prezident Biden. V zásadě nikdo nepochybuje, že verdikt významně ovlivní řadu Trumpových politických kauz. Verdikt newyorského soudu, jenž měl být zveřejněn 11. června, byl prozatím odsunut na 18. září a leccos nasvědčuje tomu, že se Trump přinejmenším do listopadových voleb nemusí žádného pravomocného soudního rozsudku obávat, což je přesně to, oč mu jde.

To nejsmutnější na závěr

Sečteno a podtrženo, Trump má nyní většinu trumfů ve svých rukou, a pokud neudělá nějakou fatální chybu, měl by podle všeho v listopadu vyhrát. Je tomu tak tím spíš, že Bidenův zdravotní stav se bude dále zhoršovat, dost možná rychle, progres či spíše regres je naprosto zjevný. Druhá, zářijová debata obou mužů, pokud na ni dojde, je už teď „strašák“ v hlavách všech demokratů, kteří s ní budou mít co do činění. Biden bude zase o pár měsíců starší, nervóznější a pod ještě větším tlakem, což nemůže dopadnout dobře…

Jednu věc bych na závěr rád zdůraznil. Navzdory všemu, co jsem napsal, může Joe Biden v listopadu prezidentské volby vyhrát. Není to ani trochu pravděpodobné, ale je to možné. O tom, co by se muselo stát, aby se tento scénář naplnil, si povíme zase až příští týden.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.