Červnová generálka je tady: Proč uvnitř Demokratické strany sílí nervozita ohledně Joea Bidena

Amerika ve varu 53

Červnová generálka je tady

Proč uvnitř Demokratické strany
sílí nervozita ohledně Joea Bidena

Martin Kovář

Televizní debaty mezi hlavními uchazeči o Bílý dům se počínaje rokem 1960, od klání demokrata Johna Fitzgeralda Kennedyho a republikána Richarda Milhouse Nixona, pravidelně konají na podzim volebního roku a patří k nejsledovanějším okamžikům celé kampaně. Svým způsobem lze říct, že na ně s napětím čeká celá Amerika. Letos však po dohodě obou stran dojde k velkému překvapení. První televizní duel mezi současným prezidentem, demokratem Joem Bidenem, a bývalým prezidentem a Bidenovým vyzývatelem, republikánem Donaldem Trumpem, se uskuteční právě dnes, 27. června, v atlantském sídle CNN, a televizní diváci i stoupenci obou se tak mají na co těšit. Co k tomuto nečekanému kroku obě strany vedlo a co si od takto brzké debaty slibují? Právě o tom bude dnešní newsletter Amerika ve varu.

Pište na makovar@atlas.cz

Martin Kovář, 27. června 2024

Nervózní demokraté

Situaci u demokratů lze stručně a jednoduše shrnout: Jejich nervozita ze dne na den roste. Popravdě řečeno se není co divit, jejich „kůň“ Biden prakticky ve všech průzkumech veřejného mínění za Trumpem zaostává, včetně, což by mohlo být klíčové, tzv. swing states, tj. ve státech, jež většinou rozhodují o osudu celých voleb. Trumpův náskok není nijak výrazný – tu dva, tu tři nebo čtyři procentní body, ale je trvalý, takže zjevně jde o dlouhodobý trend a nikoli o jednorázový výkyv. A právě tento trend je důležitý. Američané díky němu pomalu přivykají tomu, že Trump je reálně ve hře, že je ofenzivní a plný sebedůvěry, což hraje především u nerozhodnutých voličů, kterých v USA sice není až tak mnoho, ale jsou takoví, poměrně důležitou roli.

Dva „staří lvi“ v „rozpálené plechové“ aréně

Hlavní problém Bidena spočívá, jak jsem už nejednou uvedl, v jeho věku, avšak nejen ve věku. Joe Biden je ročník 1942, v listopadu mu tedy bude dvaaosmdesát let. Donald Trump je ročník 1946 a nedávno mu bylo sedmdesát osm let, takže na tom jsou podobně, byť čtyři roky v jejich věku nejsou a nemusí být malý rozdíl. Bidenova největší těžkost ale spočívá v tom, že působí, opakuji, působí, nikoli že nutně musí být, mnohem křehčí než Trump. Vypadá zranitelný, často je zjevně dezorientovaný anebo, chcete-li, jak říkají jemu naklonění novináři i politikové, má „lepší a horší dny“, a když přijde na ten horší, nepůsobí to ani trochu dobře.

Donald Trump je na tom, co se různých přeřeknutí a zmatených výroků, respektive komolení jmen týče, podobně jako Joe Biden, v tom téměř žádný rozdíl není. Trump ale díky své mohutné tělesné konstituci působí mnohem vitálněji, razantněji, robustněji a zdravěji (jakkoli má nadváhu a vysoký krevní tlak), nevím úplně přesně, jak to popsat, zkrátka „akčněji“ než Biden, jenž se nezřídka jeví, jako by byl, promiňte mi ta slova, „úplně mimo“ nebo „v posledním tažení“. Tenhle dojem je o to důležitější, že je, nejen u Američanů, pevně spojen s fenoménem zvaným Leadership, tj. (politické) vůdcovství. Lidé od politického lídra čekají jak vizi, kam by chtěl zemi vést, více či méně nadprůměrný intelekt a jistý způsob chování, tak pevné zdraví, fyzickou zdatnost, rozhodnost atd. A právě v tom spočívá Bidenův značný deficit a handicap.

Televizní „mač“ v Atlantě

Televizní klání v Atlantě má pevně domluvená pravidla, na nichž se obě strany shodly. Za prvé, diskuse na soukromé stanici CNN potrvá devadesát minut, což je dost dlouho na to, aby se prokázalo, zda je Joe Biden schopen debatu zvládnout. Úřadující hlava státu by nepochybně uvítala kratší formát, například hodinový, ale nedá se nic dělat, bude to plných devadesát minut. Za druhé, oba muži budou diskutovat bez publika, což mrzí pro změnu Trumpa, který z přítomnosti stoupenců, ale i odpůrců, čerpá (pozitivní či negativní) energii, která jej takříkajíc „nabíjí“ a prospívá mu. Za třetí, bude to debata bez možnosti použít předem připravené poznámky, komunikovat s podpůrnými týmy a také debata pevně daných časových limitů, o čemž svědčí to, že pokud dotyčný limit překročí, bude mu vypnut mikrofon. To by na první pohled mělo vyhovovat spíše kultivovanějšímu Bidenovi.

