Batman, Joker Stairs, Gotham City a tak. Ještě jedno ohlédnutí za deseti dny v NYC

Amerika ve varu 102

Batman, Joker Stairs, Gotham City a tak

Ještě jedno ohlédnutí za deseti dny v NYC

Martin Kovář

Když jsem si včera prohlížel snímky, které jsem letos v květnu nafotil v New York City, uvědomil jsem si, že ty nejlepší ve smyslu pro mě nejzajímavějších a nejatraktivnějších jsou z Bronxu, kam jsem se jedno zamračené ráno vypravil, abych si na vlastní oči prohlédl tzv. Joker Stairs, jedno z ikonických míst filmu „Joker“, který v roce 2019 natočil Todd Phillips a při jehož natáčení stál za kamerou Lawrence Sher. Film, který lze – při troše dobré vůle – přiřadit ke známé batmanovské sérii a v němž v hlavní roli exceloval Joaquin Phoenix, mě tehdy naprosto uchvátil a od té doby jsem čekal na chvíli, až stanu nahoře na Joker Stairs a budu se dívat dolů, do Bronxu, na tamní západní 167. ulici, a budu se ve vzpomínkách vracet ke zmíněnému filmu.

Pište na autori@datarun.cz

Martin Kovář, 29. května 2025

Batmanovské začátky

V první květnové dekádě jsem si jeden ze svých „filmových snů“ konečně splnil a užil jsem si to náramně, i když jsem na místě nebyl večer či alespoň vpodvečer, jak jsem si původně přál, ale – z bezpečnostních důvodů a na důrazné doporučení přátel – poměrně brzy ráno. I tak to stálo za to, a to tím spíš, uvědomil-li jsem si, že před nedávnem, 25. dubna, uplynulo šestaosmdesát let ode dne, kdy se v roce 1939 na stáncích objevilo dvacáté sedmé (s předstihem květnové) číslo časopisu Detective Comics s postavou Batmana. Ano, právě tehdy začal příběh, který nejen Američany fascinuje dodnes a jehož protagonista je i jedním velkých hrdinů mého desetiletého syna…

Hlavní inspirací k Batmanově zrodu byl mimořádný úspěch Supermana v časopise Action Comics (bývalá National Comics Publication) z počátku roku 1939 a zjevný hlad čtenářů po příbězích tohoto typu. Hned první batmanovský příběh, „Případ chemického syndikátu“ („The Case of the Chemical Syndicate“), měl podobný ohlas jako o maličko starší Superman, a proto začala, naplno od 33. čísla časopisu, jedna z nejdelších a nejúspěšnějších sérií v dějinách amerického komiksu vůbec. O tom, jak moc si čtenáři superhrdinu animátora Roberta „Boba“ Kanea (narozen jako Robert Kahn; 1915–1998) a komiksového autora (maličko se zdráhám říci spisovatele) Miltona „Billa“ Fingera (1914–1974) oblíbili, svědčí nejlépe fakt, že v samotném Detective Comics vycházely batmanovské příběhy až do roku 2011 (téměř devět set dílů). Takřka paralelně přitom od roku 1940 vycházela i samostaná série Batman mimo Detective Comics a potom, v následujících desetiletích, mnohé další, nemluvě o Batmanově „průniku“ do světa televize, filmu a popkultury vůbec, o čemž bude řeč za okamžik.

Bruce Wayne – Batman a jeho svět

Čistě pro připomenutí – hlavní hrdina, Batman, občanským jménem Bruce Wayne (vlastní jméno Bruce mu Bill Finger podle svých slov udělil „na počest“ skotského národního hrdiny Roberta Bruce z přelomu 13. a 14. století, o němž v roce 1995 natočil Mel Gibson slavný film „Statečné srdce“ [Braveheart]), je synem bohatých a vlivných rodičů, jejichž zavraždění přihlížel jako chlapec, a proto se v dospělosti vydal na cestu bojovníka proti zločinu, to vše ve fiktivním Gotham City, inspirovaném ve všech ohledech New Yorkem, jemuž autoři složili ve svých komiksech velikou poklonu.

Dalšími hrdiny příběhů o Batmanovi jsou jednak jeho mladší přítel a společník Robin, plnící tak trochu roli doktora Watsona z románů a povídek o Sherlocku Holmesovi či kapitána Hastingse z knížek o Herculu Poirotovi, jednak „superžena“ jménem Catwoman, která je společně s Jokerem jedním z jeho hlavních protivníků. Joker, jenž se objevil na scéně poprvé na jaře 1940, je archetypálním „velkým zločincem“ či „arcipadouchem“, stvořeným kromě Boba Kanea a Billa Fingera ještě Sherrillem Davidem „Jerrym“ Robinsonem (1922–2011), podobným ztělesněním zla, jakým je, když už byla řeč o doktoru Watsonovi, v holmesianě doktor Moriarty; na rozdíl od Doyleova chladného profesora je ale Joker navíc psychopatickým sadistou s bizarním, zvráceným smyslem pro humor, jenž činí jeho postavu „naprosto příšernou“. Catwoman byla původně rovněž „projektována“ jako další výhradně záporná hrdinka, její činy, jejich motivace i „vztah“ k Batmanovi jsou nicméně mnohem složitější a méně jednoznačné.