Ve skutečnosti je to ale složitější. Způsob, jakým Trump skákal Hillary Clintonové na podzim 2016 a Bidenovi v roce 2020 do řeči, mu na sympatiích spíše ubíral než přidával. To, že se tak letos pravděpodobně nestane, může nakonec mluvit spíše v jeho prospěch. Debatu povedou zkušení matadoři Jacob Paul „Jake“ Tapper (*1969), šéf washingtonské „pobočky“ CNN, a Dana Ruth Bashová (*1971), kteří udělají vše pro to, aby ji udrželi pod kontrolou. Zda se jim to podařilo, uvidíme již brzy.

Pro případ katastrofy: Newsom místo Bidena?

Není žádným tajemstvím, že debatu vítají hlavně demokraté. Pokud by v ní totiž Biden takříkajíc „vyhořel“, tj. pokud by se ukázalo, že není schopen diskusi a náročnou letní a podzimní kampaň (nic náročnějšího v politice neexistuje) absolvovat, měli by ještě čas, za vteřinu dvanáct, vyměnit jej na letním stranickém konventu za někoho jiného. V této souvislosti se nejčastěji mluví o kalifornském guvernérovi Gavinu Newsomovi (*1967), jenž v letech 2004–2011 působil jako starosta San Franciska a jenž na podzim 2018 porazil v boji o guvernérský úřad přesvědčivě svého republikánského soupeře Johna Coxe. Po čtyřech letech, na podzim 2022, vyhrál podobně přesvědčivě nad dalším republikánem Brianem Dahlem a obhájil svůj post.

Newsom je jedním z představitelů progresivistického křídla Demokratické strany, což má velkou vypovídací hodnotu. Právě to bylo jedním z důvodů, proč čelil během prvního mandátu referendu o odvolání. Jeho odpůrci nakonec potřebných 50 % hlasů, alespoň podle oficiálních výsledků, nezískali (jen 38 %), referendum však provázely četné pochybnosti. Newsom je nicméně „ustál“. V Kalifornii, která je jednou z největších „bašt“ demokratické levice v USA, je úspěšný i proto, že má podporu prezidenta Bidena a jeho týmu i vedení strany.

Demokraté takřka zcela přehlížejí Newsomovy zjevné neúspěchy. Kalifornie, kdysi „výstavní stát“ americké unie, se v posledních letech potýká se stále většími problémy. Úspěšné firmy a podnikaví, tvůrčí lidé, toužící žít svobodně, bez progresivistického „diktátu“, utíkají do států, jimž vládnou guvernéři, kteří jim na rozdíl od Newsoma nedělají potíže, a naopak všemožně podporují podnikání, jako jsou Texas (kde již třetí období vládne republikánský guvernér Greg Abbott) nebo Florida (kde slouží druhé období jako guvernér Ron DeSantis). Aby toho nebylo málo, San Francisco a hlavně „město andělů“ – Los Angeles, se mění v „betonové džungle“, kde prudce roste kriminalita a kde se žije nejen středním vrstvám stále hůř a hůř. Tuhle skutečnost Vám potvrdí každý, kdo obě města v poslední době navštívil, například můj kamarád a blízký spolupracovník Miroslav Bárta, jenž o tom mluvil, jak mnozí víte, i na turné Nového světa v Brně, Olomouci a Ostravě o minulém víkendu.

Jak to nakonec dopadne?

Jak to všechno nakonec dopadne, teprve uvidíme. Donald Trump je plný sebedůvěry jak proti Bidenovi, tak, ani vteřinu o tom nepochybuji, proti Newsomovi. Já sám si nejsem ani trochu jist, že by si demokraté nominací Newsoma výrazně pomohli. To, že dvakrát vyhrál guvernérské volby v Kalifornii, má podobnou výpovědní hodnotu jako to, že výše zmíněný Greg Abbott vyhrál dokonce třikrát v Texasu a Ron DeSantis dvakrát na Floridě. Abbott od počátku a po prezidentských primárkách už i DeSantis ale vědí, že Texas ani Florida nejsou Spojené státy. O Kalifornii to platí úplně stejně. Zisky, které by Newsomovi v případných prezidentských volbách nepochybně přinesly jeho mládí, energie a charisma, by stejně jistě ztratil poté, co by se před celou zemí ukázalo, jak si vede ve svém domovském státě.

Všechny tyhle úvahy jsou nicméně předčasné. V první řadě si počkejme, jak dopadne dnešní televizní duel mezi Bidenem a Trumpem. Osobně si myslím, že lékaři a tým připraví Bidena natolik dobře, že v debatě tak či tak obstojí a v létě a na podzim se Trumpovi postaví on. Zda ale vydrží celou nesmírně náročnou kampaň, si předpovědět netroufnu. Riziko, že během ní „rupne“, je velké. Demokraté to dobře vědí, a proto by možná uvítali, kdyby jeho kolaps přišel už dnes.

Tím, co jsem napsal, nechci – aby bylo jasno – ani náhodou říct, že Donald Trump má vítězství v listopadových volbách jasné. Vůbec ne, nic není vzdálenějšího pravdě. Joe Biden může klidně vyhrát, pokud se mu znovu podaří přesvědčit voliče, že Trump je opravdu velké riziko, a pokud mladí voliči, drtivá většina Afroameričanů a co nejvíce Hispánců dají hlas nakonec přece jen jemu. Bude to napínavé do poslední chvíle.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.