Batman na plátnech kin

Jakkoli byly časopisecké a knižní „Batman-Stories“ neobyčejně oblíbené a již ve čtyřicátých letech minulého století bez nadsázky „kultovní“, punc nesmrtelnosti jim dodala až televize a především film. První filmové zpracování se zrodilo již v roce 1943 s tehdy populárním Lewisem Wilsonem v hlavní roli, další pak následovala v šedesátých letech, kdy se na obrazovkách objevil i stodvacetidílný televizní seriál. S velkou slávou však Batman vstoupil na filmová plátna až na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy jej ve snímcích režiséra Tima Burtona „Batman“ („Batman“; 1989) a „Batman se vrací“ („Batman Returns“; 1992) ztělesnil Michael Keaton; oběma filmům přidaly na kvalitě a na popularitě rovněž fascinující herecké kreace Jacka Nicholsona, který se v prvním z nich proměnil v Jokera, a Dannyho DeVita, jenž hrál ve druhém z nich padoušského Tučňáka.

Pro obě filmová zpracování byla charakteristická, stejně jako pro ta, jež následovala, ať už jejich režiséry byli Joel Schumacher („Batman navždy“, 1995 a „Batman a Robin“, 1997), Christopher Nolan („Batman začíná“, 2005; „Temný rytíř“, 2008 a „Temný rytíř povstal“, 2012) či Zack Snyder („Batman versus Superman: Úsvit spravedlnosti, 2016 a „Liga spravedlnosti“, 2017) a ať už Batmana hráli Val Kilmer, George Clooney, Christian Bale či Ben Affleck, jejich výtvarná stránka. Kromě specifické komiksové poetiky tím myslím především „ztvárnění“ či filmový „obraz“, jak chcete, Gotham City, „Batmanova města“, fakticky vzato New Yorku. Podle hned několika kritiků se komiksový – filmový NYC stal dokonce jedním z „hlavních hrdinů“ celé série.

Tito kritikové a recenzenti měli a mají samozřejmě pravdu; Gotham City, tedy New York, a Batman, Robin, Joker, Catwoman a další postavy – to jsou velmi těsně „spojené nádoby“, což ví každý, kdo výše zmíněné filmy viděl. Snad ještě zjevněji to je patrné u snímku, kterým jsem dnešní povídání začínal a který do série o „Temném rytířovi“ fakticky vzato nepatří, spíše balancuje na jejím okraji, ale lze jej k ní při troše dobré vůle přiřadit, tj. u „Jokera“ režiséra Todda Phillipse. Právě to, jak kameraman Lawrence Sher nasnímal Gotham City – New York, činí, společně s hudbou Hildur Guꝺnadóttir a geniálním hereckým výkonem Joaquina Phoenixe, film tak výjimečným, že se stal jedním z vůbec nejlepších v celé sérii.

Nejen Batmanův filmový New York

Způsob, jakým Sher, který byl za svůj kameramanský počin nominován – žádný div – na Oscara, na cenu BAFTA a na mnoho dalších ocenění, natočil například pouliční násilí na Church Avenue station v brooklynském Kensingtonu (později upravené tak, aby to vypadalo, že se odehrály na Bedford Park Boulevard station v Bronxu), je stejně mimořádný jako jeho nasnímání dalších lokalit a scén – starých vybydlených činžáků, bezútěšných vnitřních i venkovních prostor a zákoutí (kromě NYC se točilo rovněž v Newarku a v Jersey City), včetně útoku tří zpupných „City Boys“ na hlavního hrdinu v newyorském metru. To, jak působivě Sher „představil“ divákům newyorskou podzemku, pak dalo k radosti nás, fanatických cinefilů, vzpomenout na ty nejlepší scény, které v ní kdy kdo natočil, například, abych byl konkrétní, Owen Roizman v legendární „Francouzské spojce“ Williama Friedkina s nedávno zesnulým Genem Hackmanem v hlavní roli („The French Connection“; 1971). A mimochodem, když už o něm je řeč, právě Roizmanův syrově nemilosrdný až krutý „obraz“ New Yorku dodal na přesvědčivosti třeba i snímku „Tři dny Kondora“ (Three Days of the Condor; 1975) Sydneyho Pollacka, napínavému thrilleru o tom, jak krátce po aféře Watergate (1972–1974), jež stála prezidentskou funkci Richarda M. Nixona, „zdivočela“ část vedení CIA…

Já sám jsem na New York viděný Sherovou kamerou hodně vzpomínal v covidových časech, neboť právě tedy připomínal, nemohl jsem si pomoci, Batmanovo komiksové a filmové Gotham City víc, než mi bylo milé, jakkoli to bylo zároveň svým způsobem fascinující. Dohledáte-li si fotografie „Velkého jablka“ z oné doby, dáte mi určitě za pravdu. Stejně tak věřím, že budete – podobně jako já – doufat, že podobné záběry milovaného města už nikdy v životě neuvidíme, maximálně v dalších filmových zpracováních nesmrtelného Batmana, jemuž jsem velmi rád věnoval dnešní Ameriku ve varu.

Odebírejte naše další newslettery

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.